„K entomologii jsem se dostal v mládí ještě na Vysočině, pocházím z Třeště. Někdo začíná jako broukař, jiný jako motýlář. Já jsem se původně věnoval sbírání brouků. Šel jsem studovat speciální biologii do Brna a pak jsem si vybral specializaci entomologie. Dostal jsem se jako diplomant k profesoru Rudolfu Rozkošnému, který mi za téma diplomové práce určil muší čeleď Sphaeroceridae. Pak jsem postupně okruh svého zájmu rozšířil o další čeledi,“ říká Jindřich Roháček.

Vědec: mým oborem jsou malé mušky

Jindřich Roháček je uznávaným specialistou na čeleď much, která se nazývá Anthomyzidae, česky se jim říká hloubilkovití. Zástupci této skupiny dosahují velikosti od jednoho do pěti milimetrů. Zkoumá je v rámci různých projektů a spolupracuje s odborníky například z Izraele, Kanady, Japonska, Jihoafrické republiky a nebo Nového Zélandu. Mušky čeledi Anthomyzidae jsou štíhlého tvaru a vyvíjejí se většinou v jednoděložných rostlinách, například travách, ostřicích, sítinách, orobincích. Tyto mušky jsou saprofágní, živí se tedy ne rostlinami, ale jejich hnijícími částmi a zbytky.

„Letos mám pár zajímavých objevů. Nedávno mi jeden kolega z Nového Zélandu poslal první zástupce této čeledi z australské oblasti. Dosud nebyl totiž žádný druh známý ani z Nového Zélandu ani z Austrálie,“ uvádí Jindřich Roháček. Kromě toho se právě zabývá revizi rodu Amygdalops, a to v jihovýchodní Asii, Oceánii a Australské oblasti. Má už popsaných devět nových druhů tohoto rodu. „Abych mohl druh dobře popsat, musím mít nejméně tři exempláře druhu (obého pohlaví). Důležité jsou totiž kopulační orgány, podle těch se dají rozlišit i blízce příbuzné druhy,“ popisuje Roháček.

Zajímavé druhy much nachází Jindřich Roháček ve slovenském pohoří Poľana. Tam jezdí na výzkum s dalšími dipterology již osmý rok a zabývá se hlavně biodiverzitou zdejší fauny dvoukřídlého hmyzu. „Začali jsme tam instalovat tzv. Malaiseho pasti. Je to taková stanová past, která dovede prolétající mouchy zachytit ze všech stran. Mouchy pak padají do lihu ve sběrné láhvi a jednou za čas nám je kolegové z pasti vyberou a sběrnou láhev vymění,“ dodává Roháček. „Když jsme zde past nainstalovali poprvé, tak se nám stalo, že slovenští kolegové na podzim hlásili, že past je nějaká pochroumaná. Od pasti byla utržená láhev s lihem. Protože se poblíž našel medvědí trus, usoudili jsme, že past poničil on, utrhl láhev, prokousal ji a líh asi vypil,“ vzpomíná Jindřich Roháček na jednu úsměvnou příhodu s chytáním hmyzu. „Zajímají mě také rašeliniště, tam se dají najít druhy much, které se jinde nevyskytují. Jsou takové ostrovy severské fauny a flóry v našich podmínkách. Nejzajímavější jsou rašeliniště na Šumavě, ale jezdíme také do Jeseníků, například na Rejvíz,“ popisuje.

Co Jindřich Roháček právě chystá?

Právě nyní připravuje Jindřich Roháček výpravu do Řecka. „Doufám, že pod Olympem něco zajímavého objevíme,“ uvádí. „Spolu s kolegou z Kanady se také chystáme na výzkum čeledi Anthomyzidae z ostrovů Juana Fernandeze, jeden z těchto ostrovů obýval i Robinson Crusoe,“ dodává. Tento výzkum souvisí s jeho zájmem o ostrovní fauny. „Začal jsem studovat mouchy na Kanárských ostrovech, pak jsem byl na Madeiře a Azorských ostrovech, na Kypru, na Krétě. Na ostrovech také žije velice zajímavá fauna. Podařilo se mi najít už několik endemických druhů, například na některých atlantských ostrovech, zejména ve vavřínových lesích. Zajímavé je také sledovat, že se na těchto ostrovech vyskytují některé druhy much zavlečené z Afriky nebo ze Severní a dokonce z Jižní Ameriky,“ popisuje Jindřich Roháček. Dostaly se sem díky obchodu, hlavně lodní dopravou ale také pasivním transportem vzdušnými proudy.

Jak vypadá pracovní náplň dnešního dipterologa? Tráví většinu svého času na cestách a výzkumech? „Já moc necestuji. Jednou za rok jedu na nějakou čtrnáctidenní cestu někam dál a jinak spíš po okolí. V terénu strávím zhruba tak čtyři až pět týdnů ročně. Jinak se zabývám i zpracováváním podkladů pro biologická hodnocení. Minulý týden jsme byli na Otické sopce, tam se také chystáme studovat hmyz,“ vysvětluje Roháček. Popisování nových druhů hmyzu je dnes daleko detailnější, než bývalo. Práce dipterologa spočívá také v pečlivém studiu nových nálezů. „Snažíme se popisovat nové druhy co nepodrobněji, aby se pak lépe dala zkoumat příbuznost druhů. Je to pracné, ale důležité pro další výzkumy. Láká mě také genetický výzkum. S kolegy z brněnské univerzity děláme analýzy DNA u některých druhů čeledi Anthomyzidae. Je s tím ale problém. Zkoumat se dají jen jedinci, které nejsou starší deseti let a záleží i na způsobu jejich uchovávání. Ideální je čistý líh, ale běžně se užívá pouze denaturovaný. Takže nejlepší je sehnat čerstvé vzorky,“ uvádí Jindřich Roháček.

Jak se malé mušky chytají?

„Dipterologové používají síťky, které jsou stejné jako u motýlářů. To co chytneme do síťky, vysajeme následně exhaustorem. Je to taková malá lahvička, se sítkem, aby hmyz nevletěl do úst. Potom se musí mouchy usmrtit ve smrtičce, což je také malá lahvička s kapkou octanu etylnatého. Pak se preparují nasucho (na štítky či špendlíky) ale mohou se ukládat i do lihu,“ říká vědec. Nasbírané mouchy se ve smrtičkách dají uchovat v mrazničce, tam vydrží třeba i měsíc a i pak se dají dobře napreparovat. Jindřich Roháček se již od roku 1978 zabývá také kresbami novoročenek. „Ve svých novoročenkách vycházím ze skutečných podob much, jak je vidím v mikroskopu. Když mám nějaký nový objev, tak ho na novoročence uplatním,“ říká Jindřich Roháček.