VYBRAT REGION
Zavřít mapu

TÉMA: Lidé z Moravce se bojí smradu i náklaďáků

Dolní Benešov – Říká se tu Na Moravci. Dalo by se říci samota u Dolního Benešova. Je tu jen panelák a několik rodinných domků. Celkem asi třicet lidí. Jen několik desítek metrů odsud, v zemědělském areálu, chce společnost BPS Bolatice vybudovat bioplynku.

18.9.2011 3
SDÍLEJ:

Tady by měla bioplynka stát. Zatím je zde odkladiště nepotřebného.Foto: DENÍK / Martin Kůs

Téma: Nechtěné a problémové stavby

Prostě sem svážet ze širokého okolí biologicky likvidovatelný odpad nebo účelově pěstované plodiny a zpracovávat je na energii a hnojivo zvané digestát. Ale bioplynku tu nikdo jiný nechce.

Podle místních by to znamenalo nejen stálý zápach, ale i výrazné zvýšení silniční, hlavně nákladní dopravy. V neposlední řadě také snížení hodnoty jejich majetku. „Vezměte si bioplynku v Klokočově nebo Bílovci. Lidé si tam stěžovali, že jim to smrdí do bytů. Ničeho se dlouho nedařilo dosáhnout, jednání nikam nevedla a smrad tam kolem byl pořád,“ říká Milan Kašpárek, který na Moravci bydlí dobrých třicet let.

Sám před lety pracoval v nedalekém statku, kde byla porodnice prasat. Už tehdy lidé nadávali na zápach, a když byla porodnice zrušena, oddychli si. „A teď nám tu chtějí postavit jiný smradlavý provoz,“ konstatuje.

Proč to nepostaví tam, kde bydlí?

Stejné názory a obavy, co bude, mají všichni lidé z Moravce. Daniela Hánová, se sem přistěhovala před rokem a půl a říká: „Dnes je tu klid. Ale až sem začnou jezdit náklaďáky a vozit suroviny pro bioplynku, tak to bude šílené.“ Ani Jana Jamerová nemá jiný názor. „Běžte se tam podívat, jak hospodaří. Nepořádek, hromady pneumatik. A to máme věřit, že všechno bude v pořádku, když si to nedokážou ohlídat ani dneska?“ pokládá řečnickou otázku.

Vlna nesouhlasu s bioplynkou je v Dolním Benešově veliká. A to nejen od lidí, kteří bydlí na Moravci. K prvním domům města je to z místa, kde se má stavět, pár set metrů. Je tu vilová část, pak hned začíná sídliště, kde je také škola. Lidé se ptají, proč vlastně chce společnost bioplynku stavět u nich.

„Víme, že to zkoušeli v Píšti u Hájenky, v Závadě. Nechtěli ji tam, tak přišli do Benešova. Proč si to nepostaví u nich v Bolaticích, když tam bydlí?“ ptá se Milan Kašpárek.

Podepsala už čtvrtina lidí

V Benešově jsou ale i radikálnější přístupy. Na nedávném veřejném zasedání v místním kulturním domě se řeklo hodně. Lidé byli seznámeni s problémem a své odmítavé argumenty provázeli věcnými fakty. A nejen to. Dokonce tam padl návrh jednoho z majitelů polí v okolí, že pokud bude bioplynka postavena, vypoví družstvu Opavice, které má dodávat surovinu, nájem z jím pronajatých pozemků. Byl odměněn potleskem čtyř stovek párů rukou.

V Dolním Benešově zorganizovali také petici. Zatím není úplně uzavřena, ale už teď ji podepsalo minimálně dvanáct set z nich. To je čtvrtina všech zde žijících lidí. „Petici připojíme k dokumentaci o vlivu stavby na životní prostředí, která se bude projednávat na krajském úřadu,“ řekla k podpisové akci jedna z iniciátorek petice Kristýna Suchánková.

Dolnobenešovští totiž dobře vědí, že právě kraj teď bude mít rozhodující slovo. Pokud bioplynku podpoří, začne se jednat o stavebním povolení a už opravdu půjde do tuhého.

