VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Městu celá Slezanka nepatří, co s tím?

Opava /TÉMA/ – Je to tak. Jak jsme již počátkem ledna v našem týdeníku uvedli, město Opava nevlastní celý komplex budov vžitý pod názvem Slezanka.

21.2.2010 4
SDÍLEJ:

Tato fotografie zhruba znázorňuje, která část Slezanky je v majetku města a kterou vlastní jiní.Foto: DENÍK / Lucie Orbanová

V souvislosti s její koupí si město vzalo úvěr ve výši 400 milionů korun. Z této částky zatím za 270 milionů odkoupilo tu část, která patřila podnikateli Škamradovi. Ohlasy na tento fakt, byly mezi našimi čtenáři velké bouřlivé a mnohdy nepublikovatelné.

A protože osud Slezanky a její přestavby není Opavanům lhostejný, věnovali jsme problémům okolo jejího vlastnictví celou tuto stranu.

„Z informací uvedených v katastru nemovitostí vyplývá, že statutární město Opava je vlastníkem veškerých pozemků pod celým komplexem nazývaným jednotně Slezanka. Jiná situace je ovšem ve vlastnictví budov na těchto pozemcích stojících,“ upozornili nedávno na situaci členové Občanského sdružení Za Opavu, kteří rovněž na svých webových stránkách zveřejnili fotografii rozdělené Slezanky.

K problému se počátkem ledna pro naši redakci vyjádřil mluvčí opavského magistrátu Jan Šindler, který míní, že vlastnictví všech pozemků pod budovami je vlastnictví klíčové. „V podílovém soukromém vlastnictví je pouze budova, ve které zjednodušeně řečeno sídlí společnost Tempo, dříve Jednota,“ dodal Šindler.

Stručný byl rovněž v odpovědi na otázku, jaký mají tito majitelé názor na plánovanou rekonstrukci.„S podílovými vlastníky probíhají jednání o řešení,“ konstatoval lakonicky. I proto naše redakce oslovila primátora Zbyňka Stanjuru (ODS) - jeho vyjádření najdete na konci článku.

Oslovili jsme rovněž další zodpovědné: opavské zastupitele a na názor jsme se přímo před Slezankou zeptali Opavanů. Pokud se i vy, vážení čtenáři, chcete k tomu vyjádřit, můžete tak učinit v komentářích či přímo v redakci.

Vlastníci: S městem jednáme

Budeme–li o celém komplexu mluvit jako o Slezance, pak v současné době větší část areálu Slezanky patří celkem třem majitelům – největší díl, větší než tři čtvrtiny, drží obchodní družstvo Tempo Opava (podíl přesně 7674/10000), přibližně jednu pětinu výrobní družstvo Profoto Studio (přesně 2107/10000) a nejmenší díl pak výrobní družstvo Slezská tvorba (219/10000).

První dvě organizace mají v budově č.p. 104 na Horním náměstí i své sídlo. Naopak pozemky pod touto částí, které zabírají plochu dvou parcel jak na zastavěných plochách, tak přilehlém nádvoří, je majetkem statutárního města Opava.

Zástupce všech majetkových podílníků jsme oslovili s otázkou: Jednáte s městem o odprodeji či jiném vyrovnání vašeho podílu, a pokud ano, prozradíte svůj pohled na celou věc?

Prvním, kdo odpověděl, byl Tomáš Hrachovec, předseda představenstva a ředitel TEMPO, obchodní družstvo: „S městem skutečně jednáme o možnosti prodeje administrativní budovy v Opavě na Horním náměstí. Vzhledem ke komplikovaným vlastnickým vztahům jsou jednání stále na úrovni hledání možností řešení.“

Současně ale podotkl, že v novém obchodním středisku, které by mohlo na tomto území snad jednou vzniknout, má Tempo eminentní zájem provozovat potravinářský supermarket. Z těchto důvodů vedou jednání i s možným budoucím investorem.

