Chtěl se bavit, užívat si života, fotbal šel tak stranou. Jiří svůj talent již nerozvinul. Sám nyní dobře ví, že mohl být nyní úplně někde jinde. „Dělal jsem blbosti. Člověka to zamrzí, a ještě o to více, když si za to může jedině sám. V sedmnácti si mě trenér Mentel vytáhl do áčka. Nějak mi to vlezlo do hlavy, a já to neustál,“ přiznává s odstupem času třiadvacetiletý fotbalista a dodává: „Vím, že talent na fotbal jsem měl, neuměl jsem s ním ale hospodařit.“

Za Opavu si ještě s béčkem zahrál divizi, poté jeho kariéra šla dolů volným pádem. Přes Tísek, hrající první B třídu, skončil až v okresním přeboru v dresu Hradce nad Moravicí, kterému svými góly pomohl během dvou let až do I. A třídy. „Letošní sezona nám vyšla, i když na jaře jsme se trápili,“ ohlíží se za právě skončeným ročníkem Pospěch. Jaro bylo doslova pro Hradec tragické, což nakonec odnesl vyhazovem trenér Černohorský. „Nesouhlasím s tvrzením, že chyba byla v trenérovi. Nedařilo se nám, hráčům. Mladí podle mne neunesli tlak, který byl na ně vyvíjen, navíc nezachytal nám brankář,“ všiml si Pospěch a dodal: „Nakonec jsme ale postoupili a naplnili předsezonní cíl.“ Za dva roky v hradeckém dresu nastřílel čtyřiapadesát branek, což jenom dokazuje, že fotbal hrát umí. „Je to sice hezká bilance, ale na druhou stranu se podívejte, v jakých soutěžích jsme hráli,“ poznamenal Pospěch, mladší bratr Zdeňka, opory pražské Sparty.

Se svým slavnějším bratrem se srovnávat příliš nechce. „Brácha je obrovský dříč. Na rozdíl ode mne má také větší vůli,“ podotkl hradecký útočník. S bráchou fotbal příliš neřeší. „Bavíme se o normálních věcech. I když mě nutí, abych se sebou ještě něco udělal,“ pokračoval třiadvacetiletý fotbalista, jehož tehdejším spoluhráčem v opavském dorostu byl současný zadák druholigového Hlučína Filip Štýbar. „Byl snad jediný, který se dokázal z našeho ročníku prosadit,“ míní Pospěch, který bedlivě sleduje opavský fotbal. „Na fotbal chodím. Jsem strašně rád, že se dokázali zvednout z krajského přeboru až do druhé ligy. Už kvůli fanouškům, kteří jsou skvělí,“ zdůraznil nejlepší střelec letošního ročníku I.Btřídy.

V I. A třídě zůstat nechce, přece jen je mu třiadvacet, což není pro fotbalistu ještě žádný věk. „Rád bych si zahrál vyšší soutěž než I. A třídu. Je to mé velké přání. Musím makat a čekat na další šanci. Snad se jí ještě někdy dočkám,“ krčí rameny Jiří Pospěch, který stále patří ještě druholigové Opavě. O tom, kde bude hrát další sezonu, neví. „Na Hradci mají zájem, uvidíme,“ uzavřel.