Právě Miroslav Kořistka je totiž předsedou hnutí Občané městských částí Opavy (OMČO), které sdružuje představitele všech osmi opavských městských částí, aby za ně „kopalo“ ve vyšší lize, tedy ve „velkém“ zastupitelstvu v Opavě (OMČO je členem opavské koalice - pozn. red.). Nápad na spojení městských částí se ale začal psát už v roce 2014.

Pane starosto, přibližte, jak vlastně ta vize na vytvoření „uskupení“ vznikala?

Mantinely nebyly v minulosti nastaveny správně. Městské části se řídí vyhláškou o statutu města, která vznikla asi před dvaceti lety, v ní byly nastaveny naše pravomoce. Je to takový náš jízdní řád. Ale třeba výpočet rozpočtu byl poplatný tehdejší době a neexistoval žádný systém, jak nám rozpočty upravovat, v závislosti na dražších cenách, nárůstu obyvatel a podobně. A jednání probíhala tak, že každý starosta městské části sám chodil za primátorem, za vedením, což bylo krajně neefektivní. Proto jsme se jako starostové rozhodli, že se spojíme. Hledali jsme cestu, jak z toho všeho ven a jednou z nich byla právě možnost založit sdružení, kandidovat do města, zkusit se do zastupitelstva dostat a mít určitý politický tlak, protože pak probíhají jednání úplně jinak. A tak jsme všichni v minulém volebním období 2014 – 2018 vytvořili občanské sdružení Starostové, občané městských částí Opavy. Sehnali jsme si pět a půl tisíce podpisů a šli jsme kandidovat do zastupitelstva města Opavy (smích).

Kaple sv. Vendelína ve Vávrovicích.
Vávrovice: Západní část severního obchvatu Opavy by měla být hotova za dva roky

Tehdy jste získali tři mandáty…

V tomto období byla naším hlavním nosným bodem úprava statutu, což se povedlo. Provedl se nový propočet daní, městským částem se navýšily rozpočty. Neboť my jsme se už dostávali do situace, kdy jsme měli rozpočty našponované tak, že nám nezbývalo nic na investice. Menší městské části na tom byly úplně nejhůře. Městské části sice mohou využívat veškerý inženýring města, ale zároveň se musíme starat o všechen majetek, který vlastníme. V případě Vávrovic je to asi osm budov, zaměstnáváme dost osob, máme tři hasičské sbory, dvě velké zásahové jednotky, které musíme vyzbrojovat. Ono se to nezdá, ale je to velmi náročné.

V dalších volbách v roce 2018, jste už kandidovali jako řádné politické hnutí Občané městských částí Opavy (OMČO)?

Ano. Naší prací je prosazovat investice, hlídat dodržování zmíněné vyhlášky.

Ve Vávrovicích se nachází velká průmyslová zóna, najdeme zde i cukrovar.Ve Vávrovicích se nachází velká průmyslová zóna, najdeme zde i cukrovar.Zdroj: se souhlasem městské části Opava-Vávrovice

Budete kandidovat s OMČO i ve volbách příští rok?

Rádi bychom do budoucna v této práci pokračovali dále, protože je jí pořád hodně. Samozřejmě, že nikdy nevíte, jak se zastupitelstvo složí, jak se lidé rozhodnou a zda vám dají hlas. Ale děláme to s nejlepším přesvědčením a vědomím. Už se nám dokonce ozývají i dvě města v republice. Kde zjistili, že jsme to takto provedli a už se vyptávají, jak jsme to udělali a také se jim tento nápad moc líbí. Je to cesta. Věřím proto, že lidé příští rok ve volbách naši iniciativu ocení, že sami vidí, že se na těch dědinách za čtyři roky udělalo hodně, dohnali jsme mnohaleté resty.

Zlepšila se i komunikace s vedením města?

Určitě, je to o poznání lepší. Samozřejmě se scházíme i jako starostové, ale drobné věci se řeší přes nás (druhým radním za OMČO je starosta městské části Komárov Lumír Měch - pozn. red.). Už nemusí za primátorem přicházet osm starostů během týdne. A i nám se lépe pracuje. Městu a koaličním partnerům musím dát za toto volební období dík, protože na čem jsme se při podpisu koaliční smlouvy dohodli, se dodržuje. My nepolitikaříme, ale pracujeme, jsme tady pro lidi, takoví dělníci politiky, starostové to vždy schytají od všech obyvatel hned, jakmile vyjdou ven z obecního úřadu (smích). Ale je to dobrá škola a dobrá zpětná vazba.

Ilustrační foto.
Střechy i zastávky. Opava chce kráčet zelenou cestou

Pane starosto, co vás ve Vávrovicích trápí?

Trápí mne velké vody. To, že nestojí Nové Heřminovy a hlavně, že jsme ve Vávrovicích nedokázali postavit hráze.

Proč k tomu nedošlo? Vždyť Vávrovice leží hned u řeky Opavy a na povodně trpí…

Neboť nám všichni neprodali své pozemky a naše desetiletá práce přišla vniveč. Mělo se konat ohrazování spodní části Vávrovic. Bohužel ani my jako obec, ani Povodí Odry jsme nepřesvědčili všechny majitele. Většinu ano, ale ne všechny. Což mě osobně hodně mrzí, strávili jsme na tomto projektu skutečně deset let práce. V tuto chvíli už je projekt doslova utopen.

Mlýn Herber má obrovskou tradici. Nachází se ve vávrovické části Palhanec.
V palhaneckém Mlýnu Herber zpracují ročně až 45 tisíc tun pšenice

A ještě nějaké neduhy, které by obec potřebovala vyřešit?

Tíží nás také doprava. Obchvat nám částečně nákladní dopravu uleví. S náklaďáky bojujeme i přesto, že tady mají zákaz vjezdu, aby nám sem přes hraniční přechody nejezdili do Polska. Zbytečné, jezdí pořád dál. Cesty na to nejsou dělané, zastavit mohou řidiče jen policisté, kteří tady také ale nemohou hlídkovat pořád. Ve Vávrovicích máme soužití průmyslu s lidmi a dopravou. Na jedné straně stojí průmyslová zóna, na druhé obytné domy. Musíme se s tím ale popasovat, aby symbióza byla co nejlepší. Snažíme se jednat s majiteli firem, když je problém, okamžitě jej řešíme. Vlastníci jsou vstřícní, ve svých možnostech dělají, co mohou. Snažíme se zkrátka o takové dobré sousedské soužití.

Pane starosto, co byste Vávrovicím popřál do dalších let?

Aby vzkvétaly a aby se tady lidem spokojeně bydlelo. Také ať se do budoucna podaří rozšířit výstavbu rodinných domů a třeba postavíme i dlouho očekávanou tělocvičnu, na kterou tady zatím nemáme prostor.