Náš příběh začal krátce po posledních záplavách na začátku září letošního roku. Obyvatelům Kravař–Dvořiska se jako při každé povodni vylila voda do zahrad a některým kvůli zvýšené hladině spodních vod i do domů. Jiřímu Kociánovi, který v Kravařích žije odmalička, a takovýchto záplav zažil už nepočítaně, tehdy došla trpělivost. V redakci našeho Deníku vysvětloval, že lidé z Dvořiska viní ze zaplaveného majetku Povodí Odry. Za všechno prý může špatná úprava koryta řeky.

Vyjeli jsme zjistit, kde je pravda

Na krásně opravený most v Kravařích–Dvořisku jsme přijeli za pošmourného podzimního počasí minulý čtvrtek dopoledne. Řeka se líně válela v korytě a její hladina nedosahovala výš než 30 cm. Málokdo by si dokázal představit, že se pomalu plynoucí voda dokáže změnit v dravý živel ohrožující majetky i lidské životy. Málokdo, s výjimkou obyvatel Kravař–Dvořiska, kteří se s velkou vodou potýkají pravidelně několikrát ročně. Podle slov Jiřího Kociána tomu tak ale nebylo vždycky.

Předkové nebyli hloupí

„Koryto řeky bylo o několik metrů širší než dnes,“ vysvětluje Jiří Kocián, když scházíme po bahnitém břehu k řece. „V místech, kde teď stojíme, tekla kdysi voda,“ pokračuje a ukazuje historickou fotografii, na níž je skutečně koryto řeky i most o několik metrů širší. „Předkové nebyli hloupí,“ pokyvuje hlavou při pohledu na obrázek, „když přišla například padesátiletá voda, koryto bylo dost velké, aby ji pobralo. Podívejte se ale, jak to vypadá dneska,“ podotýká s trpkostí v hlase.

„Při poslední velké úpravě mostu v letech 1999 – 2000, kterou dělalo Povodí Odry, zvedli oba břehy a z koryta ubrali metr a půl. Máme sice krásný most, ale je prakticky nefunkční,“ stěžuje si Jiří Kocián. Na naši otázku, proč vlastně Povodí Odry tuto úpravu povolilo, kravařský občan jen nesouhlasně zakroutí hlavou. „Když to tu dělali, ptal jsem se pana stavitele,“ vypráví. „Prý tu do několika let bude odtokový kanál, který bude přebytečnou vodu odvádět.“ Na to však dodá s mávnutím ruky: „O odtokovém kanále se ale mluvilo už za císaře pána a pořád tady není.“

Most postavili za císaře pána

Jak se od Jiřího Kociána dozvídáme, most v Kravařích–Dvořisku má skutečně bohatou minulost. „Za Pruska byla v místech dnešního mostu jen lávka pro pěší,“ vypráví Jiří Kocián. „Vozy tehdy musely objíždět řeku po břehu. Pak tu ale měli Prajzáci z rakouské strany pozemky, a tak se postavil most. Vznikla tak formanská cesta, vlastně hlavní spojnice mezi Opavou a Hlučínem,“ upozorňuje. „Most ale pak zničila první světová válka, a tak lidé museli v meziválečných letech postavit náhradní. Ten tu stál vlastně až do prvních úprav, které začaly v padesátých letech. Most, který tu stojí dneska, je právě z let 1999 – 2000,“ zakončuje krátký výlet do historie kravařský starousedlík.

Pod mostem měly děti skluzavku

Kráčíme mokrou trávou přímo pod most a cestou se vyhýbáme bahnitým ostrůvkům. Pravý břeh se tam svažuje k vodě pod celkem ostrým úhlem. „Tady jsme jako kluci měli skluzavku,“ ukazuje do míst, která jsou dnes už porostlá trávou. „Jezdili jsme do vody a pravidelně tu zničili nejedny trenýrky,“ směje se. „Tam pod mostem mezi kameny bylo vody málo, tam jsme museli lovit malé rybky pro kačice,“ rozpovídá se Jiří Kocián. „Dostali jsme jako děcka vidličku a dokud jsme neměli pětilitrovou sklenici plnou, nesměli jsme se vrátit domů,“ vzpomíná.

Malá voda musela ustoupit silnici

Mezitím se dostáváme zpátky na most. Jiří Kocián nás vede o několik desítek metrů dál, kde už po řece není ani památky. „Tady byla ještě v padesátých letech tzv. Malá voda,“ vysvětluje. „V těchto místech bylo odvodňovací koryto spojené s řekou úzkým kanálem a pásly se tady husy. Když přišla velká voda, třeba na jaře, když tál sníh, vždycky to stačilo vodu odvést, aby netekla do dědiny,“ vypráví o starých časech. Těžko se brání myšlence, že to lidé tehdy měli dobře spočítané. Není se vlastně čemu divit. Ti, kteří tady žili, věděli nejlépe, jak vyzrát na přírodu a zabránit tomu, aby voda tropila větší škody, než musela. Jenže časy se mění a Malá voda musela ustoupit silnici .

Každý rok musíme odklízet škody

„Víte,mybychom chtěli, aby se s tím začalo něco dělat,“ vysvětluje Jiří Kocián. „Každé delší deště vylévají vodu z břehů, protože koryto je úzké a nepobere ji. Vylévá se nám to pak do vesnice a každý rok musíme uklízet škody. A to všechno jenom proto, že nějaký projektant z Brna to navrhl a Povodí Odry odsouhlasilo. My tady ale musíme žít,“ stěžuje si. „Vzpomínáte na záplavy v devadesátém sedmém?,“ podotýká. „Kdy se všichni divili, proč je pod vodou Ostroj nebo Model? Můžou za to právě tyhle malé ucpávky mostů, kdy pod nimi voda neprojde a zpětná vlna se pak rozlije i tam, kam by se voda jinak nedostala,“ pokyvuje hlavou kravařský starousedlík. (poznámka redakce: Problému se budeme dále věnovat, vyjádření Povodí Odry přineseme v páteční rubrice Otázky a odpovědi na straně II, nazvané Moje Opavsko)