Chrámy, kostely, kaple a katedrály. Mnoho z nás je bere jako samozřejmou součást města. V celé republice, ale také ve světě se však najdou takoví lidé, kteří se za poznáním podobných míst vydávají stovky i tisíce kilometrů. „Kostelní turisté“ jsou svého druhu originál.
Nejsou to přitom zdaleka jen věřící, kteří se vydávají na pouť po svatých místech. Početnou skupinu tvoří i lidé, které tyto stavby fascinují z historického nebo architektonického hlediska. Na Opavsku jim ale pšenka nekvete. Povětšinou si tady totiž mohou své oblíbené svatostánky prohlížet jen zvenčí. U vchodových dveří nejčastěji naráží na překážku v podobě zamčených mříží.
Nahlédnout a pokochat se interiérem mohou pouze v době mší, svátků a výjimečných akcí. Jedním z hlavních důvodů, proč je valná část kostelů na Opavsku ve všední dny uzamčena, je strach ze zlodějů.
„Žijeme v době, kdy je nutné vše střežit a hlídat. Kostely nelze nechat otevřeny po celý den, aniž by byla dostatečně zajištěna opatření proti případným krádežím. Jenže celodenní přítomnost průvodce a současně hlídání každého kostela není možné technicky zajistit,“ vysvětluje příčiny časté nepřístupnosti sakrálních staveb tiskový mluvčí Biskupství ostravskoopavského Pavel Siuda.
Výjimky tvoří turisticky přitažlivější místa, jako kupříkladu v Praze, Brně, Olomouci, apod. „Takové kostely jsou kromě stálé služby vybaveny také elektronickým zabezpečovacím zařízením, které jasně vymezuje, kam může turista vstoupit,“ doplňuje Siuda.
Na Opavsku je celodenně otevřena prakticky jen známá konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v centru města. To není mnoho. Právě kostely a chrámy totiž tvoří velkou část kulturního bohatství „bílého města“. Uzamykáním před návštěvami v jiné než bohoslužebné dny tedy nejen odrazuje od cestování do Opavy již zmíněné „kostelní turisty“, ale i ty obyčejné.
Možnost vstupu do těchto míst navíc schází přímo i některým Opavanům. Ti tak mnohdy po celý život nenavštíví prostory, kolem kterých projdou přes rok stokrát.
Tomáš Pustka
Na vlastní kůži: kostely jsou nedobytné pevnosti
Jediným opavským kostelem, který vítá své věřící otevřenými dveřmi, je konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie vedle Slezského divadla. Redakce Deníku se rozhodla obejít v centru Opavy ostatní svatostánky a zjistit, jak by u nich pochodili jiní kostelní turisté.
Je po deváté ranní, všední den. Jako první si naše redakce zvolila prohlídku gotického kostela za centrem Slezanka. Zde se informace podané Opavsko-ostravskou diecézí potvrzují. Je otevřeno. U vstupu je vyvěšena otevírací doba včetně dnů, kdy se konají mše.
Vydáváme se proto dále do centra, směrem k chrámu svatého Ducha na Masarykově třídě. K našemu údivu vcházíme dovnitř. Současně tak míjíme dočasně otevřenou bezpečnostní mříž. Až později se dozvídáme, že jsme navštívili kostel zrovna po skončení ranní bohoslužby. V okamžiku, kdy odejde poslední návštěvník, bude kostel opět uzamčen. Vstup tak není pro turisty možný.
U dalších námi navštívených kostelů jsme se setkali s podobnou situací. Kostel svatého Vojtěcha na Dolním náměstí i johanitský kostel svatého Jana Křtitele na Praskově ulici prohlídku vnitřních prostor také nedovolují. Faktem zůstává, že stejný osud čeká všechny návštěvníky i věřící u desítky dalších kostelů, které jsou rozmístěny po opavském centru i okolí. Příchozí si buď počkají na dobu konání mše, nebo mají smůlu.
Andrea Jarošová