Milan Kašpárek bydlí Na Moravci třicet let. I on se bojí toho, co přijde, pokud bioplynku postaví. foto: Deník/Martin Kůs

Dolnobenešovští: Bojíme se zápachu
Bioplynová stanice v Dolním Benešově budí bouřlivé reakce. Nicméně lidé z Dolního Benešova mají jasno. Stavbu ve své obci za žádnou cenu nechtějí. Poslední srpnový den patřil v Dolním Benešově veřejnému jednání o plánované výstavbě bioplynové stanice. Sešly se na něm přibližně čtyři stovky lidí, kteří jednotně kontroverzní stavbu odmítají.

„Přestože nebydlím přímo u místa, kde by měla bioplynka stát, rozhodně jsem proti jejímu postavení. Ovlivní to totiž život celé vesnice,“ uvedla pětatřicetiletá Hana Matoušková. Zkušenosti s bioplynovými stanicemi v okolních obcích nejsou obyvatelům Dolního Benešova zcela neznámé. Většina si stěžuje na výrazný zápach, který by z místa bioplynky vycházel.

„Za žádnou cenu nechci, aby moje vnoučata vyrůstala v takovém smradu. Bojím se, že by z toho mohla i onemocnět,“ řekla dvaasedmdesátiletá Marie Havlíčková z Dolního Benešova. Devětašedesátiletý Karel Bitomský však poukazuje i na jiné negativní stránky výstavby bioplynové stanice v obci. „Bývala to klidová zóna a teď se z místa, kde bude stát bioplynka, stane hlavní dopravní uzel. Dolním Benešovem bude projíždět jedno auto za druhým,“ řekl.

V případě, že se v obci tato stanice postaví, někteří se obávají i o stav svých domů. „Mám strach z toho, že kdybych se chtěl v budoucnu stěhovat, nikdo by si můj dům nekoupil. Ceny nemovitostí v Dolním Benešově by kvůli nedaleké bioplynce šly nehorázně dolů,“ myslí si třiapadesátiletý František Podolský.

Dolní Benešov: Bioplynku tu nikdo nechce

Proti stavbě bioplynky na Moravci se v Dolním Benešově bouří prakticky všichni. Místní ji nechtějí. Obávají se zápachu, zhoršení prostředí, zvýšené dopravy i poklesu ceny majetku. Také vedení města záměr odmítá. Na naše otázky odpovídal starosta města Dolní Benešov Martin Štefek.

Kdy se objevil nápad stavět u vás bioplynku?

Se záměrem postavit na Moravci bioplynku přišla společnost Opavice, a. s., už v roce 2009. Zastupitelstvo rozhodlo, že jí souhlas nedá. Nicméně společnost i nadále dělala další kroky. Požádala stavební úřad o vydání územního rozhodnutí, ke kterému je nutné zpracování posudku o vlivu stavby na životní prostředí.

Kraj zahájil řízení, jehož součástí bylo i veřejné projednání v našem kulturním domě na konci letošního srpna. Zde lidé radikálně vystoupili proti záměru postavit bioplynku.

Proč se proti bioplynce zvedl v Dolním Benešově takový odpor?

Asi nemá cenu opakovat to, že bioplynka s sebou přinese zápach, zvýšení dopravy nákladních aut, snížení hodnoty domů a pozemků v okolí a další negativní vlivy. My ale vnímáme i další problémy. Například při deštích právě z území, kde by měla bioplynka stát, stéká povrchová i spodní voda svažitým terénem do města.

Mluvil jste o tom s někým ze společnosti, která chce bioplynku stavět?

Víte, to je taková trochu záhada. Je to účelově vzniklá firma s pražskou adresou a my netušíme, kdo za ní stojí. Pokud by to byl férový investor, tak přijde a řekne, že garantuje bezproblémový provoz. To se nestalo. Navíc máme obavu, že nejde ani tak o zemědělský provoz, jako o čistě ekonomickou záležitost. Tak velká bioplynka, jako chtějí stavět tady, podle mě není v celém Moravskoslezském kraji. Zdá se nám, že tu jde hlavně o to vydělat.

V boji proti bioplynce ale Dolní Benešov není sám. Je to tak?

