Když v srpnu 1994 uviděl David Noble, člen správy rezervace National Parks and Wildlife Service v Austrálii, nevelký porost s osmatřiceti stromy, sám netušil, co objevil. V třísetmetrovém kaňonu ulomil větvičku do batohu pro kolegy botaniky. Porovnáním větviček australští botanikové zjistili, že se jedná o rostliny neznámého a dosud nepopsaného rodu čeledi Araucariaceae.

Stáří nalezených stromů v malé enklávě hlubokého a nepřístupného údolí odhadli odborníci na 500 až 1 000 let. Nejstarší sromy na světě. Dřevina, pojmenovaná po místě nálezu jako Wollemia nobilis W. G. Jones, K. D. Hill et J. M. Allen.

Že byla objevena nová rostlinná vzácnost, upozornili do Nového Dvora krajané žijící v Austrálii, jmenovitě opavský rodák Jaroslav Přibyla a jeho přítel a soused Jaroslav Fibinger z Liverpoolu v Novém Jižním Walesu.

„O wollemii s druhovým názvem ušlechtilá, vzácná, usilovalo novodvorské arboretum hned od zveřejnění první vědecké zprávy s popisem této rostliny v časopise Telopea,“ popsal začátky úsilí ředitel arboreta Miroslav Frank a dodal: „Samozřejmě jsme chtěli rostlinu získat legální cestou, ne na černém trhu a ani ne prostřednictvím anglické aukční síně Sothebys, která nabízela v roce 2005 metrové semenáčky za milion dolarů.“

Arboretum proto objednalo wollemie u zahradnické firmy Birk Dale Nursery v Brisbane, která byla pověřena množením a později distribucí nově objeveného druhu. Stejně jako další stovky botanických zahrad celého světa. Při získání rostliny sehrály roli náhoda i štěstí a částečně i opavský patriotismus.

„Nejpopulárnější a v současnosti nejvzácnější rostlinu světa po předběžných konzultacích a telefonátech z Austrálie přivezl do sbírek arboreta opavský občan Miroslav Rubeš a arboretu ji věnoval,“ říká Miroslav Frank.

„Na počátku června 2007 zazvonil telefon a v mé kanceláři se ozval typický hlas Opaváka z Austrálie. „Tak, kterou tu wollemii mám vzít? Stojím tu v okrasné školce a mám v rukou dvě. Větší a menší. Tak kterou?“

Zpočátku jsem nevěřil tomu, co slyším, a měl jsem velkou radost, že pan Rubeš v Austrálii, bezmála po půl roce na arboretum nezapomněl,“ vzpomíná na tu chvíli Frank a dodává: „Vzali jsme tu menší s ohledem na její přepravu.“

Menší wollemie přicestovala z australského Brisbane v kufru pana Rubeše vzorně zabalená až do Vávrovic. Měla s sebou i patřičné doklady o nabytí a pas. 26. června 2007 ji od něj ředitel arboreta převzal.

„Věřte mi, že vzácný dar jsem přebíral s rozechvěním. Měl jsem dobrý pocit, že existuje řada lidí, kteří vnímají arboretum jako významnou přírodní zajímavost a vzácnost svého regionu a jsou schopni pro ně i něco udělat. Jak v Opavě, tak v Austrálii,“ dodal závěrem.