„Město pro ně nemá a ani v budoucnu nejspíše nebude mít žádné uplatnění, proto bylo rozhodnuto o prodeji těchto prostor,“ řekl k prodeji pracovník vztahů k veřejnosti opavského magistrátu Ondřej Skácel s tím, že kryty jsou v budovách, ve kterých jinak město nic nevlastní.

Na prodej jsou jako skladové či podnikatelské prostory v Jateční ulici v domech číslo 1 a 13 nebo na náměstí Sv. Hedviky v domě číslo 23.

Město se o kryty, o které už armáda neměla zájem, staralo dvě desetiletí. Stálo to nejen čas lidí, ale také nemalé náklady na zabezpečení, odvlhčování a údržbu vůbec. První vlna zbavování se krytů přišla v roce 2006, kdy město převedlo především ty v bytových domech.

Do správy společenství vlastníků jednotlivých domů tak přešly kryty v Krnovské, Olomoucké, Hrnčířské, Rooseveltově a dalších ulicích. Jiné kryty pak dostaly na starost školy a podniky, které je většinou využily pro své potřeby, případně pronajaly.

Před lety byly kryty vybudovány ve sklepích některých domů, továren nebo škol. Některé byly nově postaveny v šedesátých letech minulého století, jiné, většinou vybudované za druhé světové války, byly upravené a modernizované. Měly poskytovat ochranu při případném útoku zákeřných imperialistů ze západu. Alespoň tak nám to za dob totality vůdci země tvrdili.

Ale doba se změnila a podobně jako tolik opěvované předválečné pohraniční pevnosti, také kryty civilní obrany ztratily vojenský i strategický význam. A tak, aniž je kdykoli využila, se armáda rozhodla vyřadit je z aktivní obrany státu a kryty jako nebytové prostory spadly do klína městu.