Mor včelího plodu způsobuje Paenibacillus larvae, tyčinkovitý mikrob, který ničí celé chovy včel. Jeho spóry jsou velmi odolné, schopné vydržet ve vnějším prostředí i desítky let.

„Plást bývá nepravidelně zakladen, víčka jsou ztmavlá, propadlá, občas proděravělá. Napadené larvy mění barvu z perleťově bílé na šedožlutou až tmavě hnědou a přeměňují se v lepkavou hlenovitou hmotu,“ popsala viditelné projevy moru Jana Cihlářová z opavského střediska Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj (KVS).

Když se někde nemoc vyskytne, KVS proti ní zasáhne. Nařídí spálení všech včelstev a hořlavého materiálu v ohnisku nákazy mimo samotný včelín či kočovné vozy a vyznačí ochranné pásmo v okruhu pěti kilometrů kolem postiženého místa. Tam platí řada omezení.

Od jedenáctého května tohoto roku opavská bezpečnostní zóna obsahuje Sádek, Jezdkovice, Nový Dvůr, Stěbořice, Jamnici, Štemplovec, Neplachovice–Zadky, Vlaštovičky, Milostovice, Zlatníky, Jaktař, Slavkov, Hertice a Dolní Životice.

Samotné jádro nákazy může být zavčeleno znovu až po roce a včely musejí pocházet z kontrolovaných zdrojů. Podle Cihlářové je ale lepší přímo napadenou lokalitu znovu neobsazovat. Na to, jak nemoci včel předcházet, existuje mnohabodový návod. Zahrnuje například zjišťování příčin zimních úhynů a slábnutí včelstev, pravidelné plošné preventivní prohlídky, zákaz léčení moru včelího plodu a další.

Mor včel se okolí Opavy nevyhnul ani v minulých letech. Na podzim 2007 byla likvidována včelstva v Táboře a Sádku, rok nato opět v Sádku a Velkých Heralticích – lese Hůrkách.

(dar)