„Jsem rád, že vás tu mám. Novináři jsou pěkní a rozumní,“ vítá nás s širokým úsměvem ve dveřích a pod obrázkem Ježíše pověšeným nad postelí pózuje fotografovi.

Na první pohled uhlazený mladý muž, jakých je hodně. Jenže Mirek Surovčák má od přírody naděleno mentální postižení. Do Mariana přišel v osmi letech rovnou z dětské psychiatrické léčebny. Pochází z Valašského Meziříčí a jeho rodina o něho nikdy nejevila zájem.

Dvaadvacet let strávených v ústavu mu dalo denní řád, který mu poskytuje jistotu. Vstává v sedm ráno, v půl osmé snídá, přes den pracuje na zahradě, tká koberce v tkalcovské dílně, vyrábí keramiku, sbírá starý papír. Večery má vyhrazeny pro kostel.

„Vždycky v pět hodin chodím hlídat tady v Marianu kostel. Aby lidé nic neukradli. A po bohoslužbě ho taky zamykám. Lidé mě už znají a zdraví mě chvála Kristu nebo dobrý den,“ říká Mirek. S jedněmi návštěvníky kostela se spřátelil natolik, že si ho občas berou domů.

Téměř každý večer chodí na zahradu za psy. „Ajka a Bela patří řeholním sestrám, Rek je ústavní. Mají mě rádi, nosím jim pamlsky,“ dodává Mirek. Se psy se však bude muset zanedlouho rozloučit. Z Mariana se totiž přestěhuje do domu ve Velkých Hošticích, který dříve patřil řádovým sestrám Kongregace Dcer Panny Marie Jeruzalémské. Spolu s Mirkem se do tamního chráněného bydlení přestěhují i další vybraní klienti Mariana, jimž jejichž postižení umožňuje vést samostatnější život.

Mirek Surovčák má jednu velkou vášeň: návštěvu restaurace McDonald's. „Tam chodím strašně rád. Nejradši mám hranolky s kuřetem a takové ty sladké ovocné taštičky,“ rozzáří se. Zvážní, když začne mluvit o Pánu Bohu: „Všemohoucí je pan Ježíš a nemá rád sprosté lidi. Kdo napadá, zabije, krade peníze v taškách. Pan Ježíš ale nakonec všem odpustí. Když se kají.“

Co o něm řekl ředitel Mariana Antonín Janýška

Mirek je hvězda. Já o něm říkám, že mne zastupuje vždy, když v Marianu pracují nějací řemeslníci. Mirek je všude. Je na něj spolehnutí. Říká se, že za mlada byl trochu divoký. Myslím si, že ještě dlouho nezestárne. Ale díky humanizaci sociálních služeb dostal větší možnost uplatňovat svá přání, může si s podporou pracovníků také naplánovat, co by chtěl podniknout zítra, pozítří, za týden.

Na humanizaci sociálních služeb navazuje transformace sociálních služeb Mariana, která jde ještě dál. Mirek se připravuje na bydlení v chráněném bytě ve Velkých Hošticích. Myslím, že i tam najde pro své zájmy dostatek možností k uplatnění. Je možné, že si tam pořídí psa, možná i jiná domácí zvířata.

Až získá ještě více vytrvalosti v práci, budeme pro něj hledat i pracovní uplatnění alespoň na nějaký malý úvazek. Děláme všechno pro to, aby Mirek mohl žít normálním životem. Má pro to předpoklady.

Držte nám palce, abychom mu uměli pomoci dohnat to, co zameškal během prvních desítek let jeho života.