Ano. Vlastně všechny obce, na jejichž území hospodaří společnost Opavice, která bude bioplynku provozovat, vyjádřily svůj nesouhlas. Ať už to jsou Bohuslavice, Píšť, Závada, Bělá nebo i Bolatice, všude se bojí toho, co by to přineslo.

Na nové hřiště se děti v Oldřišově mohou dívat jen přes plot. foto: Petr Barč

Nad hřištěm se blýská na lepší časy

Nad zavřeným „milionovým“ hřištěm v Oldřišově se snad blýská na lepší časy. O této problematické stavbě, která Oldřišovské trápí již dlouhé měsíce, jsme vás opakovaně informovali. Ve hře je rok staré dětské hřiště za milion korun, na které však nikdo nesmí. Důvodem jsou průlezky a další hrací prvky, k nimž opavská stavební firma nedodala certifikáty. Bez nich na hřiště nikdo děti nepustí, protože není zaručena jejich bezpečnost.

Případ vygradoval letos o letních prázdninách, kdy místní maminky vylepily na plot zavřeného hřiště plakát s tímto nápisem „Bývalý pane starosto. A co děti? Díky vám si nemají kde hrát.“ Pod ním pak nechaly své děti vyfotit a fotku poslaly do naší redakce. Oldřišovští jsou přesvědčeni, že za zavřené hřiště může bývalý starosta Julius Jadrný, za jehož starostování se hřiště loni v srpnu s velkou slávou otevřelo, aby se o pár týdnů později zavřelo.

V loňských komunálních volbách starosta Jadrný po šestnácti letech starostování propadl, nyní je řadovým zastupitelem a od zodpovědnosti za situaci okolo hřiště se distancoval. V Oldřišově nyní starostuje Petr Toman, který je podle svých slov ze situace nešťastný. Navíc má nyní na stole oficiální stížnost místních obyvatel.

Nicméně v závěru minulého týdne byl starosta Toman přece jen optimističtější. „Doufám, že se schyluje k dobrému konci a hřiště by se mohlo otevřít. Jen to zatím nechci zakřiknout, takže se konkrétněji nechci vyjadřovat,“ řekl starosta. (Pozn. red.: případ budeme i nadále sledovat.)

Vítkovským vadila bioplynová stanice, provozovatel ale problém vyřešil
V Klokočově mají také jednu ze staveb, která vyvolávala rozporuplné reakce. V roce 2006 se zde na zkušební dobu otevřela bioplynová stanice, která rozpoutala nevoli mezi místními občany. Stěžovali si na zápach. Problém byl s vyváženým digestátem, který velmi intenzivně páchl a byl cítit i několik kilometrů daleko.

Občané si stěžovali nejen ústně, ale také písemně. Proto musel být provoz na konci roku 2008 ukončen, aby se vyhodnotily všechny poznatky, které byly negativní. Tím pádem nebylo povoleno spuštění do trvalého užívání. Provozovatel provedl jak stavební, tak technologické změny, které měly zápach eliminovat. V polovině roku 2009 byl opět zahájen zkušební provoz, kdy se prověřovalo, zdali byly změny účinné.

A byly. Po zkušební době se prokázalo, že bioplynová stanice funguje bez vedlejších účinků, které by občany obtěžovaly. Stavba byla zkolaudována v lednu letošního roku. „Osobně jsem přesvědčen, že lze provozovat bioplynovou stanici tak, aby neobtěžovala občany, zejména zápachem. Je však třeba dodržovat stanovené technické, ale hlavně technologické parametry,“ uvedl redakci starosta Vítkova Pavel Smolka.

Protihluková zeď? Někdo říká ano, někdo říká ne

Osmnáctého listopadu letošního roku by měla stát v Rolnické ulici poblíž Stříbrného jezera nová protihluková zeď. Přestože si její stavbu vyžádali sami obyvatelé prostřednictvím petice, je řada takových, kteří s právě probíhající stavbou nesouhlasí. Zeď má být čtyři metry vysoká a 220 metrů dlouhá. Stát přijde na šest milionů korun.

