Obec Kerhartice, poprvé vzpomenuta roce 1397, stála na středním toku řeky Moravice. Na místě staršího kostelíku byl v roce 1804 postaven nový kostel, zasvěcený sv. Martinovi. Původní německé obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, v obci byly dva mlýny, družstevní lihovar a břidlicový lom. Obec zanikla v roce 1965 a některé její stavby jsou pod vodou.

V okolních lesích se dochovaly zbytky základů původních domů i půdorys hřbitova, obklopujícího již neexistující kapli sv. Jana Baptisty. Kostel sv. Martina byl zbořen v roce 1985.

Obec Medlice stála v těsné blízkosti severní části kružberské přehrady a první písemná zmínka o ní se datuje rokem 1141. Na místě původního dřevěného kostelíka vyrostl v roce 1766 kamenný kostel navštívení Panny Marie. V roce 1929 měla obec celkem čtyřiasedmdesát domů, ve kterých žilo 303 obyvatel a u řeky Moravice byla továrna na škrob.

V letech 1948 až1955 zatopila budovaná přehrada několik zdejších domů a později šla z důvodu prvního pásma hygienické ochrany vody k zemi i podstatná část těch zbývajících. Z původní obce zůstaly tři domy a trafostanice, kostel byl zbořen v roce 1985. V lese jsou stále patrné zbytky domů a u cesty k přehradě zůstala kamenem vyzděná studna.

Přátelství s Edisonem

Kružberská přehrada, která je druhou největší na severní Moravě, slaví letos pětašedesátiny a historie její stavby je poměrně dlouhá. Podněty se objevily mezi roky 1902 a 1903, kdy rakouské Slezsko ničily rozsáhlé záplavy. Plány však podstatně oddálil konec samostatnosti Slezska i obě světové války.

Stavební práce byly zahájeny až v roce 1948 a přehrada byla dokončena v listopadu 1955. Zvažované bylo její energetické využití pro výrobu elektrické energie pomocí Edisonova dynama a hlavním propagátorem myšlenky byl místní podnikatel Karl Weisshuhn. S Thomasem Edisonem ho pojilo osobní přátelství a při návštěvě USA se přesvědčil o síle vody, pohánějící elektrické generátory. Monumentální přehrada sloužila původně k zásobování ostravského průmyslu, ale pro rostoucí potřebu pitné vody byl tento účel změněn na zásobárnu pitné vody.

Dětství tu trávila i Joy Adamson

Do roku 1992 stával na jejím pravém břehu dřevěný srub, ve kterém trávívala v dětství u pradědečka Karla Weisshuhna své prázdniny proslulá opavská rodačka Joy Adamson.

Stavitel přehrady Jan Čermák v ní shromáždil cennou sbírku fotografií o zatopeném údolí v době, kdy údolí Moravice ještě bývalo ještě nedotčenou krajinou, výpověď o životě a díle budišovského rodáka, rektora vídeňské i Karlovy univerzity, matematika, fyzika, astronoma a duchovního F. I. K. Halašky a malé muzeum Joy Adamson. Vila i se svými historickými poklady však podlehla v roce 1992 požáru.

Přehradu důvěrně poznali též diváci v ostravském televizním seriálu Velké sedlo, který byl nedávno reprízován. Přehrada je využívána i k rekreačním účelům. Koupaní je v ní sice zakázáno, ale navštěvují ji rybáři, skalní útvary Žabí kůň, Hlavní masiv a Rozlámaná využívají horolezci jako cvičné stěny, cyklisté mají k dispozici cyklotrasy a turisté dobře znají okolní chodníčky.