Mnozí mají v paměti případ ze začátku letošního dubna, kdy se v jezu ve Frýdlantu nad Ostravicí utopili tři mladíci. Právě tento jez je jedním z těch, kde Povodí Odry pomůcky instaluje. Při zmíněné tragické události ale svému účelu posloužit nemohly, neboť zde chyběly. Znovu je totiž někdo ukradl.

Je to boj s větrnými mlýny. „Bohužel jsou opakovaně zcizovány a ničeny vandaly. Přes devastaci pomůcek je vždy na jaře nad povinnost a za vlastní prostředky státní podnik Povodí Odry obnovuje. I přes spolupráci s Policií ČR k devastaci záchranných bodů dochází. Každoročně probíhají kontroly a v případě zcizených bezpečnostních prvků se obnovují. Například loni bylo vandaly poničeno devět zabezpečených jezů a stupňů, které byly z naší strany obnoveny a tak tomu bude i letos,“ přibližuje mluvčí povodí Šárka Vlčková.

Lidé často kradou záchranné pomůcky u jezů v Moravskoslezském kraji. Zvyšují tím riziko tragédie. Ilustrační foto.Lidé často kradou záchranné pomůcky u jezů v Moravskoslezském kraji. Zvyšují tím riziko tragédie. Ilustrační foto.Zdroj: HZS MSK

Jak již bylo zmíněno, v kraji se mají záchranné pomůcky nacházet na patnácti nejfrekventovanějších místech. Například na Ostravici na Staroměstském stupni, na Jamborových prazích v centru Ostravy, na jezu v Pržně nebo na Odře v Bernarticích. Na řece Opavě je řeč o jezech v Jilešovicích či Děhylově. Počet takto zabezpečených jezů se bude ještě zvyšovat.

„Dále plánujeme již vybavené objekty doplnit záchranným boxem, kde budou základní pomůcky jako lano a plovoucí podkova ještě lépe chráněny před povětrnostními podmínkami a vandalismem,“ dodává Vlčková.

Prevence v podobě školních výcviků

O tom, že řeka může ukrývat i smrtelné nebezpečí, se snaží šířit osvětu i samotní vodáci. A začínají už u dětí školního věku.

„Výcviky pořádáme hlavně v Moravskoslezském kraji kolem Ostravska. Mezi stálice patří řeky Opava, Ostravice a Odra. Školní výlety pak z drtivé většiny probíhají na Opavě, kde jsou i krásné ukázky nebezpečných jezů. Jeden z nich je ten v Děhylově, známý také pod názvem Hlučínský. Tam jde dětem skvěle ukázat, proč je to rizikové a proč tam dochází k tonutí,“ říká Adam Šindler ze spolku Campanula vodáci. 

Tak či tak, vodácké kurzy jsou stále trochu ve stínu například těch lyžařských.

Nelichotivá statistika

Lidé často kradou záchranné pomůcky u jezů v Moravskoslezském kraji. Zvyšují tím riziko tragédie. Ilustrační foto.Zdroj: HZS MSK„Je to hlavně o učitelích a ředitelích. Zájem by někdy i byl, ale bohužel to neprojde přes vedení školy. Vodácké výcviky stejně jako ty lyžařské nejsou povinné, takže je to o snaze učitele edukaci v této oblasti prosadit. Já bych samozřejmě za vodáky byl rád, kdyby se do osnov zavedly, už kvůli statistice, kdy se v České republice utopí dvakrát více lidí na počet obyvatel než v přímořských státech jako jsou Francie či Velká Británie, takže něco děláme špatně. Jezdíme na lyžařské kurzy, je to oblíbenější, ale to nebezpečí, co se hor týká, se žáci na kurzech moc nedozví, je to spíše bráno jako rekreace. Z jednodenních vodáckých kurzů si děti v sobě určitě mohou odnést něco, co jim může teoreticky i zachránit život. Pevně věřím v to, že dělám dobrou věc a někomu jsem třeba už dal podnět, aby po hlavě do jezu neskákal,“ dodává Adam Šindler.

Nerezové skoby pomáhají hasičům
Při zajišťování nebezpečných jezů spolupracuje Povodí Odry s moravskoslezskými hasiči. Rozhodnutí o tom, který jez je potenciálně nebezpečný, vyplývá mimo jiné i ze zkušenosti hasičů, kde všude zasahovali. Pro jejich potřeby je asi nejdůležitější umístění pevných kotevních bodů, které se využívají při jištění zasahujících hasičů ve vodním válci i při vytváření lanového přemostění. „Zjednodušeně jde o lanovku s upevněným lanem na obou březích, na kterém je upoutaný raft. Z toho pak hasiči snáze a vzhledem k síle vody i mnohem bezpečněji vyhledávají a zachraňují osoby topící se ve vodním válci pod jezem,“ vysvětluje ředitel Hasičského záchranného sboru MSK Vladimír Vlček. Neméně podstatné jsou ale pro hasiče i informační tabule, na nichž je umístěn bod záchrany. Ten pomůže rychle a jednoznačně identifikovat, o který konkrétní splav jde a jaký je k němu dojezd.

Hasiči spolupracují s Povodím Odry na ochraně jezů

Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (HZS MSK) dlouhodobě spolupracuje se státním podnikem Povodí Odry na zajištění nebezpečných jezů. V našem kraji již bylo vytipováno 15 nejfrekventovanějších vodních děl, které byly vybaveny pevnými kotevními body pro úvaz lanové techniky, záchrannými prostředky a informačními tabulemi. Z nich se jde dozvědět, jak pomoci tonoucímu a jak zavolat profesionální pomoc.

Lidé často kradou záchranné pomůcky u jezů v Moravskoslezském kraji. Zvyšují tím riziko tragédie. Ilustrační foto.Zdroj: HZS MSK

„Rozhodnutí, který jez je potenciálně nebezpečný a bylo by vhodné jej zabezpečit, vyplývá mimo jiné z našich zkušeností, kde všude jsme už zasahovali. Jde o jezy na řekách, které mají vodáci v oblibě a často je sjíždějí, nebo o jezy, v jejichž blízkosti se lidé často a rádi koupou i tráví svůj volný čas,“ vysvětlil ředitel HZS MSK genmjr. Vladimír Vlček.

Z pohledu potřeb hasičů jde hlavně o umístění pevných kotevních bodů na tělese jezu, které využívají při jištění zasahujících hasičů ve vodním válci a také při vytváření lanového přemostění. „Zjednodušeně jde o lanovku s upevněným lanem na obou březích, na kterém je upoutaný raft. Z toho pak hasiči snáze a vzhledem k síle vody i mnohem bezpečněji vyhledávají a zachraňují osoby topící se ve vodním válci pod jezem,“ uvedl Vladimír Vlček.

Na informačních tabulích je umístěn „BOD ZÁCHRANY", který pomůže hasičům rychle a jednoznačně identifikovat, o který konkrétní jez jde a jaký je k němu dojezd. Tyto tabule jsou také vybaveny plovoucími lany se záchranným kruhem či podkovou, které lze tonoucímu hodit a zachránit jej přímo ze břehu.

Nejtěžší a velmi nebezpečná je pro zasahující hasiče záchrana z vodního válce, kde často bývá obrovská síla vody, voda je plná pěny, nedá se v ní plavat, mohou v ní například kmeny, velké kusy nábytku aj., které, zasahující ohrožují. „Právě proto potřebujeme zajištěné jezy, kde lze riziko pro záchranáře zmenšit na co možná nejmenší míru,“ dodal ředitel HZS MSK.