Někteří místní obyvatelé ale s její výstavbou nesouhlasí. Především z toho důvodu, že přírodní clonu před hlukem už měli – vzrostlé stromy. „Co je to za hloupost?“ kroutil tenkrát nechápavě hlavou důchodce Karel Ryba. „Vždyť hluk tady drží vzrostlé stromy, teď tu místo nich bude stát čtyři metry vysoká zeď,“ posteskl si. „Jsou to zbytečně vyhozené peníze, kdyby místo toho opravili silnici,“ dodal posmutněle.

Občané také nadávají na semaforově řízenou dopravu, která je v Rolnické ulici zdržuje. Není totiž na Opavsku zdaleka jediná. Zdali stavba splní svůj účel a jak s ní nakonec budou Opavané spokojeni, ovšem ukáže až 18. listopad.

Kaufland v Hlučíně má příznivce i odpůrce

Velkým tématem minulých dvou let byl v Hlučíně podnikatelský areál, který by měl stát na dnešním poli u areálu hasičského záchranného sboru. I když se plány zatím dostaly jen do fáze návrhů na změnu užívání příslušných pozemků ze zemědělských na podnikatelské, v Hlučíně už zavládla okolo všeho řada sporů a diskusí.

Například zastupitelé města několikrát změnili své rozhodnutí – to podle aktuálního počtu těch, kdo jsou pro a kdo proti. V lednu loňského roku zadání změny zastupitelé schválili, a to i přesto, že na programu jejich zasedání původně vůbec tento bod nebyl a chyběly některé podklady. Logicky tak v polovině července krajský úřad vše zrušil pro procesní nedostatky.

Osmička hlučínských zastupitelů ale společně na začátku srpna požádala o mimořádné zasedání a znovu bylo rozhodnuto, že areál dostane zelenou. Letos v únoru ale zastupitelé hlasovali o stejném znovu a záměr neschválili. Také veřejnost se aktivně do jednání okolo areálu zapojovala. Vznikly dvě petice, které podepsaly shodně přibližně tři tisícovky Hlučíňanů. Jedna areál chtěla, druhá byla proti.

Případné schválení změny užití pozemku by ale ještě nic konkrétního neznamenalo. Pouze by otevřelo cestu k jeho jinému využívání. Vše má ale své pozadí. Celkem nahlas se po celou dobu hovoří o vybudování hypermarketu Kaufland a přilehlého shopping centra, obdobného, jaké je například v Opavě. Ve věci se totiž znatelně angažovala chomutovská společnost Quin Invest, která podobné areály staví a pak je pronajímá či prodává konkrétnímu obchodnímu řetězci.

Martin Kůs, Zuzana Urbánková, Klára Jarošová, Andrea Jarošová

18.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

MSFL: Hlučín - Petřkovice 2:1

Ilustrační snímek.

Pro třináctiletého cyklistu letěl do Vávrovic vrtulník

Na Opavsku zvítězilo ANO

V opavském okrese se letošní volební účast vyšplhala na 60,11%. Výsledky jednotlivých stran prakticky kopírují ty celorepublikové.

II. LIGA: České Budějovice - Opava 2:1

/3 x VIDEO, FOTOGALERIE/ Přímý souboj o první místo nedopadl pro opavské fotbalisty dobře. Slezané na Střeleckém Ostrově prohráli s domácími Českými Budějovicemi. Hosté znovu doplatili na chyby v defenzivě.  

KOOPERATIVA NBL: Opava - Děčín 87:71

/2 x VIDEO, FOTOGALERIE/ Opavští basketbalisté jedou dál na vítězné vlně. V sobotu večer si v městské víceúčelovce vyšlápli na těžkého soupeře z Děčína. Ve druhé půli svého protivníka jasně přejeli a nakonec si dokráčeli pro zaslouženou výhru v poměru 87:71.

Z nemocnice zbyly jen střípky

Kdysi vyhlášená nemocnice ve Vítkově už řadu let nefunguje. Alespoň ne tedy tak, jak byli lidé zvyklí. Nemocniční oddělení nahradily odborné ambulance či léčebna dlouhodobě nemocných (LDN).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení