Každý tábor má nějaké své zaměření, takže to, co děti baví, mohou dále rozvíjet i tam. Nebo se přiučí něčemu novému.

„Letos jsme pro děti připravili tábor na téma Cesta do pravěku. Mimo hlavní program se tak děti budou moci přenést do atmosféry pravěku. Budou malovat na tělo, vyrábět si kostýmy a podobně," poznamenal hlavní vedoucí Letního dětského tábora Hadinka Petr Bronczek.

Stanový tábor vyroste v rekreačním areálu U Brodu v Mokřinkách a je již téměř obsazen. „Máme kapacitu 55 dětí, momentálně zbývá posledních 12 míst. O tábor je velký zájem, proti minulým letům snad ještě větší," doplnil Petr Bronczek.

Zcela naplněn je již ale například příměstský tábor, který pořádá Dům dětí a mládeže (DDM) v Hlučíně. „Zúčastní se ho 24 dětí a volné místo už bohužel není. Kromě něj pak pořádáme také letní tábor přímo v budově Domova dětí a mládeže a dva stanové tábory ve Sloupu v Moravském krasu. Tam ještě nějaká místa jsou. Děti z rybářského kroužku pojedou na rybářské soustředění do Břeclavi," vyjmenovala ředitelka DDM v Hlučíně Marcela Košáková.

Celkem 25 táborových turnusů pak připravilo pro děti Středisko volného času (SVČ) v Opavě, a sice 8 pobytových a 17 příměstských táborů. „Zájem je různorodý, k nejoblíbenějším patří ty příměstské s názvem U koní. Dva tábory již máme plně obsazeny.

Příměstské tábory si získávají na oblibě, protože nejsou tolik finančně náročné a zároveň si děti užijí prázdninové setkání s novými kamarády. Výhodou je také to, že u některých z nich děti nemusejí absolvovat celý týden, ale jen některé dny. Z pobytových pak děti nejvíce jezdí na sportovní tábor do Tošovic nebo na Barevný týden, což je výtvarný tábor," vyjmenovala ředitelka SVČ v Opavě Jaroslava Poláková.

Zájem o klasické tábory je velký

Že je tábor na Hadince oblíbený, dokazuje to, že se do něj děti rády vrací. „Přibližně půlka dětí z celkové kapacity, tedy řekněme nějakých 30, jich jezdí na tábor už pravidelně. Ale samozřejmě se to obměňuje. Bereme děti ve věku 6–15 let, a pokud už je dítě starší, jet bohužel nemůže. Je to tak půl na půl," uvedl Petr Bronczek.

Tábora se účastní děti z širokého okolí. „Jsou převážně z Opavy a okolních obcí, ale jezdí třeba až z Ostravy. Když to srovnám s minulými ročníky, řekl bych, že zájem dětí se zase začíná zvyšovat. Předtím byl takový menší útlum. Jezdit začínají především ti menší a to je dobře.

Tábory jsou důležité, protože děti tak v dnešní době alespoň na čas přijdou do styku s přírodou," doplnil.

Tábor na Hadince se pořádá už 17 let a tým vedoucích pokaždé pro děti vymyslí celotáborovou hru na nějaké téma. „Kromě letošní celotáborovky Cesta do pravěku jsou součástí různé další tradiční soutěže jako stezka odvahy, atletika nebo práce s buzolou," uzavřel Petr Bronczek a dodal, že s přípravami na tábor vždy začíná už od ledna.

.

V Hlučíně vítězí příměstské tábory

Kde naopak pociťují menší zájem dětí o stanové tábory, je DDM v Hlučíně. „Podle mého názoru to oproti minulým rokům trochu upadá. Je to z toho důvodu, že program tábora je náročnější, a možná také proto, že tábor není zrovna blízko Hlučína. Vesnice Sloup je vzdálena 160 kilometrů.

To může být pro rodiče limitující, chtějí mít možnost snadněji vstoupit do případného problému," vysvětlila ředitelka DDM v Hlučíně Marcela Košáková.

Kromě dvou turnusů stanových táborů mají děti na výběr ještě z letního tábora přímo v budově DDM. Trvá pět dní a je také specificky zaměřený. „Hlavním tématem je letos Čína. Děti se seznámí s kulturou země, s tamními zvyky, přírodou a kulturními památkami.

Kromě toho chodí na výlety, k vodě a zažívají spoustu drobných radostí, které souvisí s pobytem v kolektivu vrstevníků," doplnila Marcela Košáková. Příměstský tábor bez ubytování s podtitulem Letní čarování je již obsazen.

Smutno bývá spíše rodičům

Bohatou historii má tábor v Mladecku. Děti na něj jezdí už od poloviny 50. let minulého století. O oblíbenosti svědčí fakt, že oba turnusy, které se letos uskuteční, jsou už od února beznadějně obsazeny.

„Zájem je každoročně obrovský. Z osmdesáti procent k nám jezdí stále stejní táborníci, kteří se vracejí. Na uvolněná místa, kdy děti zestárnou, se nám hlásí stále noví a ti pak zase po několik let tráví své prázdniny na našem táboře. Je to pro nás neskutečné vyznamenání, rodiče nám píšou děkovné zprávy, moc nás to těší," řekl hlavní vedoucí Letního stanového tábora Mladecko Tomáš Kavala.

Na táboře se také někdy stává, že především malým dětem bývá smutno po rodičích. „Samozřejmě si občas zasteskní, ale náš tým vedoucích si s tím zatím vždycky poradil a za dva tři dny si nikdo na rodiče ani nevzpomněl. Mnohdy ale bývá situace opačná a smutno je naopak rodičům.

Ti mi pak volají na mobil, jak že se to jejich dítko vlastně má. To většinou odbývá hovor se slovy: Ahoj, mami, mám se fajn a nemám čas," prozradil se smíchem Tomáš Kavala.

Písně k táboráku i první lásky

Podle něj se tábor musí vést srdcem. „Musí jej provozovat lidé, které baví si hrát, vymýšlet různé aktivity pro děti, aby se nenudily a měly od rána do večera pestrý program. Na moderní výkřiky doby jako mobily nebo tablety si pak ani nevzpomenou," doplnil.

A co by měl tábor dětem poskytnout? „Od základních věcí, jako je stravování a hygiena, musí být tábor plný zábavy od budíčku po večerku. K tomu patří noční hry a hlídky no a z pohledu dětí také první táborové lásky. Zjišťujeme třeba, že když k nám děti přijedou, neumí písně k táboráku. Proto se to snažíme napravit a učit je.

Děti po chvíli zjistí, že to není zas až tak složité, a jejich prvotní ostych se v kolektivu zpěvu okamžitě vytratí," uzavřel Tomáš Kavala.

Veronika Bernardová