Jde o velmi kontroverzní záležitost, kterou zastupitelstvo nakouslo 10. listopadu 2008. O tento lukrativní a pro přilehlý hotel životně důležitý pozemek patřící dosud městu má zájem známý hokejový trenér a podnikatel Alois Hadamczik a firma POUBA TRAVEL, s.r.o. V soutěži obálkovou metodou podal nejvyšší nabídku 11 222 000 korun Hadamczik, POUBA TRAVEL s 10 111 000 skončila druhá.

Výběrové řízená bylo vyhlášeno podle Zásad prodeje a nabytí nemovitostí, a tak by mělo platit, že pokud jeden ze zájemců o koupi má k nemovitosti nájemní smlouvu, má možnost nejvyšší nabídku dorovnat. Parkoviště má přitom dlouhodobě v pronájmu firma Miloslava Pouby. A zde nastala potíž. Ani jeden ze zájemců nebyl o výsledku výběrového řízení úředníky magistrátu písemně vyrozuměn. Tak se stalo, že Miloslav Pouba nemohl nabídku dorovnat. (o podrobnostech jsme informovali ZDE a ZDE)

Zastupitelé nakonec prodej vítězi k jeho nelibosti neschválili a rozhodnutí je čeká s největší pravděpodobností na jejich příštím zasedání. Mezitím vyšel v našich novinách rozhovor s náměstkem primátora Jaroslavem Horákem( ČSSD) v Opavském a hlučínském deníku 26. listopadu 2008, který v něm mimo jiné uvedl, že město k prodeji parkoviště přistoupilo až po žádosti Miloslava Pouby.

Pokud tomu tak je, proč jste o prodej žádali? Kdybyste ponechali stávající stav, nemuseli jste nyní takovou situaci řešit.

Je pravda, že prodej parkoviště je naší iniciativou. O jeho koupi usilujeme již pátým rokem. Důvod našeho zájmu je velice prostý – jeho kvalita je snad nejhorší ze všech parkovišť v centru města, na což dlouhodobě poukazují jak návštěvníci hotelu, tak i místní občané. Naším cílem je proto jeho razantní zkvalitnění, což jsme uvedli také v naší nabídce a jsme ochotni se k tomu i smluvně zavázat. Chceme zde položit zcela nový povrch, nainstalovat kamery a automatickou závoru. Jelikož se bude jednat o nemalou investici, rádi bychom se pokusili získat alespoň částečný příspěvek formou dotací na podporu cestovního ruchu, pro jehož získání je vlastnický vztah základní podmínkou. Kromě toho je nutné dále investovat do zvyšování úrovně hotelu. A teď si představte, že parkoviště dostane někdo jiný. Variant, jak lze tohoto nerovného vztahu využít, napadne každého hned celá řada. V takovém případě můžeme hotel zavřít a veškeré investice budou doslova vyhozenými penězi. Zdravý rozum přece říká, že v dnešní motorizované době hotel bez parkoviště nemůže existovat. Z tohoto pohledu je pro nás stávající nájemní vztah, který skončí za necelé 2 roky, pouze dočasným řešením, které nám neumožňuje uvažovat o dlouhodobé perspektivě hotelu.

Nicméně podle Horákových slov jste po městě prodej parkoviště požadovali za velmi nízkou sumu. Ta byla několikanásobně nižší než jakou ukázala soutěž.

Vzhledem k provázanosti parkoviště s hotelem jsme vždy usilovali spíše o formu přímého prodeje. Poslední částkou, o které jsem se zástupci města jednal v květnu letošního roku, bylo osm milionů korun. Náměstek Jaroslav Horák u těchto jednání bohužel nebyl. Nakonec město navrhlo z důvodu maximální transparentnosti a zjištění objektivní ceny prodej formou obálkové metody, což jsem respektoval a nejvyšší nabídku, tedy oněch 11 222 000, jsem dorovnal. Nyní předpokládám, že zastupitelstvo tuto naši nabídku schválí.

Co říkáte na následující úvahu: kdyby vám k hotelu přibylo parkoviště, pak by stoupla hodnota hotelu, což by se promítlo do jeho případného prodeje. Což podle Horákových slov znamená, že skutečná tržní hodnota parkoviště je ještě vyšší, než je hodnota z proběhlé soutěže.

Opravdu nevím, co na takovou úvahu říci. Snad jen to, že my zde bojujeme za záchranu hotelu, nikoli za to, abychom vydělali. Ve své podstatě by se jednalo o znehodnocení naší dosavadní investice a znemožnění podnikání. Hotel vlastním již od roku 1994 a za tu dobu je v něm kromě investovaných peněz také spousta mého času a úsilí. Chceme tady lidem zachovat práci a dát perspektivu. V samotné Koruně zaměstnáváme čtyřicet lidí, přičemž skoro polovina z nich zastává profese, s nimiž jen velmi těžce najdou práci jinde. Navíc zde máme učňovské středisko s několika desítkami učňů.

