„Budovy jsou ve vlastnictví obce. První myšlenka na vznik muzea se zrodila už dříve, někdy kolem roku 2000, 2001. Stejně jako muzeum se jmenuje i náš zapsaný spolek, ve kterém je nás nyní sedmnáct, z toho asi dvanáct lidí dělá průvodce,“ přibližuje předsedkyně občanského sdružení Dobroslava Klusáková. Zakladatelem muzea je urbanista a krajinář Lubomír Dehner. „Dokonce jsme tehdy chodili po domech, jestli lidé se vznikem muzea souhlasí. Pak jsme samozřejmě jednali na radě i zastupitelstvu. Exponáty do začátku jsme nasbírány měli, ale pak jsme také roznášeli letáčky, na nichž bylo napsáno, co bychom potřebovali. A lidé to doma měli,“ vrací se k začátkům muzea Dobroslava Klusáková.

Důraz je tady kladen hlavně na období první republiky. „Tehdy to bylo jiné. I přesto, že bylo hodně práce, lidé byli spolu. Navzájem se navštěvovali, vypomáhali si, fungovalo větší spojení než dnes. A tuto dobu chceme připomínat. Zároveň bychom rádi zviditelnili i Slezsko,“ vysvětluje.

Stodola nabízí pohled na zemědělské stroje a polní nářadí, v ovčíně vyrostla expozice dobového bydlení a koloniálu, dozvíte se, jak se připravovaly a skladovaly potraviny. A při příchodu do kůlny se lidé pro změnu ocitnou v kovárně, stolařské dílně, obecné škole, podívají se na dobovou techniku i některé archeologické nálezy. Slezský venkov totiž leží nejen v areálu bývalého velkostatku, ale také přímo na území významné a chráněné archeologické lokality. Podle Dobroslavy Klusákové není výjimkou, že během prohlídky se tady z dospělých stávají malé děti. „Lidé si zavzpomínají, myslím, že je to pro ně takové pohlazení. Je to i zodpovědnost vůči našim předkům, zachovat doby minulé. Některé věci máme pořád v depozitu, protože chybí prostory. Lidé se na nás obracejí pořád a chtějí nám něco věnovat,“ pokračuje s tím, že nabízené exponáty by měly pocházet maximálně z doby do 50. let minulého století.

Jestliže jste z návštěv muzeí zvyklí, že za šedesát minut je po prohlídce, pak v Holasovicích to rozhodně neplatí. Doporučujeme si k výletu do Slezského venkova vyčlenit alespoň dvě hodiny, které vám ale i tak utečou jako voda, k čemuž napomáhá poutavý výklad průvodců. „Kromě Austrálie a Antarktidy jsme tady měli už zástupce ze všech kontinentů. Od dětí po seniory,“ dodává s úsměvem Dobroslava Klusáková.

Místo k setkávání

Ve Slezském venkově se odehrávají také různé kulturní akce a prostor tak slouží i k setkávání lidí. „Koná se zde den obce, obecní pivní slavnosti, máme tu svatováclavský jarmark. Lidé se zde stýkají a jsou rádi, že tuto možnost mají. Po roce 1989 došlo k likvidaci spolkového života, lidé už pak nebyli spolu. Ale nyní je vidět, že se znovu sdružovat chtějí, mají tendenci být spolu a to je dobře,“ uzavírá naše povídání.

Muzeum je otevřeno od dubna do konce září vždy o víkendech a svátcích od 10 do 16 hodin. Zavítat sem ale klidně můžete i kdykoli jindy, avšak po předchozí domluvě. Více informací si mohou zájemci přečíst na internetových či facebookových stránkách Slezského venkova.