Na těžkých vratech do zahrady visí zámek a minimálně ze strany od Masarykovy třídy se do areálu minoritského kláštera nikdo nedostane. Přes původní informace o tom, že nechají minorité zahradu pro veřejnost otevřenou a průchozí, se tak minimálně v druhém případě nestalo.

A do rozhodnutí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), zda přiřkne zbytek kláštera řádu, se nejspíše nic nezmění. „Nevím o tom, že by existovala nějaká dohoda, že zahrada zůstane otevřena. Netuším, kde jste to mohli slyšet," konstatovala správkyně kláštera Hana Dybowiczová.

Abychom jí odpověděli, bylo tomu na sklonku minulého roku na tiskové konferenci rady města, kde se celá záležitost probírala.

Minorité: Je to soukromý pozemek

Jasné odpovědi, proč už není zahrada průchozí, jsme se nedočkali ani do zástupce Konventu minoritů v Opavě, otce Kryštofa Skibińského.

„Pozemek zahrady nám vždy patřil, a je to tedy soukromý pozemek. O jeho využití rozhoduje majitel, a já nevím, proč bych měl zdůvodňovat naše rozhodnutí, že zahrada nebude průchozí," odbývá nás Kryštof Skibiński, a poněkud smířlivěji dodává: „Jak to bude dále, to teprve budeme řešit. Nejprve se musí počkat, jak vůbec všechno dopadne."

Nejasná situace a zejména otázka budoucnosti kláštera ale nejspíše hned tak rozřešena nebude.

V prosinci loňského roku se konala schůzka Kryštofa Skibińského s tajemníkem opavského magistrátu Tomášem Elisem. Jak uvádí mluvčí opavské radnice Lada Dobrovolná, prvním tématem bylo projít si stávající právní stav a druhé téma bylo věnováno podmínkám, za kterých by bylo možné případné další využívání minoritského sálu ze strany města.

„Co se prvního tématu týče, právní stav je takový, že je momentálně patová situace. Úřad pro zastupování státu dostal od Konventu minoritů žádost o vydání. Od této chvíle nemůže zatěžovat sál, respektive celou tu nemovitost, jakýmikoliv právními vztahy," říká Lada Dobrovolná.

„Úřad má od podání žádosti v prosinci šest měsíců což je pořádková lhůta podle zákona o církevních restitucích na to, aby se řádně seznámil s žádostí, vyhodnotil veškeré podklady, které minorité doložili a které dle jejich názoru hovoří o tom, že jejich nárok je opodstatněný," pokračuje v popisu nastálé situace tisková mluvčí.

Pakliže se úřad rozhodne minoritům klášter vydat, připraví se dohody, po jejichž podepsání připadne celý objekt oficiálně řádu. Teprve pak se bude možné věnovat řádně druhému tématu, tedy eventuálnímu využívání kláštera městem. Podle aktuálních informací z ÚZSVM se ovšem dosud „nic nepohnulo", žádost minoritů nadále prochází schvalovacím procesem a nic není definitivní.

Málokdo pak nejspíše ví, že starat se o částečnou údržbu zahrady, jako například úklid sněhu a podobně, měla za úkol i nedaleká Knihovna Petra Bezruče.

Ta si totiž od ÚZSVM před spuštěním laviny současných událostí pronajímala vždy na rok sál v objektu kláštera, kde pořádala rozmanité kulturní akce. Součástí této nájemní smlouvy pak byla i povinnost zajišťovat v zimě odklizené chodníky a tak dále. A brány zahrady nechávala mimochodem otevřené. Nyní už povinnosti zůstaly jen a pouze na bedrech řádu a ten sem očividně příliš veřejnost pouštět netouží.

Zastupitelé museli dát Minoritu sbohem

Připomeňme si na závěr základní fakta celého tématu. Objekt minoritského kláštera dosud patřil zčásti minoritům a zčásti státu. A právě o navrácení zmíněného „státního zbytku" řád na konci minulého roku oficiálně zažádal. Město Opava do té doby využívalo sál kláštera bezplatně jako místo pro zasedání zastupitelstva a konání různých akcí.

To ovšem muselo skončit a do 1. ledna tohoto roku musel magistrát prostory vyklidit. Například zastupitelé tak momentálně zasedají v azylu nevyhovujících prostor Kulturního domu Na Rybníčku.

Samotný minoritský klášter byl založený zhruba kolem roku 1238 a do současnosti se z oněch časů dochoval gotický kapitulní sál a zimní refektář s freskami z 18. století. Od 16. století tady zasedal zemský sněm a byly zde ukládány zemské desky. Opavané pak hojně využívali vždy především již několikrát zmiňovanou zahradu.

Zda už budou moci v příštích letech do parčíku jen nahlížet skrze zamčenou bránu, nebo se jim zahrada opět otevře, nyní záleží na ÚZSVM a zejména samotných minoritech.