Bývalá textilka Karnola je národní kulturní památkou, takže se městu podařilo na projekt regenerace získat štědré dotace kraje i Evropské unie v celkové výši 105 milionů korun.

Přesto město musí ze svého rozpočtu investovat do přestavby Karnoly přes 100 milionů korun. Podmínky dotace úsporné škrty v projektu nepřipouští. Vážným rizikem je rovněž hrozba vrácení dotace, pokud město nedodrží termín dokončení revitalizace Karnoly do června 2023.

NEJZÁVAŽNĚJŠÍ ROZHODNUTÍ

Krnovské zastupitelstvo ve středu 5. února čeká nejdůležitější rozhodnutí v tomto volebním období. Má město pokračovat ve velkorysém projektu textilního muzea navzdory známým rizikům a zvýšeným nákladům?

Nebo raději zařadit zpátečku a oželet dotaci? Co bude s Karnolou pak? Jedná se současně o národní kulturní památku i o nevyužitý brownfield.

Zastupitelka Eva Šindelářová (ODS) vyzvala vedení města, aby nastínilo svůj plán B. Starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti) už představil alternativami využití objektu Karnoly pro případ neschválení projektu a vzdání se evropské dotace IROP.

HLAVNÍ PROBLÉM: VYUŽITÍ

„Kdyby se objevil zázračný investor, který by dokázal stoprocentně financovat revitalizace všech českých brownfieldů, většina by dále zůstala brownfieldy. Budovy by sice byly zrekonstruované, měly by opravené fasády, ale zůstaly by opuštěné. Největším problémem regenerací je totiž jejich využití. Dvojnásob to platí v městech někdejších Sudet,“ definoval starosta Hradil hlavní problém Karnoly: využití rozsáhlého areálu.

Podle Hradila proces revitalizace může urychlit otevření areálu Karnoly veřejnosti. Rozsáhlé území po krachu fabriky v centru města dál zůstává oplocené a nepřístupné. Jeho otevření by mohlo v Karnole nastartovat oživení „odspodu“, neboli aktivitami veřejnosti a nikoliv úřadů.

Zatímco současný projekt za 223 milionů korun počítá s velkorysým muzeem, které zabírá celý areál národní kulturní památky, historické poklady zachráněné z vyhořelé Karnoly se vlezou i do mnohem skromnějšího muzea.

„S výjimkou nutných investic jako je střecha, zabezpečení objektu, obnova dezinatury, restaurování strojů a vzorníků, město není pod tlakem, aby muselo připravovat okamžitě revitalizaci celého areálu. Zpřístupnění a zájem veřejnosti v dlouhodobém horizontu vygeneruje optimální využití zbývajících objektů,“ navrhl alternativní vizi starosta Tomáš Hradil.