„Jednání nejsou vůbec jednoduchá. Nicméně jsme se shodli v tom, že všechny strany deklarují zájem se dohodnout,“ řekl Hrachovec s tím, že vzhledem k hospodářské krizi je velice opatrný v odhadech, zda se projekt skutečně jednou zrealizuje, nebo zda investor couvne stejně jako odešel investor od projektu PLAZA nebo jiných obdobných projektů.

„Obzvláště pak v Opavě, kde je na počet obyvatel třiapůlkrát více prodejních ploch v hypermarketech, než je běžné v západní Evropě. Osobně neočekávám, že by se z takovýchto záměrů zrealizovalo více než jeden z desíti,“ doplnil Tomáš Hrachovec.

Téměř jednu pětinu této části Slezanky vlastní výrobní družstvo Profoto Studio. Jeho předseda Vlastimil Tesárek nás sice přijal s úsměvem, ale o svém stanovisku k plánům magistrátu se odmítl vyjádřit. „Nebudu se k této záležitosti nijak vyjadřovat ani ji nějak komentovat,“ odpověděl krátce.

Potvrdil alespoň to, že skutečně s vedením radnice společnost o odkupu svého podílu na budově jedná. Nejmenší podílník na nemovitosti, výrobní družstvo Slezská tvorba, jehož předsedou představenstva je Jaroslav Veverka, svoji odpověď redakci nedodal.

Co si o rozdělené Slezance myslí zastupitelé?

Odpovědnost za rozdělenou Slezanku má rovněž každý z opavských zastupitelů. Redakce mezi nimi provedla názorový průzkum, a to napříč politickým spektrem. Většina zastupitelů se shoduje na stanovisku, že k zakoupení vysoce předražené Slezanky není vhodná doba. Přesto však byl tento návrh většinou z nich schválen.

Zastupitel a senátor Václav Vlček (ODS) ví, že všechny části bloku město koupené nemá. „Možnosti vidím dvě – koupě všech zbylých budov nebo ponechání koncové budovy za Jednotou v původním stavu a její zakomponování do projektu. Pokud vím, už bylo o možném prodeji zbylé části jednáno, ale dořešené to zatím není,“ říká Vlček.

Zastupitel Libor Pěčonka (KSČM) rovněž o celé situaci věděl: „Ve hře je také Jednota, vlastníci část bloku. Myslím, že bourání je zbytečné, za vhodnější považuji úpravu vnitrobloku. S likvidací výškového domu v něm souhlasím, ale jejího současného majitele přesně neznám.“

Zastupitel Vojtěch Turek (za KDU-ČSL) připouští, že se v zastupitelstvu bylo hovořeno o záměrech se Slezankou, ne však už s celým blokem. „Ten jeho koupený kousek vůbec nic neřeší, a kdo ví, co bude dál. Ať počítám, jak počítám, vychází mi z toho hodně neradostná budoucnost. Dodnes ani nevím, komu patří ten výškový barák ve vnitrobloku,“ konstatuje Turek.

Zastupitel Jaroslav Burda (SNK ED) je ze situace kolem koupě Slezanky podle svých slov trochu přepadlý. „Neříkám, že se mi Slezanka zrovna líbí, ale nechal bych ji stát, protože mi její koupení, zbourání a znovupostavení připadá v současnosti jako velký přepych. Když už je řeč o architektuře Horního náměstí, daleko víc mi vadí protější obytný dům, který by měl být přinejmenším o tři až čtyři patra nižší,“ tvrdí Burda.

Zastupitel Michal Krejčí (CHZ-VM) rovněž není ze situace nadšený. „Město nám předeslalo, že kupuje jen Slezanku a že zbytek bude nutné dokoupit zvlášť. Jsem zásadně proti tomu, protože částku k tomu vyčleněnou považuji za neúměrnou okolnostem. Pokud vím, tak město chce odkoupit ještě malou část bloku, ale už ne Jednotu a rožák.

Varianty řešení mohou sahat od revitalizace fasády až po zbourání a postavení nového bloku, zásadní jsou v tom ale peníze. Přesně nevím, komu patří výškový panelák, ale mám pocit, že už byl převedený na město,“ vyjádřil se Krejčí.

