V rozsáhlých lesích u řeky Moravice v katastru obce Staré Těchanovice se rozprostírají Jánské Koupele. Svého času to byly věhlasné lázně, kam jezdili čerpat sílu lidé až z dalekého okolí. Obrázek současnosti? Ruiny, zdevastované budovy, liduprázdno, s trochou nadsázky řečeno hotové město duchů.

ZAČNE SE BLÝSKAT NA LEPŠÍ ČASY?

Poslední rekreanti opustili areál v roce 1993, o rok později byl uzavřen nadobro, začal chátrat a v horizontu několika dalších let byly lázně zničeny úplně. Světlem na konci tunelu mohl být nový zájemce o koupi areálu. Tím se stala v roce 2003 společnost Baneba, s. r. o.

Ačkoli se její majitelé snažili lesk zašlé slávy obnovit, nepodařilo se jim to. Po řadě úskalí se jim povedlo jej alespoň prodat. A tak se stalo, že od března loňského roku říkají Jánské Koupele „pane“ tenistovi Tomáši Berdychovi a opavskému podnikateli Petru Lexovi.

Zatím to však vypadá, že chátrání areálu stále neutěšeně pokračuje. Noví majitelé nekomunikují s médii, památkáři, ani se zastupiteli Starých Těchanovic.

Mediální zástupce Tomáše Berdycha Karel Tejkal uvedl, že nic nového ve věci Janských Koupelí není: „Stále platí to, že pokud se něco nového objeví, oznámíme to,“ potvrdil.

Jedním z těch, kterým není osud areálu lhostejný, je i Petr Zahnaš ze Spolku Zálužné. K bývalým lázním má osobní vztah, pracovala zde jeho babička a jako dítě tu trávil všechny víkendy a prázdniny. „Je to jeden z nejvýznamnějších areálů, který tu máme a se kterým by se dalo něco dělat. Snažili jsme se s majiteli kontaktovat, ale bez odezvy,“ poznamenal.

Jánské Koupele byly v roce 2005 zapsány na seznam Kulturních památek, 7. března letošního roku pak dorazila na Ministerstvo kultury žádost Tomáše Berdycha a Petra Lexe o vyřazení areálu z tohoto seznamu. Podle tiskové mluvčí ministerstva Simony Cigánkové správní řízení stále běží. „Prozatím areál požívá plné památkové ochrany. Případnou demolicí by majitelé porušili zákon,“ konstatovala.

Co tímto krokem majitelé sledují? Z vyjádření památkářů vyplývá, že budoucí využití nepočítá se zachováním podstatné většiny staveb a že lázně ani nelze v žádném případě opravovat.

UHLIČITÉ KOUPELE A MINERÁLNÍ PRAMENY

Kdy přesně se začal psát příběh Jánských Koupelí, se neví. První písemná zmínka o místních léčivých pramenech pochází z první poloviny sedmnáctého století. Prvopočátky zdejšího lázeňství jsou každopádně datovány do devatenáctého století, kdy v roce 1812 postavil tehdejší majitel panství Jan Tenczina první lázeňský dům.

Jánské Koupele začaly plně vzkvétat za hraběte Camilla Razumovského, který lázně odkoupil v roce 1895. Ten také pojmenoval jeden ze zdejších pramenů po své ženě, Marii. Blahodárné účinky pramenů sloužily zejména k léčbě chudokrevnosti, veřejnosti byly k dispozici u hlavní budovy a lidé si je mohli dopřávat v neomezeném množství.

Široko daleko byly vyhlášeny také uhličité koupele, které pomáhaly při léčbě revmatismu, nespavosti i srdečních chorob. Svému původnímu účelu sloužil areál až do roku 1940. V období druhé světové války pak byl Němci využíván jako zajatecký tábor.

S rokem 1945 přišlo znárodnění celého objektu, vznikly zde dětská ozdravovna a rekreační středisko.