Těmito slovy okomentoval situaci po vydatných deštích předseda Českého zahrádkářského svazu Opava-město Lubomír Fišer. Jak zmínil, v důsledku toho na podmáčených místech nic neroste.

„Navíc chladný až studený ráz počasí nepřeje růstu kulturních plodin. Do zamokřených půd nelze vjet mechanismy ani okopávat ručně. Množí se plísně, které nelze nyní účinně stříkat, daří se živočichům, kteří milují mokro, například slimáci jsou nebývale rozmnoženi. Včely prakticky neopylují,“ vyjmenoval nastálé problémy s tím, že už tak devastovaná včelstva různými chorobami trpí nyní tímto počasím, a vše, co má být řádně opyleno, tak není.

Z toho podle něj vyplývá, že z výše uvedených několika faktorů nebude úroda příliš dobrá. „Navíc nedávno přešla Opavou v odpoledních hodinách vichřice doprovázená monzunovým deštěm a kroupami. Počasím trpí nejen ovocné stromy, ale také jahody, brambory, česnek, cibule a další plodiny jak na polích, tak i na zahrádkách.

Problémy mají jak zemědělci, tak i zahrádkáři stejné,“ podotkl Fišer.

Co se týče cen zeleniny a ovoce, ty podle jeho slov ovlivňují i jiné faktory než jen počasí. „Loni se urodilo dost brambor i jablek u nás a naši zemědělci mají velké problémy je v našich podmínkách udat za slušnou cenu. To je vidět v nabídce marketů, které vlastní zahraniční firmy. Vše je z ciziny a naši farmáři musí jít s cenou za hranici rentability, a pak nemají peníze ani na údržbu ovocných sadů, natožpak na vysazování nových,“ doplnil.

Lucie Orbanová

Řepku ohrožuje počasí i prezidentské veto

Pole na opavském okrese by měla být letos žlutá přibližně stejně jako vloni, ale poslední slovo bude mít příroda. Výnos řepky totiž negativně ohrožuje dlouhodobý chlad a vytrvalý déšť. Radost zemědělcům neudělala ani prezidentem vetovaná novela, podle které by měl být podíl řepkového oleje v benzínu 4,1 a v naftě 6 procent.

Václav Klaus se zřejmě opíral o nové světové výzkumy, podle kterých biopaliva působí na životním prostředí větší škody než klasická. „Když veto prezidenta nebude přehlasováno, půjde cena řepky dolů a rostlina se pro pěstitele stane další ztrátovou plodinou,“ domnívá se předseda představenstva opavské Agrární komory František Mariánek.

„V našem regionu je řepkou oseto sice dost hektarů, ale na druhé straně jich není víc než vloni. Pokud komodita nebude využívána jako biopalivo, bude nadále používána například v domácnosti jako olej k vaření,“ konstatuje zástupce vedoucího Agentury pro zemědělství a venkov Opava – Ostrava Jaroslav Baránek.

Jednatel Agrimexu Brumovice Josef Rybička vidí hlavní problém po nepřehlasovaném vetu v poklesu cen řepky olejné, kterou společnost pěstuje na 500 hektarech. „Dopady zatím vyčíslit nejdou, ale zřejmě budou vyšší. Hrozbou nižšího výnosu je i současné počasí, které přišlo zrovna do doby kvetení a opylování řepky, na kterou teď včely pro chlad a déšť nelétají. Hodně let zpátky nepamatujeme, že by opylování řepky probíhalo v tak špatném období,“ posteskl si Josef Rybička.

Podobné názory má i předseda Zemědělské společnosti Kylešovice Dušan Šrajer. „Veto nás určitě poškodí ve smyslu propadu ceny, ale kvůli ní jsme letos víc této komodity nezaseli. Máme ji na 240 hektarech, což je stejné jako vloni a výnosy ohrožuje současné počasí,“ konstatoval Dušan Šrajer.

Jestli poslanci veto prezidenta nepřehlasují, bude společnost prodávat sklizenou řepku dál hlavně pro její potravinářské využití.

Jitka Hrušková