Zastupitel Pavel Vágner (ČSSD) připomíná, že pozemky pod celým blokem patří městu: „Jednota se chce s investorem nějak domluvit a případně spolupracovat. Myslím, že budova Jednoty nebyla součástí bouracího záměru.

Návrhy na řešení jsou však stále během na dlouhou trať a karty zůstávají v rukou radních i zastupitelů.“

Jak jednali o penězích na Slezanku

Bylo 21. dubna 2009, 10 hodin 49 minut. Na projekci hlasování opavského zastupitelstva se objevily výsledky hlasování bodu Smlouva – přijetí úvěru do výše 400 mil. korun. Přítomno bylo 45 opavských zastupitelů.

Ke schválení bylo třeba 29 hlasů, pro se vyjádřilo 29, proti 4, ostatní nehlasovali. Cesta k penězům na budovu Slezanky byla volná. Za účelem získání úvěru už radnice vyhlásila druhé výběrové řízení. První bylo kompletně zrušeno a na druhé, s upravenými podmínkami, se ozval jediný zájemce - Česká spořitelna.

„Šestého dubna se otevřely komisně obálky a hned sedmého jsme jednali s Českou spořitelnou o prvních technických záležitostech smlouvy,“ řekl tehdy na zastupitelstvu mj. primátor Zbyněk Stanjura (ODS). Už tehdy se ale proti záměru zvedla řada negativních reakcí, a to jak mezi obyvateli města, tak mezi samotnými zastupiteli.

Třeba Pavla Brady (CHZ-VM) naznačila, že odkup Slezanky bude stát 270 milionů, úroky 150 milionů, vyrovnání s dalšími majiteli 30 milionů. „A to jsme jen koupili barák. Podle mých výpočtů nebude město ve ztrátě osmdesáti, ale tří set padesáti milionů,“ reagovala na informaci primátora, že město touto investicí prodělá přibližně 80 milionů korun.

„I tak to ale stojí za to. Opravdu si tu někdo myslí, že změníme centrum Opavy a ještě na tom vyděláme?“ odpověděl na její slova Stanjura.

O změnu se ještě pokusil Lubomír Fišer (KSČM): „Rád bych znal vizi, jak bude vypadat Slezanka, do které chceme investovat tolik milionů. Myslím, že v dnešní době se vrhnout do takového úvěru, je harakiri.“ Podobně mluvilo i několik dalších, jako třeba poslanec Miroslav Opálka (KSČM): „Cena za Slezanku je neúměrná proti tomu, co říkají soudní hodnocení.“

Co říká Crestyl?

Podle názoru investora, jímž je pražská skupina Crestyl, není prý příliš podstatné, že statutární město Opava vlastní jen polovinu celého bloku, kterého se návrhy týkají. „Pro účely projektu je důležité, že pozemky pod všemi budovami jsou ve stoprocentním vlastnictví města,“ ujišťuje marketingová manažerka skupiny Crestyl Kateřina Váně.

Dopis primátora

Primátor Zbyněk Stanjura (ODS) přiznává, že kupní cena za Slezanku byla velmi vysoká. Nicméně dodává: „Chceme, aby v celém prostoru mezi Horním náměstím, Rybím trhem, ulicí Popskou a Ostrožnou vznikly moderní stavby sloužící pro bydlení, obchod, kanceláře a kulturní vyžití. Těší náš velký zájem občanů o možnou budoucí podobu Horního náměstí.

Již několik let připravujeme projekt ve spolupráci se soukromým developerem. Odhadovaná výše investice překračuje 1 miliardu korun. Tyto peníze ovšem investuje soukromá společnost a ne město. Takže neplatí, že něco zboříme a za peníze daňových poplatníků to postavíme znovu. Pozemky, na kterých mohou vzniknou nové stavby, jsou nyní v majetku města. Ty chceme prodat až po kolaudaci nových objektů a jejich cena bude řádově ve stamilionech…

V loňském roce zatížil projekt Slezanka městský rozpočet částkou mírně převyšující 1 milion korun.“

(zdroj: z primátorova dopisu Kamile Blafkové, která organizuje petici proti vysoké dani z nemovitosti v Opavě)

Opavané: Proč nebylo referendum?

