Letos se jednalo již o druhé podobné setkání v prostorách jídelny kylešovské základní školy. První se zde kvůli stejné problematice uskutečnilo na konci ledna. Vyslanci radnice tehdy přítomným slíbili, že se poohlédnou po jiné lokalitě pro realizaci svého záměru.

Stalo se však, že žádná jiná z možností údajně neprošla měřítky výběru, a je se tedy nutné vrátit se k původnímu plánu.

Jednání nebyla legrace

„On už má i Jirásek svoji ochranku? To nás zas přijde draho, co?" hlaholil už při příchodu ke škole bodrý senior při pohledu na dva uniformované muže před budovou. Vtipný začátek dával naději, že by snad mohla akce proběhnout v přátelském a uvolněném duchu. Chyba lávky. K legraci měla schůze drahně daleko. A primátor Zdeněk Jirásek (ČSSD) se jí možná ke zklamání daného muže ani neúčastnil.

Za město tu vystupoval kupříkladu primátorův náměstek Dalibor Halátek (nestr.), hlavní architekt města Zdeněk Bendík či ředitel místních Technických služeb Aleš Žižlavský. Vše vypuklo před pátou odpolední. Po oficiálním zahájení a prezentacích úředníků byla na řadě samotná diskuze o problému.

Již během prvních minut vystoupení Zdeňka Bendíka však bylo zřejmé, že na rozdíl od předešlého toto jednání nikterak klidné nebude. Hlasité nesouhlasné projevy sveřepě vyhlížejícího seniora, jenž se ještě před chvílí venku bavil vtipy o ochrankách, vedly dokonce k tomu, že musel být varován před vyvedením.

Také zbytek sálu však posléze projevil své antipatie vůči odbornému výkladu hlavního architekta. „Tyhle vaše řeči poslouchat nechceme," znělo z davu. Bendík tedy pod vlivem okolností svou přednášku urychlil a zkrátil a beseda mohla začít.

Proč ne Šlofárna?

Jak se v průběhu podvečera ukázalo, středobodem zájmu se staly zejména důvody, proč radnice nezvolila pro svůj záměr některou z lokalit, které jim navrhovali členové petičního výboru. Petici proti vystavění nového sběrného dvora v Kylešovicích v ulici Cihelní, asi sto metrů vzdáleného od původního dvora, podepsalo již dříve na 900 osob.

Zejména lidé obývající domy v nejbližším okolí plánované stavby se totiž obávají výrazného zhoršení podmínek pro bydlení a budoucího hluku. Prakticky všechna navrhovaná alternativní místa se však neshodovala s územním plánem města. Až na jedno. Tím jsou Kylešovice-Šlofárna. Jak však k této variantě uvedl Zdeněk Bendík, byla by sice vyhovující, ale je zde jeden zádrhel. Skrz pozemek, kde by mohl dvůr stát, vede vysokotlaký plynovod a jeho ochranné zóny.

Bylo by tedy údajně nutné udělat jeho přeložku. To by však bylo komplikované a také nákladné. Hovor se tak vždy opět neomylně stáčel k tomu, že zvolená lokalita v Cihelní je nejvhodnější. Zdeněk Bendík, suverénně nejvytíženější diskutér z řad zástupců radnice, navíc poukazoval na skutečnost, že vytipovaný pozemek byl již dlouhá léta pro podobný účel plánován a rodinné domky v jeho sousedství stojí v zóně určené podle územního plánu již 14 let jako nevhodné pro bydlení.

Hlasy zloby i rozumu

Samotná diskuze občas sklouzávala do vod, které již měly s konstruktivním řešením situace pramálo společného. To kupříkladu, když jeden z hlavních iniciátorů petice Petr Tesař promítl na velkoplošné obrazovce oficiální architektovo vyjádření, ve kterém se mimo jiné tvrdí, že s ohledem na nevhodnost bydlení v okolí Cihelní by bylo nejlepší zdejší obyvatelstvo vymístit. Petr Tesař neváhal přirovnat tento způsob myšlení a citovaný výraz s chováním nacistů v roce 1941.

Nicméně, kromě hlasů odpůrců, a to někdy velmi logických a věcných, se tentokráte ozývali také občané, kteří proti záměru magistrátu nic nemají. Jejich argumenty jsou většinou prosté. Chtějí mít Kylešovice čisté a bez černých skládek. Hluku se podle nich petenti obávají zbytečně a hlavní problém vidí ve strachu lidí z čehokoli nového.

Silné argumenty a přesvědčení jsou i na základě podoby jednání na obou stranách. Výstup z diskuze a definitivní ukončení tahanic však záměrem setkání ani nebylo. Na to, jak vše dopadne, si budeme muset ještě chvíli počkat.

..případ budeme sledovat..