Je také majitelem jednoho pěkného kousku značky Yamaha. Jeho domovinou je Polsko. Narodil se jako nejstarší ze tří dětí. Vystudoval gymnázium s humanitním zaměřením, poté vysokou školu Teologickou v Lodži. Co jej přimělo, že se dal právě na dráhu kněze? Na střední škole měl kamaráda, který podlehl drogám. Snad právě touha pomoci mu byla tím startovacím momentem, který jej přiměl obléci si sutanu a zasvětit život Bohu. Dnešní doba s sebou přináší stále nové věci. Co není zakázáno, je dovoleno. A tak kněz na motorce není ničím neobvyklým.

Už jako malého kluka ho uchvátila vůně oleje, šmír a podobné věci. Dobrý předpoklad pro to stát se motorkářem. Jaký byl vůbec první stroj, na který usedl? „Jako malí kluci jsme si s bráchou bez vědomí strýce půjčovali jeho motorku. Byla to myslím 175 WSK,“ vzpomíná a dodává: „No a pak už se to s vámi táhne celý život.“ Otec Miroslav zná spousty lidí z řad motorkářů, kteří byli přímými aktéry dopravních nehod, vždy se však oklepali a stále brázdí ulice. Ženy to berou jinak, jsou pak opatrnější, ale přesto jezdí dál. Kdo jednou podle něj sedne na motorku, už z ní nikdy nesleze.

Na oděvu a obuvi bych nešetřil

V současné době mu říká pane Yamaha R1 supersport. „Těch je v republice jen něco kolem padesáti kusů,“ říká sedmatřicetiletý otec Miroslav, kterého běžně motorkáři oslovují otče Mirku. „Je to už v pořadí osmá motorka, co mám,“ říká. Pan farář si zřejmě musí vyzkoušet všechny krasavice se dvěma koly. Není věrný jedné značce. Jak uvedl, každý rok má jinou „mašinu“. Motorkáři jsou jako jedna velká rodina. Mezi Opavany má otec Mirek hodně známých. Jedním z jeho kamarádů je i Tomáš Balhar z firmy, která zajišťuje dovoz a prodej havarovaných motocyklů. „Nové motorky si nekupuji. Pořídím si vždycky nějakou bouranou a přes zimu ji spravím,“ upřesňuje. „Zatím ještě nevím, ale asi si příští rok pořídím nějakého naháče,“ prozrazuje otec své plány na příští rok.

Jakmile začne sezona, sedne na motorku a vyráží s kamarády na Skřítek nebo do Bílovce. Mladí kluci si myslí, že když mají motorku, tak jsou někdo. Je ale také důležité vhodně se obléct a obout. Podle slov otce Miroslava ani tak nezáleží na barvě jako na kvalitě doplňků. Pokud má člověk náležitý oděv a obuv, může mu to v případě nehody hodně pomoci. „Na tomhle bych nešetřil,“ říká a podotýká: „Kdyby lidi viděli to, co jsem už viděl já, uvědomili by si, že není rozumné jezdit na motorce pouze v riflích a tričku. Jak dále uvedl, kromě kněžské literatury, tedy evangelií, čte jako správný motorkář ČMN, časopisy Motocykl nebo Motohaus, které jsou rovněž určeny příznivcům jedné stopy.

Ne vždy je viníkem nehody motorkář

Do povědomí Opavanů se tento kněz zapsal tento rok při jarním svěcení motocyklů, o němž informovala média v první polovině tohoto roku. To se konalo tento rok poprvé. „Nápad vzešel od samotných motorkářů, kteřímě poprosili, jestli bych jim na sezonu vysvětil motorky,“ sdělil kněz.. Původně mělo přijet něco kolem devadesáti lidí, nakonec však podle jeho slov napočítali tři sta deset „mašin“, celkově na nich přijelo kolem pěti set lidí. Ti se pak po vysvěcení odebrali směrem na Bruntál. „Jeli jsme k místu, kde skonal jeden z významných členů naší motorkářské rodiny, známý pod jménem Netopýr,“ vzpomíná otec a dodává: „Jeli jsme uctít jeho památku.“

Jízdou na motorce dává člověk v sázku svůj život. „Je to asi měsíc, co jsme pohřbili dalšího z našich členů, Honzu,“ posmutněl kněz. Mnozí lidé si myslí, že to jsou právě motorkáři, kdo způsobují nehody. Ne vždy ale musí být viníkem nehody motorkář. Dokazují to i statistiky, které naše redakce získala od tiskového mluvčího opavské policie René Černohorského. Z těch vyplývá, že z celkového počtu nehod, které se odehrály od ledna dodnes a celkového počtu 1142, pouze ve 24 případech figurují motorkáři. Tři nehody způsobili majitelé takzvaných malých motocyklů. Dalších jedenadvacet případů jde na vrub ostatních motorkářů.

Nejhorší je sehnat peníze na první kus

Kněžské povolání není jen nicnedělání, jak si někteří možná myslí. Pracovní doba kněze začíná v šest hodin ráno a končí někdy kolem půl jedenácté v noci. Zahrnuje přípravu snoubenců, přípravu na křest, kněz musí být v pohotovosti, pokud zavolají z nemocnice a podobně. Určitě vás zajímá, odkud se berou finance na tuto pro faráře neobvyklou zábavu? „Nejhorší je sehnat peníze na první motorku, pak už se to dá. Prodáš ji, něco věnují příbuzní, případně něco doložíš,“ vysvětluje otec. Jeho sponzorem je mladší bratr, který má v Polsku firmu.