„Expedici připravujeme od loňského října,” říká Jindřich Zimola. Nápad vznikl podle něj někdy během cest po Balkánu a Litvě. „Zjistil jsem, že čím jsou lidé prostší, tím víc si vás pustí k tělu a tím jsou více dobrosrdeční. V západní Evropě je to sice také fajn, ale je to tam jakoby svázané zákony a nařízeními. Nemůžete například si postavit stan tam, kde chcete. Když se vám něco stane, lidé se sice ochotně usmívají, ale stejně si počkáte na nějakou asistenční službu,” vysvětluje Jindřich.

Protože v balkánských zemí se setkali s neobyčejně příjemnými lidmi, rozhodli se znovu vyrazit na východ, ale tentokrát dále. „Lákal nás Bajkal, ten je hrozivě daleko, tak jsme zvolili Aralské jezero. Třeba už i proto, jak velká je to ekologická katastrofa, která je způsobena rychlým vysycháním jezera,” vysvětluje motorkář. V cestování na motorce je rozhodě již ostříleným kadetem. Odhaduje, že má najeto okolo 60 000 kilometrů. Expedice k Aralskému jezeru partě motorkářů zabere asi tři týdny, takovou dlouhou dobu ještě společně v sedlech motorek netrávili. „Vnímám to jako jednu ze zkoušek, jestli to spolu vydržíme,” říká Jindřich.

Na co se na cestě do Kazachstánu těší nejvíce? „Musím říct, že nemám jedno konkrétní vysněné místo. Budu rád, když dojedeme tam a zpátky a všechno bude v pořádku a když si každý najde v téhle cestě to, co od ní očekával,” říká Jindřich. Možná přece jen jedno místo na cestě vnímá jako nejvíc lákavé. „Je to přechod mezi Evropou a Asií. Máme to místo v Kazachstánu vytipované, je v Atyrau a Evropu s Asií spojuje dlouhý most, těšíme se, až se po něm projedeme,” dodává.

A jestli už trpí cestovní horečkou? „Kdybych řekl, že teď nejsem nervozní, tak bych lhal, je to už opravdu na dosah. Mám pocit, že když zavřu oči a natáhnu ruku, že už tam budu mít řídítko a jedu. Spíš mám obavy z neznámého, ne jakýsi existenční strach,” dodává nadšený cestovatel a motorkář a přiznává, že velkým vzorem mu je anglický herec Ewan McGregor, který v sedle motorky objel v roce 2004 celý svět. „Dokument o této cestě jsem viděl už šestnáctkrát,” dodává s úsměvem Jindřich Zimola.