Kdyby to šlo, auta by snad klidně parkovala na sobě. Některá opavská parkoviště zkrátka praskají ve švech. Drobnohledu jsme podrobili parkovací plochy v severozápadní části kateřinského sídliště. Na sídlišti totiž bývá situace nejzoufalejší.

Pokud se s parkováním trefíte mezi 15. a 20. hodinu, tedy dobu, kdy se lidé vracejí z práce, často se stane, že prostě máte smůlu. „Někdy skutečně bloudím sídlištěm a hledám. Z osobní zkušenosti vím, že nejhorší je to večer,“ přiznala třicetiletá maminka na rodičovské dovolené Blanka Machů.

Před anebo alespoň u místa svého bydliště by chtěl parkovat každý. Mnohdy se ale stane, že nejblíže zaparkujete o pár ulic dál. Častokrát doplatíte i na bezohlednost ostatních řidičů. Stejně jako pětašedesátiletý důchodce Pavel Klimeš: „Před domem máme bývalou autobusovou zastávku. Kdyby se nalajnovala parkovací místa, situaci by to někdy ulehčilo. Někteří odstaví vozidlo, jak chtějí, a zaberou místo třeba pro další dvě auta.“

Parkování si na kateřinském sídlišti leckde žádá řešení. Ale jaké? „Napadá mě něco na způsob podzemních garáží. Na povrchu totiž není parkoviště jak rozšiřovat. Zasáhlo by se totiž do zeleně a tak podobně,“ zauvažoval dvaadvacetiletý student Slezské univerzity Jan Prášil.

Ne všichni se však s parkovacími problémy potýkají. Mezi šťastlivce patří i čtyřiačtyřicetiletá dispečerka Iva Paterová, která bydlí blízko supermarketu Billa: „Díky přilehlému parkovišti Billy je o něco lehčí nějaké místo najít. Někdy ale dojde i na nás.“

Petr Dušek