Co říkají Opavané na to, že město koupilo Slezanku za 270 milionů, ale přitom ji celou nevlastní? Zde jsou názory některých z nich. Všichni dotázaní považují celou akci v době ekonomické krize za absurdní. Poukazují především na přemrštěnost dané částky.

Také fakt, že nebylo vypsáno referendum, jim vadí. Zvláště proto, že se chtějí vyjádřit. Považují to tedy za ryze svévolný a účelový krok ze strany magistrátu.

Třeba pětašedesátiletá důchodkyně Ivona Podzemná to naprosto odmítá pochopit. „Je to nehorázná suma a neskutečný bordel. Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit takové zbytečnosti. Takové peníze se měly investovat někam jinam. A vůbec, mělo být referendum! Takovou věc si přece nemohou rozhodnout sami,“ rozčiluje se.

„O tom ani nevím. Je to však hodně peněz. Rozhodně by bylo lepší investovat to do dopravy a spravení cest,“ říká na to šestadvacetiletá učitelka Alena Suchánková. „Je to blbost. Peníze jsou potřeba na jiné věci. Krom toho, viděla jsem ty plány, co tu mají postavit, a vůbec se mi nelíbí. Lidé jsou bez práce a tady se vyhazují takové miliony! Jak můžou něco takového udělat, aniž by se nás zeptali,“ pokládá si rozhořčeně otázku šestaosmdesátiletá penzistka Anna Krchňáková.

Na nevypsání referenda také poukazuje Petr Dressel. „To nechápu. Jak si mohou dovolit zrealizovat takový megalomanský projekt a přitom se ani nepokusit zjistit, jestli s tím lidé souhlasí? A ta suma je nesmyslná, když jim to ani nepatří celé,“ odpovídá devatenáctiletý student.

Opatrněji, ale ve stejném duchu, se vyjadřuje devětačtyřicetiletý Stanislav Hledík.„To, že jim to nepatří celé, slyším poprvé až teď od vás. Pokud to tak ovšem je, tak je to strašná chyba. Ta částka mi připadá naprosto přemrštěná. Já bych to tipoval tak na třicet až čtyřicet milionů.

Chtělo by to asi razantnější a pevnější vedení na radnici. A co se týče veřejnosti, tak ta měla být určitě připomínkována,“ komentuje situaci lektor Slezské univerzity.

Primátor Zbyněk Stanjura o akci Slezanka: K neúměrnému zadlužení města nedojde

Je to známá, i když pro mnohé Opavany překvapivá věc. Radnice za stamiliony koupila komplex budov a pozemků vžitý pod názvem Slezanka, přesto jí však celý nepatří. Ve hře jsou ještě další tři vlastníci. Co to znamená? Jak se zachovají a kolik to může radnici ještě stát?

Kde bere radnice jistotu, že vlastníci zbývající části komplexu Slezanky budou ochotni prodat a že požadovaná cena bude městem akceptovatelná?

Administrativní budova na levé straně Horního náměstí (tzv. Jednota) může a nemusí být součástí revitalizace Horního náměstí a centra, není jeho klíčovou částí. Se všemi vlastníky jednáme o odkupu této budovy, která stojí na městských pozemcích.

Tím, že tato budova nemusí být součástí připravovaného projektu, je zřejmé, že existuje možnost, že k dohodě a koupi nedojde. Vím, že minimálně spotřební družstvo TEMPO má zájem účastnit se projektu přeměny Horního náměstí.

Nemáte obavy, že akce Slezanka město Opavu a jeho obyvatele neúměrně zadluží?

Na případnou koupi máme finanční zdroje a její realizaci k neúměrnému zadlužení města nedojde.

Uvedl jste, že pozemky, na kterých mohou vzniknout nové stavby, jsou nyní v majetku města. Ty chce radnice prodat až po kolaudaci nových objektů a jejich cena bude řádově ve stamilionech. Otázka zní: kde bere radnice jistotu, že o koupi pozemků pod budovami bude mít někdo zájem, a to navíc za stamiliony?

