Němý svědek historie: Větrný mlýn na Cholticích se řadí ke špičce v oboru

Průvodci se tady pasují právě do rolí mlynářů a větřák zvídavým návštěvníkům poutavě představují. Ten choltický je českým unikátem. Pyšní se největším větrným kolem a největšími mlýnskými kameny u nás. A navíc je jeden ze tří německého typu v České republice, který je svým vybavením plně zachovalý. A navíc stále i plně funkční.

Prohlídka větřáku

Nás v sobotu dopoledne přivítal u mlýna starosta Litultovic Jan Birgus, který je jedním ze čtyř místních, kteří se zadarmo a ve svém volném čase provádění po mlýně věnují. Společnost nám při prohlídce dělala i skupinka návštěvníků, kteří si vstupenky koupili přes Technotrasu – stezku technických aktivit Moravskoslezského kraje, protože choltický větřák je od roku 2020 její součástí. Ve spodní části mlýna se dozvíte, jakou funkci plní ve mlýně tatík, matka, babka nebo dědek. U lopatek přijde řeč i na jednu tragickou událost z historie mlýna.

Parkovací věž na sídlišti v Kateřinkách? Za místo by místní zaplatili

Pokud jste osobou poměrně vysokou, pak budete mít možná při vstupu a pohybování se po mlýně trošku potíže, protože schody jsou zde strmé, ale rozhodně to stojí za to. V samotných útrobách větřáku si ve dvou patrech poslechnete příběh výroby mouky a pochopíte, že mlynář měl skutečně tvrdou práci. Především na děti pak čeká i zážitek v podobě mletí vlastní mouky na ručním mlýnku žernovu. A prohlídka vám odpoví třeba i na otázku, proč se tradovalo, že ve mlýnech straší a co znamená „mít něco za lubem“. Protože onen „lub“ najdete právě tady. Hodinový výklad je velmi poutavý a zaujme nejen dospělé, ale i děti.

Čtyři sta let

Větrný mlýn na Cholticích byl postaven v roce 1833, ale ne na tomto místě, nýbrž v nedalekém Sádku. V roce 1878 byl rozebrán a prodán Františku Romfeldovi, po částech přivezen na Choltice a znovu postaven. Jan Birgus nám vysvětluje, že tento proces nebyl ničím nezvyklým.

Z historie regionu: Nejstarší slezský mlýn stojí v Palhanci

„Mlýny německého typu se stěhovaly celkem často. V případě toho našeho ale ten přesný důvod není znám. Je možné, že jej tehdy v Sádku postavili na špatném místě, kde tolik nefoukalo. Nebo sedlák zbankrotoval a mlýn prodal, jeho potomci ztratili o mlýn zájem. No anebo jej třeba majitel prohrál v kartách, i takové případy byly, kdy například někdo prohrál statek, takže úplně vyloučit se to tedy nedá,“ říká s úsměvem Jan Birgus. Tak či tak, samotný mlýn existuje už 189 let a pokud bychom se podívali na stáří vnitřních dřevěných dubových konstrukcí, pak jdeme ještě dále, protože asi dvě stě let staré byly tehdy přibližně stromy, které se na výstavbu tohoto mlýna použily. Dalo by se tedy říci, že historie choltického mlýna sahá až o čtyři sta let nazpátek.

Větrný mlýn na Cholticích. 27. srpna 2022, Litultovice - Choltice.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Patří městysi

Posledním „panem otcem“ na mlýně byl Konrád Romfeld, který ještě v letech 1938 – 1945 mlel lidem z obce a okolí mouku. Naposledy byl mlýn plně v provozu v roce 1954. Pak začal chátrat, následně se jej naštěstí podařilo opravit, klíče byly svěřeny místnímu občanovi Ludvíku Pavelkovi, který mlýn opatroval a předváděl turistům. Po roce 1992 byl mlýn zpět prodán Konrádu Romfeldovi. „Když zemřel, převzal po něm mlýn pan Radomír Romfeld, který však žije trvale v Německu. V roce 2019 oslovil městys s tím, že mu již docházejí síly a potomci, kteří trvale žijí také v Německu, sem už nejezdí a o mlýn neprojevili zájem, pokud jsem správně rozuměl. Takže od roku 2019 je naším majetkem, o který se staráme,“ vysvětluje Jan Birgus.

Mouka by se pořád mlít dala

Nás samozřejmě také zajímalo, jestli by se mlýn dal i v roce 2022 znovu spustit a mohla se v něm mlít mouka. „Teoretické to je, ale prakticky se do toho nikdo nepouští,“ odpovídá se smíchem Jan Birgus s tím, že se to zkrátka nevyplatí a nedělá se už ani nikde jinde. „Jde o to, že pro řekněme hodinovou zábavu bychom zacpali zařízení moučnými zbytky. Dnes už myslím nemáme ani dostatek křídel, kterými bychom byli schopni opeřit lopatky. Náš mlýn je navíc podložen, aby rychle nechátral. A aby byl plně otočný, muselo by se celé zajištění odkrýt. Takže vybavení na provoz a mletí máme, ale nespouštíme je,“ vysvětluje.

Krnovské slavnosti: Rottrová, Olympic, Mňága, Plavci i bubeník Deep Purple

Závěrem ještě dodejme, že větřák na Cholticích je k vidění v sezoně každé dva týdny. Další prohlídky se uskuteční od 9. do 11. září a od 23. do 25. září. Více informací je k dispozici na webu Technotrasy https://technotrasa.cz/, kde si zájemci mohou zarezervovat i vstupenky na větřák.