V lesích se znovu objevily klasické lapáky, feromonové lapače a trojnožky. Jeho letošní vývoj lze zatím jen předpokládat, ale prognóza moc příznivá není.

„Přetrvává teplo a sucho, což je počasí, které kůrovci, na rozdíl od stromů, vyloženě prospívá. Nedostatek vláhy postihuje hlavně smrkové porosty, které v takovém oslabení nedokáží parazitům vzdorovat,“ konstatuje ředitel Městských lesů Otto Žallmann.

Opavsko bývá kůrovcem postiženo každoročně. Lesy v regionu naštěstí ještě nevypadají jako šumavské, které už tento brouk dokázal téměř zlikvidovat.

Ochránci přírody se tam hádají se správou chráněného parku a zatím co jedni propagují svépomoc přírody bez zásahu člověka, ti druzí oponují a poukazují na nutnost odstraňování napadených stromů. Výsledkem jsou zničené porosty a holiny.

„Výskyt kůrovce už překročil hranici, kdy si příroda může pomoci ještě sama. Proti každé pandemii, tedy i proti kůrovcové, je pokaždé nutný odborný zásah člověka. Pro ochranu porostů děláme každopádně maximum toho, co můžeme,“ dodává ředitel Žallmann.

Lýkožrout smrkový je malý brouk, který se zavrtává pod kůru stromů a živí se jeho lýkem. Ze všech jeho vývojových stadií napáchají nejvíce škod larvy, které se rovněž živí lýkem hostitelského stromu. Samička kůrovce naklade vždy zhruba šedesát vajíček a v teplém počasí bez vláhy se z nich během sezony mohou vylíhnout výjimečně až tři lýkožroutská pokolení.

Jejich zvýšenému počtu se zdravý smrk ubránit dokáže, ale oslabený snadno podlehne.