Je vám vytýkáno, že na jedné straně prohlašujete, jak je pro vás parkoviště klíčové, na druhé jste však za něho nabídli cenu jen o dvě procenta vyšší, než je minimální částka. Tu město stanovilo na deset milionů. Proč jste nešel ještě výš?

Jak již bylo řečeno, tento prodej se řídí zásadami, které si schválilo městské zastupitelstvo, aby se jimi řídilo. Dle těchto zásad má aktuální nájemce do 30 dnů od oznámení nejvyšší nabídky možnost tuto dorovnat, a to dokonce i bez toho, aniž by se této soutěže vůbec zúčastnil. Zvažovali jsme dokonce i variantu neúčastnit se vůbec a počkat na nejvyšší nabídku a doufat, že ji budeme schopni dorovnat. Nicméně jsme chtěli ukázat náš existenční zájem o jeho koupi, a proto jsme podali konkrétní nabídku s částkou jen mírně převyšující minimální požadovanou cenu. Tuto jsme dávali s vědomím, že uplatníme naše právo na dorovnání. Upřímně si nedovedu představit, že by někdo jiný v naší situaci a za uvedených předpokladů nabídl vyšší částku.

Zastupitelé se sejdou za pár dní. Co uděláte, když parkoviště zatím neprodají, nebo ho dostane váš konkurent?

Jistou úvahu máme, ale to je v tuto chvíli předčasné a spíš zoufalé řešení. Teď budeme bojovat. Slušně a logickými argumenty. A musíme doufat, že městští zastupitelé se budou řídit selským rozumem a rozhodnou v zájmu svých občanů.

Mám k vám poslední otázku. Je či není město Opava vhodným místem pro podnikání?

Troufám si označit sám sebe za opavského patriota, který v Opavě podniká již od roku 1990, a po celou dobu se snažím něco zde budovat. Něco, co mě přežije a bude přinášet užitek ještě dlouho do budoucna. Nikdy jsem nebyl zvyklý si naříkat, ale o to více mě mrzí, že poslední dobou o tomto tvrzení začínám velice vážně pochybovat.

Co na to říkají jiní?

„Věřím ve vítězství zdravého rozumu. Podle statistiky je Opava sedmnáctým nejpřátelštějším městem k podnikatelům a na to by se nemělo zapomínat. Proto věřím, že zastupitelé podpoří podnikání místního člověka. Všem přece musí být jasné, že hotel nemůže existovat bez parkoviště.“
předseda představenstva Okresní hospodářské komory v Opavě Václav Hon
„Ve městě hotelů typu Koruna zrovna moc není a pokud už je zavedený, měl by mu být umožněn další rozvoj. Hotel nutně potřebuje parkoviště, bez něj to nemá logiku. Toto místo navíc tvoří panorama, na které jsou Opavané už zvyklí. Neprospělo by, kdyby snad mělo být využito stavebně, protože každá stavba by nutně měla úzké proluky a působila by dojmem ghetta.A co je horší, zanikl by pohled na takové architektonické skvosty, jakými jsou Breda, Česká spořitelna a Slezská univerzita.“
ředitel opavské hospodářské komory Jiří Germanič

Opavané mají na prodej parkoviště různé názory

Komu by se mělo prodat parkoviště u hotelu Koruna? Poubovi nebo Hadamczikovi? Kdo by se měl stát vlastníkem tohoto parkoviště? Na to jsme se zeptali Opavanů.

Jeden názor byl, že by se parkoviště nemělo prodávat vůbec. Třiašedesátiletý důchodce Josef Hodný navrhuje, aby si ho město nechalo. „Mělo by to tam zůstat takové, jaké to je, beze změny,“ řekl. Stejně také dvacetiletá studentka Alena Pálová. „Nevím, komu by bylo lepší ho prodat. Radši bych to nechala tak, jak to je,“ podotkla. Devětašedesátiletý důchodce z Opavy by byl také pro, aby se parkoviště vůbec neprodávalo a zůstalo městu. „Nevím, za jakým účelem to chtějí koupit. Až budu vědět, co s tím chtějí udělat, tak se k někomu přikloním,“ uvedl.

Někteří se přiklonili na Poubovu stranu, jako například osmatřicetiletá Jana Málková z Opavy. „Hadamczika neznám, proto Poubovi. Ten by parkoviště asi zachoval,“ řekla. Podle Lenky Volné by parkoviště mělo také připadnout Poubovi. „Hadamczik už toho má dost,“ zdůvodnila.

Devětapadesátiletá Antonie Pelková z Opavy je také podobného názoru. „Je-li to bezpodmínečně nutné prodávat, pak Poubovi, aby byl celý komplex pohromadě,“ uvedla. Pro prodej parkoviště Hadamczikovi by byla osmačtyřicetiletá Jiřina Procházková. „ Buď Hadamczikovi, nebo ať si to město nechá. Pouba už má hotel. Třeba Hadamczik něčím překvapí,“ řekla.

Čtyřicetiletý řidič Tomáš Holas nezaujal žádné stanovisko. „Je mi to jedno. O takové věci se nezajímám,“ reagoval na otázku.

(mar)