Nařízení Evropské unie ale rozděluje veřejnost na dva tábory. Zatímco alergici změnu vítají, někteří provozovatelé nadšeni nejsou.

„Já už mám jídelní lístky připraveny. Není to ale tak snadné, jak by se mohlo zdát. Krom toho, že jsme opět papežtější než papež, nejsou na tento zásah vždy připraveni výrobci. U některých surovin, obzvláště v denní nabídce, je složité mapovat všechna možná rizika," říká Filip Hrubý, provozovatel jedné z opavských restaurací.

Podle něj by šlo situaci řešit jinak. „Každý alergik přece ví, co by neměl jíst. Všechno se dá snadněji vyřešit přímo ústně s personálem," dodává.

Karolína Novotná z Opavy trpí alergií na mléko tři čtvrtě roku a značně jí znepříjemnila život, a to především ve stravovacích zařízeních všeho typu. „Nemám alergii pouze na mléko, ale na veškeré mléčné výrobky. Nezřídka se mi stalo, že mi donesli například játra na topince posypaná sýrem přesto, že sýr v lístku nebyl.

Člověk se pak necítí zrovna příjemně, když sýr oškrabuje. Vypadá to, že se rýpe v jídle," uvádí Karolína.

Z tohoto důvodu by Opavanka uvítala s nadšením, kdyby se případné alergeny v jídelním lístku objevily. „A pokud možno nejenom na lístku. Co si budeme povídat, i ve fast foodech často bez upozornění dají do hamburgeru plátek sýra. Ale je mi jasné, že jim asi nedochází, jaké to někomu může způsobit problémy."

Potravinové alergie mají většinou dva způsoby, jak se projevují. Ten první, méně nebezpečný, je střevní, což v překladu znamená, že alergika neakceptovatelná potravina pořádně prožene.

O poznání horší je celkový otok. Pacient totiž oteče nejen ve tváři a na chodidlech, ale začne se mu stahovat hrdlo a může dojít k dušení. Pro člověka s tímto typem onemocnění může mít neuvedení alergenu v jídelním lístku katastrofální dopad.