Již dříve jsme přijali zásadu, že nejzajímavější pozemky budeme prodávat až po jejich zastavění. Výhodou tohoto postupu je efektivní kontrola, zda vznikající stavba odpovídá dohodám. Jistě by bylo finančně výhodnější prodat pozemky hned, ale radnice by ztratila možnost kontroly.

Proto uzavíráme smlouvy o budoucích kupních smlouvách, ve kterých jsou jasně stanoveny podmínky budoucího prodeje (termín výstavby, rozsah výstavby, účel staveb, kupní cena, termíny plateb apod.). Částka, za kterou bychom mohli pozemky prodat, odpovídá nabídce, o které v současnosti vedeme jednání.

Existuje studie, která by odpovídala na otázku, nakolik budou tři blízká centra ve středu města, tj. Slezanka, Breda & Weinstein a centrum na ulici Nákladní, vzhledem k počtu obyvatel využívána? Nebudou trpět nedostatkem zákazníků a po čase některé z nich svou činnost ukončí?

Všechny tři projekty, které jste uvedla, realizují soukromé firmy. Nevidím jediný důvod, aby město z veřejných peněz platilo studii, která investorům provede průzkum trhu a stanoví obchodní strategii. Je přece v jejich vlastním zájmu, aby v případě své miliardové investice posoudili i udržitelnost svého projektu.

Uvedl jste, že radnice chce, aby v prostoru mezi Horním náměstím, Rybím trhem, Popskou a Ostrožnou vznikly moderní stavby sloužící pro bydlení, obchod, kanceláře a kulturní vyžití. Když ale bude tento prostor vlastnit soukromá společnost, kde je záruka, že se v budoucnu nepřemění například ve vietnamskou tržnici, aniž by to měl magistrát šanci ovlivnit?

Vaše obava, že by zde mohla vzniknout tzv. vietnamská tržnice, by byla mnohem aktuálnější v případě, že by město nekoupilo objekt Slezanky a pozemky pod stavbou. Bývalý majitel pan Škamrada byl rozhodnut objekt prodat a souběžně jednal s vietnamskou komunitou, se kterou byl již na podmínkách prodeje domluven. Opakovaně se ptáte, kde máme jistotu. Jistotu nemáme.

Máme vizi a představy, které se pokusíme naplnit. Přeměna Horního náměstí a centra města je mimořádně obtížný úkol. Přesto jsme raději zvolili riskantnější cestu, než pravděpodobně mnohem jednodušší konstatování, že některé budovy na Horním náměstí a v jeho okolí sice neodpovídají historii města, nejsou a nebudou vizitkou Opavy, ale nejsou naše, a tak problém řešit neumíme.

Zuzana Urbánková, Martin Kůs, Jitka Hrušková

21.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vánoční zápas Slezského FC Opava. Ilustrační foto.

Připravuje se tradiční vánoční utkání SFC

David Galvas

David Galvas: K trénování se chci ještě vrátit

Zastupitelé Vítkova a Hlučína v tomto týdnu zasednou

Koupě pivovaru, navýšení dotace na veřejné osvětlení, nabídka nepotřebného majetku od Mateřské školy Vítkov či majetkoprávní záležitosti.

Maraton psaní dopisů zavítá do OC Breda

/POZVÁNKA/ Nespravedlivě stíhaní, věznění nebo týraní budou mít ode dneška, úterý 12. prosince, své zastánce také v Opavě.

Václav Bujnoch: Nesměli jsme si dovolit podcenění

/ROZHOVOR/ Jihočeská mise v podání opavských basketbalistů dopadla výborně. Slezané splnili roli favorita a domácí Jindřichův Hradec porazili 96:86. Patnácti body se zaskvěl čtyřiadvacetiletý křídelník Václav Bujnoch.

Zastupitelé rozhodli o rozpočtu a novém bazénu

Nový bazén, rozpočet nebo například výstavba penzionu pro seniory. O tom rozhodli opavští zastupitelé na své pondělní schůzi.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT