Mnohým obyvatelům Opavy jsou lidové tradice cizí. Když se podíváme na historii tohoto území, tak se není čemu divit. V roce 1742 se oblast Hlučínska připojila k Prusku a došlo k poněmčování obyvatelstva. Naopak po druhé světové válce došlo k vysídlování německých obyvatel a na Opavsko se dostali lidé z různých koutů země. Nebylo možné si tradice předávat, ale i přesto v Opavě najdeme početné folklorní soubory, které navazují na lidovou tradici Opavského Slezska. 

V roce 1978 dostala Jaroslava Poláková za úkol sestavit folklorní soubor v Opavě, protože když se pořádaly kulturní akce jako dožínky nebo dny horníků, tak se musely zvát folklorní soubory z jiných krajů. Pod vedením manželů Wajdových vznikl dětský folklorní soubor Úsměv. Aby nepřejímali tance z jiných regionů, tak s akademiky začali pátrat v historii.

S pomocí dobových záznamů, práce etnografky Miroslavy Suchánkové a Jiřiny Králové došlo k rekonstrukci kroje a zvyků. „Tady ty tři knížky – Lidové tance na Opavsku od doktorky Podešvové, to je folklorní bible Opavského Slezska,“ uvedla Jaroslava Poláková.

Soňa Wenzelová pod záštitou Střediska volného času volně navázala na tvorbu svých předchůdců. Pod jejím vedením se soubor Úsměv každoročně účastní celostátní přehlídky dětských folklorních souborů a s ostatními soubory – dospělým Vrtkem a seniorským Ischiasem se účastní různých folklorních festivalů jak v Česku, tak v zahraničí.

Každoročně pořádá dětský festival Děcka poče se hrač a Chodníčky k domovu, který je dle jejích slov čím dál populárnější.

„Nebojím se, že by to mělo zaniknout. I kdybychom neměli fungovat v takové formě, že budeme jezdit po světě, myslím si, že jsme navázali na obnovu tradic. Kdo k tomu jednou přičichne, tak ho to nepustí, v souboru nás jsou tři generace,“ říká Soňa Wenzelová.

Diana Mojsevič