Dřívější Kavárna Čas, která se nachází v Matiční ulici, se dnes nazývá Zastávka. Dlouhodobě byla kuřákům zaslíbena, avšak po změně zákona se hosté s cigaretou museli uchýlit na zahrádku. Pro naši první zastávku si i s ohledem na název nemůžeme vybrat lepší místo.

Obsluha nám však naznačuje, že na nějaké přehnané závěry je v půlce července ještě příliš brzy. „Zatím žádné změny nepociťujeme. Uvidí se, až teplota klesne pod deset stupňů,“ uvádí servírka.

Opavským centrem se tak suneme dál a usedáme v útrobách Divadelní kavárny, v místě, které je častým cílem herců a cigareta zde k pivu či vínu od nepaměti patřila. Situace je srovnatelná se Zastávkou. „Tržby neklesají, štamgasti chodí dál,“ komentuje číšnice za barem.

HOSTÉ JSOU DISKRIMINOVÁNI

Hosté, kteří kouří venku na zahrádce, ovšem zákaz pociťují a nelíbí se jim to. „Už první omezení jsme cítili v divadle, kde se nesmí kouřit, a tak jsme chodili sem. Teď nám to zakázali i tady. V létě to ale zatím jde,“ popisovala pravidelná návštěvnice Divadelní kavárny Radka Heiserová, působící v sousedním Slezském divadle.

U stolu s ní sedí i její kolega ze Slovenska Andrej Kuľbaga. S námi se dělí i o zkušenosti ze své vlasti: „U nás se může kouřit v restauracích ve stavebně oddělených prostorách. To mi připadne lepší,“ popisuje.

Zákaz kouření je podle nich diskriminační, na druhé straně návštěvníci restauračních zařízení méně vypijí, když musí za cigaretou ven. „Například pro tělesně postižené, kteří jsou na vozíku, to musí být hodně omezující, kouřit venku,“ dodává ještě Andrej.

Zanedlouho k nám přisedá také majitel Ready baru v Otické ulici René Hába, který si do kavárny skočil na víno. „Protikuřácký zákon nechápu. Měla by fungovat možnost výběru. Kdyby bylo potřeba, klidně bych prostory svého baru oddělil na kuřáckou a nekuřáckou část.“

ZDRAVĚJŠÍ PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ

Naše další kroky z Horního náměstí vedou do herny Bonver v Olomoucké ulici. Dostala se k nám informace, že zde prý funguje kuřácký klub. Obsluha nám však záhy tuto informaci vyvrací.

„Nic takového tady nemáme. Zákaz kouření pociťujeme spíše pozitivně. V našem podniku je čisto, a když jsou zakázány i cigarety, je úklid ještě jednoduší,“ komentoval barman Břetislav Pastor. Byť se uvnitř nekouří, několik druhů cigaret si tady přesto můžete zakoupit.

Podobná situace panuje i v Divadelní kavárně. „Je to zboží, které jde na odbyt,“ vysvětluje dále. Proti nově zavedenému zákonu nic nenamítá ani Alena Králová s Kristýnou Steuerovou, číšnice ze sousedního podniku Humprey's. „V posledních dnech bylo pěkně a lidé sedí na zahrádce. Zákaz je dobrý určitě pro nás, obsluhu. Byl problém vydržet v zakouřeném prostředí celý den,“ shodují se.

CIGÁRKO ZA DVACKU

Průzkumnou cestu nebylo možné zakončit nikde jinde, než v Clubu Gabriel na Dolním náměstí, kterému se v Opavě přezdívá U Gabiho. V době platného zákazu se z něj stalo útočiště pro kuřáky. Má to však svá „ale“. Abyste si zde mohli zakouřit, musíte se stát členem klubu.

Za „dvacku“ si tak pořizujeme jednodenní vstupenku, dostáváme pásku na ruku, můžeme si tak objednat a u toho i beztrestně zakouřit. Dozvídáme se, že lze pořídit i celoroční permanentku.

„Majitel klub už původně otevřel pro své známé a kamarády. Vždycky to tady bylo o členství. Vy vypadáte slušně, proto vás sem pustím. Ne každého ovšem pouštíme,“ ujasňuje nám pravidla číšník. Zajímavý způsob, jak protikuřácký zákon šikovně obejít. Uvidíme, zda v Opavě do budoucna přibudou i další následovníci.

Ilustrační fotoZdroj: Deník/František Géla

Majitel Ready: Zavedl bych zákon na ochranu kuřáckých hospod

Majitel Ready baru René Hába pozoruje ve svém podniku úbytek hostů, ale je to dáno spíše letní sezonou než protikuřáckým zákonem. To nic ale nemění na tom, že se zákonem absolutně nesouhlasí a považuje ho za zbytečný.

„S omezením kouření souhlasím, ale byl bych například pro vymezení stavebně oddělených částí pro kuřáky a nekuřáky,“ uvedl René Hába. Když se podle něj protikuřácký zákon schvaloval, padl například argument, že přece nebudeme horší než na Slovensku a zákon neschválíme. „Zajímalo by mě, jestli někdo z těch, kteří to tvrdili, slovenský zákon četli,“ uvedl majitel baru.

Zákon podle něj jasně definuje, že uvnitř se může kouřit tam, kde je k tomu určená stavebně oddělená část. Nepořádek před svým klubem asi sotva ovlivní a záleží hlavně na vychovanosti hostů, zda házejí nedopalky do košů, nebo mimo. „Přece nemůžu po každém návštěvníkovi uklízet,“ tvrdí René Hába.

„Já bych spíš zavedl zákon na ochranu kuřáckých hospod. Tento protikuřácký zákon je zbytečný. Spíš různé skupiny lidí naštve,“ dodal muž, jenž zhruba do poloviny devadesátých let působil i ve vrcholné politice. Byl totiž poslancem za stranu ODA.

Strážníci stížnosti řeší jen občasně

Zákaz kouření mnohé hosty vyhnal před restaurační zařízení. Někdy se jich před lokálem sejde větší počet, a pokud je hodina pokročilejší, skupinka má navíc řádně odpito, může se stát, že hluk ruší noční klid.

Právě tímto směrem míří nejčastější výtky obyvatel. „Čísla nejsou velká. Jestliže k nám oznámení doputuje, vyjedeme tam a vše se snažíme řešit domluvou. V Opavě se nenachází místa, kde by k narušování nočního klidu docházelo pravidelně,“ popisovala tisková mluvčí opavské městské policie Petra Wittek Stonišová s tím, že zatím nikdo nehlásil nepořádek od nedopalků před hospodami.

Strážníci nemuseli z restaurací vyvádět ani zarputilé kuřáky. „V poslední době jsme řešili jen případ muže, jenž si stěžoval, že mu v jednom podniku nechtěli nalít kofolu. Bylo to však kvůli jeho opilosti,“ pokračovala s úsměvem.

Stížnosti v řádech jednotek má i Hlučín. Velitel místního sboru městské policie Luděk Olšovský se domníval, že realita po zákazu kouření v hospodách bude daleko horší. „Zatím to byly pouze čtyři případy. Nepořádek před restauracemi není, protože se všude nachází popelníky. Problém je, když se sejde více lidí, kteří dělají hluk.

I tak jsme doposud všechno bez potíží vyřešili. Podle mého by to loni bylo horší, neboť panovala větší vedra a lidé spali s otevřenými okny. Jsem rád, že se mé obavy nenaplnily,“ poznamenal čelný představitel hlučínských strážníků.