V banku této hry byly totiž hodně velké peníze. Pokud by práce na silnici neskončily do konce letošního roku, stát by přišel o více než miliardovou evropskou dotaci.

„Proto jsme se rozhodli jednat s majitelem a pokusit se domluvit na spoluúčasti kraje. Oceňuji korektní přístup majitele zmíněného pozemku. Jednal jsem s ním osobně a poměrně rychle jsme se dohodli na podmínkách odkupu," konstatuje náměstek hejtmana Daniel Havlík.

Rozhodnutí kraje uvítají tisíce motoristů i obyvatel obcí, přes které v současnosti projíždí neúměrné množství automobilů. Hlavní dopravní spojení severozápadní části kraje s Ostravou a na dálnici i na rychlostní silnice dosud prochází Hrabyní a Velkou Polomí.

Přes legendární Hrabyňský a Josefovský kopec projíždí po téměř původní císařské silnici z Opavy do Těšína denně přes patnáct tisíc moderních silničních vozidel a dva tisíce kamionů.

„Stavba nové silnice byla téměř na dva roky pozastavená tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou (VV). Protestovali proti tomu jak starostové dotčených obcí, tak i lidé, kterým hustý provoz ztrpčuje život," upozorňuje krajský hejtman Miroslav Novák (ČSSD).

Vypadalo to, že téměř hotové dílo, jehož hodnota přesahuje čtyři miliardy korun, nebude bez ukončení dílčího sporu uvedeno do provozu.

Současným rozhodnutím o výkupu pozemku je tato poslední hrozba pro dokončení rozestavěné silnice snad už definitivně zažehnána. Kraj se zavázal uhradit také správní poplatek spojený s podáním vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a z rozpočtu kraje bude zaplacená i daň z nabytí nemovitých věcí.

Kde byl zakopaný pes?

Majitel pozemku vlastní ve Velké Polomi necelých šest tisíc metrů čtverečních orné půdy, zděděné po otci. Když se v roce 2005 dozvěděl, že přes tento pozemek má vést přeložka státní silnice I. třídy, žádal stát o vykoupení celého pozemku.

Část, přes kterou by vedla silnice, by plochu rozdělila a dva zbývající pozemky u silnice by byly v podstatě neprodejné.

Ředitelství silnic a dálnic však nebylo oprávněno celek koupit. Pozemky se navíc státu v minulosti nepodařilo vyvlastnit, protože úředníci nepostupovali podle soudu správně.

„Osobně nepovažuji výkup zbytkových pozemků krajem za systémový krok. Je to spíš referenční příklad toho, že naše společnost pořád nenalezla udržitelný model získávání nemovitostí pro veřejně prospěšné stavby," dodává Daniel Hlavlík.

Moravskoslezský kraj se v této patové situaci rozhodl vstoupit mezi strany sporu a zprostředkovat kompromisní řešení. Tímto krokem dali jeho představitelé jasně najevo, že to s dobudováním kvalitní dopravní sítě myslí skutečně vážně.