Paletu ho donutila definitivně odložit na počátku loňského května. Na absolventa opavského učitelského ústavu, který v mládí v rodné Brance pásal kozy, choval holuby a doprovázel Petra Bezruče při cestě od nádraží ke Kanclířům, aby mu pomohl se zavazadly, čekala v roce 1937 první kantorská štace na Podkarpatské Rusi. Když tam byly české školy zrušeny, vrátil se domů a Slezsko už neopustil. Působil v obcích západního Opavska a Vítkovska, nejdéle v Radkově–Dubové. Toto místo motivem dubové aleje na svých malbách doslova zvěčnil.

Ze všech uměleckých oborů miloval Hubert Grim nejvíce hudbu a sám ji také provozoval, když se svou kapelou zajížděl pravidelně hrávat rekreantům do Jánských Koupelí. Až mnohem později, někdy kolem padesátky, se vrhl na výtvarničinu a díky nadšení a zarputilosti, bez nichž si nedovedl představit žádnou lidskou činnost, zanechal po sobě výrazově přesvědčivé, vnitřně procítěné a sběrateli vyhledávané dílo.

Grimovo členství ve Skupině X je umožnilo poznat mnoha příznivcům všech generací – od žáků opavské výtvarné školy po jeho generační kolegy, které svou činorodostí a vitalitou do jednoho přežil. Vždyť se narodil 20. dubna 1917, ještě před vznikem Československé republiky! Teď Hubert Grim odešel do skutečného malířského ráje, jímž mu za života byly chalupy v Domoradovicích nebo Filipovicích, hnědá pole kolem Melče, hradecká zákoutí a zvlněná krajina Vítkovska.