Kliknutím zvětšítePaní Kouřilová, když jste na pozici kastelánky začínala, zmínila jste v jednom z rozhovorů, že spousta lidí dodnes nemá o existenci raduňského zámku tušení. Změnilo se to za ty tři roky?
Já doufám, že ano (úsměv). Paradoxně nám v něčem mohla pomoci i situace s pandemií covidu. Ukázalo se, že lidé hodně objevovali památky a místa v tuzemsku. To byla příležitost i pro menší objekty, jako jsme my. Takže i něco zlého může být pro něco dobré. V roce 2019 jsme měli od dubna do října návštěvnost kolem 22 tisíc lidí. V roce 2020 jsme zaznamenali enormní nárůst, ale to bylo způsobeno také tím, že Moravskoslezský kraj vyhlásil akci, která umožňovala lidem vstup na památky a turistické atraktivity zdarma, nelze to tedy brát jako relevantní údaj. Loňský rok 2021 byl poznamenám zkrácením sezony, otevírali jsme až v červnu, ale i přesto jsme překonali návštěvnost z „předcovidového“ roku 2019. Lidé vnímají, že tu Raduň je. Pozitivně se na návštěvnosti projevují i akce, které pořádáme, lidé si na ně zvykli chodit a baví je to.
Na zámku se jich koná poměrně dost, bylo to od začátku vaším cílem?
Myslím, že lidi, kteří mají zámek spojen s pozitivním prožitkem, to sem láká. Děláme akce, které se odehrávají i v parku nebo oranžerii. Vnímám to jako příležitost, jak připomenout i něco ze zámecké historie. Nutno ale říci, že Velikonoce a Vánoce na zámku a také Noc duchů a strašidel jsou už tradičními akcemi, které tady fungují od dob mé předchůdkyně, lidé se na ně hodně těší a jsou to takové stálice.
Většina hradů a zámků má během zimního období zavřeno, některé jsou ale přístupné. Uvažovala jste někdy nad tím, že byste Raduň otevřela i v zimě?
Při celoročním provozu je potřeba zvážit ekonomickou situaci. A další věcí je ochrana předmětů. Domnívám se, že pro interiér a předměty v něm umístěné je fajn, když si po určitou dobu odpočinou. Expoziční prostory zámku, kudy lidé chodí, nejsou vytápěny a je v nich poměrně chladno. V zimě do nich přijde skupina dvaceti osob, najednou se začne zvyšovat teplota, roste vlhkost. Takže dochází k výkyvům, což nemusí být optimální. Dalo by se uvažovat nad zpřístupněním některých prostor, třeba sklepení, ale na druhou stranu si zkrátka myslím, že čas přípravy, úklidu, zámku prospěje.
Co tedy vlastně dělá kastelán v zimě? Řada lidí žije představou, že na podzim máte „padla“ a vracíte se do práce až na jaře.
Ne, to opravdu ne (úsměv). Zima neprobíhá tak, že zámek zavřeme, ale je to období příprav, plánujete, co se bude nadcházející sezonu dít, připravují se akce. Protože když sezona začne a koloběh se dá do pohybu, není už na tyto koncepční záležitosti moc prostoru. Teď se navíc i uklízí, musíme umýt všechna okna, vyklidit prostory, připravit podlahy, vyleštit parkety. Probíhá i údržba parku, odklízejí se popadané větve, mohou se provádět ořezy stromů. Je to navíc období, kdy se připravuje rozpočet na celý rok.
Zámek Raduň. 21. ledna 2022, Raduň.
Kromě zmíněných kulturních a společenských akcí, připravujete i nějaké akce řekněme stavební? Otevření nějakých nových prostor?
Čekají nás úpravy v oranžerii, chystáme řešení provozního zázemí. Ovšem hlavně se snažíme podniknout první kroky ke zpřístupnění důležité místnosti v zámku, a to hlavního společenského reprezentačního sálu. Ten nyní slouží jako depozitář, ale chtěli bychom jej zařadit do prohlídkové trasy. Nebude to hned, nicméně už se na tom začíná pracovat. Já říkám, že je to společenské srdce domu, jde o významnou centrální místnost. Když se postavíte před zámek, uvidíte balkon a na něj se vstupuje právě z této místnosti, která je největší v celém zámku. Bude nejen součástí prohlídek, ale chceme jí navrátit kulturně – společenský ráz. Mohou se v ní konat výstavy, koncerty, divadelní představení. Shodou okolností je to i jediná, historickou ikonografií zachycená místnost. My bohužel nemáme žádné fotky interiéru zámku, řekněme z počátku 20. století, ale tato prostora byla podchycena na kresbě Jetty Gallenbergové, která si do svého deníku nakreslila výjev z oslavy stříbrné svatby Blücherů. Oslava se odehrávala právě zde, takže ji máme zdokumentovanou.
I jako kastelánka také provádíte, pokud je to zapotřebí. Setkala jste se někdy s nějakými kuriózními dotazy návštěvníků?
Dotazy mívám občas na strašidla. To začnu mluvit o Čertovu kamenu, který se nachází v zámeckém parku. Je to bludný balvan, který se sem dostal s období čtvrtohor. Váže se k němu pověst, že je to čertův kámen, kdy čert měl do kuropění postavit zámek, ale nestihl to, a než se vrátil do pekla, vztekle odhodil velký balvan. Proto se mu říká čertův.
Pokud si dobře vzpomínám, v roce 2020 tento kámen zmizel?
Ano. A všichni řešili, zda jsme ho někde ukryli, pak se zjistilo, že jej odnesl člověk, který sám sebe označoval za sběratele. Vše se podařilo objasnit a kámen se vrátil zpět. Já říkám, že si ho čert hlídá, aby zůstal součástí parku (úsměv). Nutno ještě říci, že nejsem ráda za otázku – co je u nás nového? My totiž nenabízíme novinky, ale konstantu, to, co je letité, historické. Nenabízíme to nové, ale to staré (úsměv).
Řekla bych, že každý kastelán asi má na hradě či zámku své oblíbené místo. Prozradíte, které je to vaše?
Nenachází se v interiéru, ale je to prostor, kam může zavítat úplně každý, kdo jde kolem. Jedná se o balkonek za zimní zahradou, kam se dá vstoupit buď z nádvoří ze zimní zahrady, anebo z druhé strany po schodech. Je to s výhledem na rybník a západ slunce, obzvláště v období pozdního jara, léta až podzimu. Jde o magické místo. Umístění sídla bylo skvěle promyšleno, protože ze strany průčelí je východ a slunce pak krásně obchází celý zámek, až zapadá nad rybníkem. Později na jaře je to i s koncertem, kdy kromě ptáků kvákají žáby. Každému doporučuji, aby si to vyzkoušel a zažil tu atmosféru, protože je úžasná (úsměv).
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
