Areál je totiž od roku 2005 veden jako kulturní památka. V roce 2013 sice byla památková ochrana redukována jen na část budov, k případným demolicím a úpravám se i tak bude muset vyjádřit Národní památkový ústav. Podle restaurátora Tomáše Skalíka ze sdružení Za Opavu se teprve ukáže, nakolik se situace v Jánských Koupelích změní.

„Jestli nová změna vlastníka bude znamenat skutečnou změnu kurzu, se teprve ukáže, ale jistě to lidem dává určitou naději. Údolí Moravice a okolí Jánských Koupelí jsou krásným koutem přírody, který je navíc opředen bohatou historií, je příjemné si představovat, že ožije novým podnětem, který může s novým vlastníkem přijít. Jsem sám zvědavý, co z toho nakonec vzejde," míní Skalík.

Příběh lokality od poutního místa, přes vyhledávané lázeňské, až po ruiny ještě podle něj není u svého konce.

Největší rozmach za Razumovských

„Jako bychom se nedokázali smířit s tím, že naše současná společnost není schopna udržet statky a dílo, které před námi kdosi v minulosti vytvořil, cítíme potřebu zachránit ty památky lidských výšin. Pohled na ruiny zarůstající lesem v nás vyvolává podivný pocit zmaru, kterému bychom rádi vzdorovali.

A i ti z nás, kteří s tím místem nemají nic společného, intenzivně prožívají každou zmínku o možné změně jeho osudu," pokračuje Skalík a připomíná investice, které v lázních učinil jejich předposlední soukromý vlastník Camillo Razumovský.

„Z pohledu aktuálních cen se jedná o nepředstavitelnou sumu, jejíž ekonomická návratnost byla z dnešního pohledu nesmysluplná. Razumovský to však zřejmě nedělal z těchto důvodů. Pravděpodobně byl veden jiným hodnotovým měřítkem," doplňuje restaurátor Tomáš Skalík.

Hřiště na kriket, tenis či plovárna

Za Razumovských došlo v Jánských Koupelích k největšímu stavebnímu rozmachu. Hrabě nechal vyčistit a upravit i prameny, renovoval a modernizoval všechny budovy, nechal postavit vily pro rodiny a zřídit ochranné hráze proti povodni.

V lázeňském parku poblíž pramene Marie byla zbudována krytá kolonáda. U příležitosti padesátého výročí vlády císaře Františka Josefa I. zřídili Razumovští pro chudé občany, kteří potřebovali lázeňskou péči, novou vilu Silesia. V areálu bylo zřízeno hřiště na kriket a tenis, plovárna, vzdušné a sluneční lázně. V lázních bylo v té době k dispozici asi 120 pokojů s přibližně 200 lůžky.