Profesně se Pavel Holba věnuje integrabilitě a zákonům zachování diferenciálních rovnic, tedy oboru, o kterém většina populace snad ani neslyšela. Od složité matematiky si však musí občas odpočinout a k tomu využívá jízdu na jednokolce se zaměřením na Flatland Unicycling, tedy triky na jednokolce.
Protože nic nedělá polovičatě, získal v tomto sportovním odvětví proslulost. „Je to má záliba a v republice nás moc není. Na mistrovství světa 2022 v Grenoblu jsem ve flatlandu reprezentoval republiku jako jediný Čech. Protože však neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, potkal jsem se tam s covidem a většinu času jsem promarodil, naštěstí s dobrým koncem,“ vzpomíná Pavel Holba na nepříjemný zážitek už s úsměvem.

Předloni ho zase zradila achillova pata a pohyb byl možný jen s podporou berlí. Sport mívá prostě svá úskalí a někdy v nich bývá docela štědrý. „Už zase skáču přes kaluže. Trénuji v ostravské kryté hale poblíž Karolíny a v Ostravě jsem snad jediným, kdo se jednokolce aktivně věnuje. Možná jsem i prvním ve světě, kdo na ní svedl dřep na jedné noze,“ využívá absolvent Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci, že mu zdraví zatím slouží.
Na vratké jednokolce umí Pavel Holba hotové divy. Foto se svolením Slezské univerzity
Talent se totiž v podobných případech dost často přeceňuje. Je důležitý stejně jako velká dávka píle a trpělivosti.
Další velkou zálibou aktivního matematika je cestování. V průběhu desetiletého působení na Matematickém ústavu navštívil Polsko, Itálii, Portugalsko a Kanadu. „Nepočítám Slovensko, protože na Valašsku, přesněji na česko-slovenském pomezí v Nedašově, jsem prožil část dětství. Na východ z Nedašova je Ranč u sedmi kulí a pak už hranice,“ konstatuje Pavel Holba.

Během prvního ročníku magisterského studia prožil semestr na Universitá del Salento v Lecce, tak říkajíc přímo na podpatku Itálie. V rámci Studentské grantové soutěže a Programu na podporu strategického řízení vysokých škol absolvoval vloni tříměsíční pobyt na kanadské Memorial University of Newfoundland and Labrador´s. Získal tam kromě odvahy mluvit anglicky i možnost nahlédnout do programovacího jazyka Python a do obrovského potenciálu neuronových sítí.
Na této univerzitě měl i svou přednášku na geometrickém semináři. „Bydlel jsem přímo pod lesem a obdivoval jsem kanadskou přírodu, kde se ani veverky člověka nebojí. Do obchodu jsem to měl pěšky pětačtyřicet a ke škole třicet minut. Rád jsem se procházel i po městě. St. John´s je město s více než sto tisíci obyvateli a současně i metropolí provincie,“ vzpomíná Pavel Holba. Začátkem příštího roku by měl dokončit doktorské studium a přivítá své kulaté třicátiny, Na vzdálenější budoucnost se neohlíží a nechává jí volný prostor.