Při válečných konfliktech stojí v popředí lidé: vojáci anebo civilisté. Málokdo si však uvědomí, že součástí těchto vojenských akcí jsou i zvířata. Právě jim je mobilní ambulance přizpůsobena.
„Polní pracoviště se skládá ze speciálního kontejneru. V něm je umístěno potřebné vybavení jako operační stůl, vybavení laboratoře či třeba odchytové sítě," poznamenal ředitel Vojenského veterinárního ústavu v Hlučíně Vladimír Žákovčík a jedním dechem dodal: „Součástí je také stan. V uvozovkách může sloužit jako čekárna. Zařízení je klimatizované a má balistickou ochranu. Zároveň je zde prostor pro kancelář, kde veterinář může mít notebook a tak dále."
Velmi důležitou složkou je laboratoř. Pracovníci mají k dispozici kvalitní mikroskopy, díky nimž jsou schopni odhalit nebezpečné nákazy. „Jejich prostřednictvím kontrolujeme potraviny, které putují do kontingentu," uvedl Žákovčík.
Armáda tuto ambulanci budovala několik let. Jedná se o prototyp, který v Evropě s největší pravděpodobností nemá obdobu. Armádu České republiky vyšel na 15 milionů korun. Ještě předtím, než něco takového vůbec vzniklo, museli si veterináři na zahraničních vojenských misích přizpůsobovat svým potřebám zařízení, jež se v daném místě nacházelo.
Ošetřováni jsou zejména služební psi, kteří při různých akcích bývají využíváni. „Hodnota vycvičeného psa, který umí vyhledat třeba výbušniny, převýší sto tisíc korun. Jde o nezanedbatelnou částku. Takové psy se rozhodně vyplatí chránit," vysvětloval.
Nezbytnou součástí jsou i odchytové sítě. Během misí v Iráku, Afghánistanu a dalších státech museli být vojáci chráněni před živočichy, kteří se pohybovali v těsné blízkosti základny.
„Například v Afganistánu to byli pavouci nebo štíři. V arabských zemích je obecně problém s toulavými kočkami, které mohou přivléct různé nemoci. Jeden kolega mi hlásil, že v Pákistánu byly zase potíže s volně se pohybujícím skotem," popisoval Vladimír Žákovčík.
close
zoom_in
Takto vypadá nová mobilní ambulance při pohledu zvenku. foto: archiv VVÚ Hlučín
Konec improvizace
Díky mobilní ambulanci končí doby, kdy veterináři museli improvizovat. V kontejneru si na misi převáží veškeré vybavení, které je pro jejich práci nezbytné. Pracoviště ovšem zdaleka nenabízí ošetření jen služebním psům, ale i zvířatům od civilistů. „Ano, je to tak. Často pomáháme civilnímu obyvatelstvu. Léčit můžeme i velká zvířata jako koně," připustil Vladimír Žákovčík.
Nová ambulance může být přiřazena k většímu kontingentu tak, aby její přítomnost měla smysl. Jak už bylo uvedeno výše, uplatnění může najít i v tuzemsku.
„Primární je využití při zahraničních vojenských misích, kam může být pracoviště rychle přesunuto. Předpokládá se ale také využití u nás v České republice. A to třeba při katastrofách, jakými byly ničivé povodně v letech 1997 a 2002," zakončil své povídání ředitel Vojenského veterinárního ústavu v Hlučíně.
Petr Dušek
