Štěstí má třiadvacet dlouhodobě ubytovaných klientů, protože teplo i postel mají za poplatek zajištěno. Noclehárna s patnácti lůžky a třemi přistýlkami je v současné době už brzy zvečera téměř zaplněná. Volné zůstávají maximálně dvě postele.

Na denním centru přespávají ti zájemci, kteří zazvoní až pozdě v noci a do noclehárny proto už nemohou. „Bývají to noví klienti, kteří náš režim ještě neznají. Zajímavé je, že v letošní zimě přichází poměrně hodně nových zájemců ve všech věkových kategoriích.

Důvod zatím ještě neznáme, ale soudíme, že ve hře určitě budou také velké půjčky a propouštění z práce,“ konstatuje vedoucí opavského zařízení Miloslav Pípal.

Denní centrum se zhruba třiceti místy u stolů bývá každý den plné až do večera. Když je kapacitně nejhůř, slouží i nočnímu provozu. Azylový dům na Nákladní ulici je určen výhradně pro muže. Pro ženy byl otevřen pouze Azylový dům pro matky s dětmi na Rybářské ulici.

Od začátku letošního roku však byla v tomto zařízení otevřena i pětilůžková noclehárna pro bezdomovkyně, kterou nyní využívají tři klientky.

(jih)

Jako bezdomovec se necítím, tvrdí muž…

V Azylovém domě v Opavě žije už tři roky, ale jako bezdomovec se prý rozhodně necítí. Jednašedesátiletý Karel Hanzlík z Budišova nad Budišovkou považuje bydlení v azyláku za svou svobodnou volbu.

„Třiadvacet let jsem žil s manželkou. Pak jsme se rozvedli, ale žili spolu dál. Mezitím se náš syn oženil a narodila se mu dvojčata. Najednou byl náš dvoupokojový byt nedostačující,“ vzpomíná Karel Hanzlík se slovy, že v té době si začal hledat podnájem.

„Nic jsem nenašel, tak jsem šel bydlet tady. Jako bezdomovec se ale necítím. Celý život jsem pracoval, až nyní jsem v důchodě,“ pokračuje. Jak také prozradil, již brzy ho čeká stěhování zpátky do Budišova. Dal se totiž znovu dohromady se svou bývalou ženou.

Jak zdůraznil, rozvod byla blbost. To, jestli se s ní znovu ožení, však prozradit nechtěl.

„Domů se moc těším. Domov je domov. Měl jsem mnoho příležitostí se odstěhovat, ale pronájem je vysoký. Beru to jako ubytovací prostory. Každý se sem může dostat ze dne na den,“ podotkl.

Jak ke konci našeho včerejšího setkání zmínil, na opavský azylák bude rád vzpomínat. „Moc mi tady pomohli, během svého pobytu zde jsem se stal věřícím,“ dodal.

(luc, ver)