Průvodcem učitelským světem nám byl sympatický a vstřícný kantor na Základní škole Englišova v Opavě, který vyučuje informatiku a zeměpis.

Po rychlém seznámení jsme byli uvedeni přímo do víru školního života. Musíme přiznat, že vzhledem k faktu, že se jednalo o výuku v osmé třídě, očekávali jsme spíše rozpustilou mládež, kterou naše přítomnost ještě více roztěká.

Opak byl však pravdou. Nebylo tedy pochyb o kvalitách vyučujícího, který měl evidentně zájem o to žáky něco naučit a oni mu to opláceli respektem. Zalíbila se nám forma vyučovací hodiny a zvláště provázanost učiva s jinými předměty a interaktivní způsob výkladu.

Taktéž je třeba uvést, že žáci prokazovali znalosti na velmi slušné úrovni. Po zvonění na přestávku byl konečně trochu prostor, abychom nahlédli pod povrch učitelské profese.

Přišla chvíle dozoru na chodbě, po níž by za normálních okolností musel učitel, v hodině volna, kontrolovat písemné práce a žákovské knížky. K tomu si ještě musíme připočíst přípravu na hodiny a vyřizování dalších písemností, jako např. zprávy o zranění studentů, zpracovávání projektů, inventarizace a jiných.

Všechny místní učitele navíc ještě čekalo odpolední čtyřhodinové školení.

Kde na to všechno berou čas a sílu? Jak říká náš průvodce – škola je živý organismus a jako takový se i chová. Nejdůležitější vlastností pro tuto profesi je podle jeho slov mimo jiné i osobní odvaha, neboť v posledních letech se výchovná funkce přesouvá čím dál tím více z rodiny na učitele, a proto je podstatné odolat tlakům vyvíjených jak ze strany rodičů, tak i dětí a vedení školy.

Naplňovat všechna očekávání je ale stále těžší, poněvadž pravomoci kantorů jsou průběžně oklešťovány. Kantor je zároveň jak vychovatelem, tak i úředníkem, doživotním studentem, psychologem a především člověkem s obrovskou zodpovědností.

Podle průzkumu jde dokonce o druhé psychicky nejnáročnější zaměstnání na světě hned za pilotem.

Tomáš Pustka, Marek Strmiska