Stalo se v Opavě

Vyděšený svědek volá na linku 112. „Je tu člověk, je mu špatně, nevíme ale, co mu je. Potřebujesanitku,atorychle.“ Operátor stodvanáctky v Centru tísňového volání v Ostravě lokalizoval místo nehody na Horní náměstí. Když ale na místo určení přijela sanitka, nebylo po kolabujícím člověku ani po očekávaném shluku kolemjdoucíchpamátky. Nakonec se ukázalo, že nehoda se nestala na náměstí, ale v parčíku za Slezankou, a pacientem nebyla podle určení starší žena, ale muž. Důvod pochybení? Těžko říct. Zřejmě neznalost dispečera a zkreslení informací při předání na operační středisko záchranky v Opavě.

Jak systém funguje?

Tento negativní příklad použití linky 112 v podstatě vystihuje, v čem je její největší slabina. „Když budete volat linku 112, hovor přijme operátor – nezdravotník v Ostravě. Ten by měl zjistit, co se stalo a ve formě datové věty předat informaci dál,“ vysvětluje fungování systému Lukáš Humpl z Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje. „Kvalitně převzít a vyhodnotit výzvu pro výjezd záchranky je však pro nezdravotníka na lince 112 velmi obtížné. Navíc ne všude mají potřebné vybavení k tomu, aby mohla být datová věta předána dál, jako např. na okresních operačníchstřediscích. V praxi tedy operátor sto dvanáctky zjistí, o jakou událost se jedná a obvykle předá hovor sestřičce na 155. Ta teprve od volajícího získává potřebné údaje a rozhoduje o vyslání záchranky na místo,“ vysvětluje dál tiskový mluvčí LukášHumpl.

Proč stodvanáctka?

Stodvanáctku dostali za úkol zřídit hasiči. Iniciátorem byla Evropská unie a na začátku byla dobrá myšlenka – aby se kterýkoli občan z EU dovolal pomoci, i když nezná česká národníčísla. Na dispečinku linky 112 jsou tedy jazykově vybavení hasiči, kteří nemají s porozuměním cizincům problém, což se často nedá říct o sestřičkách na „stopadesátpětce“. Kromě toho se na tuto linku dovoláte i z mobilu bez sim-karty či znalosti pinu, pokud máte v ruce cizí mobil, a systém je schopen vás lokalizovat, i když vy sami nevíte, kdejste.

Šťastný konec v Beskydech

Úžasné věci, které mohou pomoci zachránit lidský život. Tak se také stalo loni v zimě v Beskydech.Skupinalidí uvízla pod lavinou a elektronický systémbylschopenjepodlepolohy mobilu, z kterého volali, najít. Záchranářům se nakonec podařilo kromě jednoho člověka zachránit celou skupinu.

Ztráta cenných vteřin a nebezpečí zkreslení

Každá mince má ale dvě strany a tou negativní na lince 112 je právě nutnost předávání volajícího dalšímu operátorovi a přepojování hovoru. Tady už nejde o pomoc, ale o možnou komplikaci, protože přitom utíkají cenné vteřiny, o které většinou při záchraně života jde. Navíc při dvojím předání informací může dojít k zavádějícímu zkreslení, jako to bylo v případě kolabujícího člověka – údajně - na Horním náměstí. Ale i lidé, kteří volají v tísni a ohrožení života, jsou často vyděšení a i oni můžou podat nepřesné informace. Když ale musí dvakrát vysvětlovat, co se stalo, je to pro ně psychicky mnohem náročnější a navíc mají pocit, že se zbytečně marní čas.

Kam tedy volat?

Tiskový mluvčí územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje Lukáš Humpl doporučuje lidem, kteří se stanou svědky neštěstí: „Pokud uvidíte, že nehoda potřebuje zásah doktora, volejte určitě stopadesátpětku. Když se jedná o zásah hasičů, pak můžete volat sto dvanáct nebo sto padesát – obě linky spravují hasiči, a tudíž časová prodleva nehrozí.“ V případě, že jde o hromadnou nehodu, která si vyžádá zásah hasičů, policie i lékařů, pak volejte klidně sto dvanáct. Dispečeři v centru si zprávu předají.“