O to větší byl jeho šok, když ho jedna z cyklostezek zavedla zezadu kolem uhlířovského kravína.

„Jsem zvědavý, nikde nikdo nebyl, tak jsem se šel podívat. Nejsem cíťa, ale docela to se mnou zamávalo. Krávy tam stály nebo polehávaly ve vlastních výkalech, podkluzávaly jim na nich nohy, byly strašně špinavé. Je fakt, že nebyly vyhublé, ve žlabech měly krmení,“ vypráví muž, který si přál zůstat v anonymitě, ale jehož jméno je redakci známo.

Co jím však nejvíce otřáslo, byla kráva ležící uprostřed uličky, jíž železná špičatá lopata vyhrnovala výkaly. Automatická lopata se blížila, ale zvíře se nemohlo zvednout. „Vypadalo to, že ji hrot rozpárá. Byl jsem tam s kolegou, taky cyklistou, tak jsme si řekli, že pokud to zvíře nevstane, tak ten pás vypneme.

Měl jsem ruku na vypínači, metr před hráblem se kráva přece jen postavila na nohy a odkulhala. Fakt se nám ulevilo,“ vzpomíná Opavan, který s sebou na cyklistické vyjížďky vozí fotoaparát, tak vše nafotil a fotografie poslal do naší redakce.

„Mám pár známých, co dělají v zemědělství, a ti mi říkají, že to je úplně normální, že tomu nerozumím, že zemědělci bojují o přežití a já prudím. Beru to, jsem ale přesvědčený, že jsem v uhlířovském kravíně viděl zvířecí koncentrák,“ dodal muž s tím, že nyní si v obchodech s potravinami dává pozor, co kupuje.

„Soustředím se na biovýrobky. Jsou sice dražší, tak nakupuji méně, ale kvalitně. Nechci pít mléko z vystresovaných krav a nechci takové zacházení se zvířaty podporovat.“

Velkokapacitní kravíny: továrny na mléko

Největším dodavatelem mléka v opavském okrese a jedním z největších v kraji je Zemědělský podnik Otice. Ve svém uhlířovském velkokapacitním kravínu získává od 650 dojnic ročně 5,5 milionu litrů mléka s Q známkou nejvyšší kvality.

Tomu odpovídá i provoz, který není ke kravám příliš šetrný. Dojnice nikdy nepoznají louku s čerstvou trávou, nemají slámovou podestýlku a v boxech kravína postávají nebo polehávají na gumových matracích. Ty jsou typizované tak, aby tekuté výkaly končily až na středovém pásu, ze kterého je lopata v pravidelných intervalech automaticky odstraňuje.

„Jinak to nejde, protože krávy mléčného plemene musejí být, na rozdíl od krav masného plemene, ve velkokapacitním kravíně ustájeny celoročně. Venkovní výběh mají jen stelné krávy,“ vysvětluje ředitel Zemědělského podniku Oldřich Planka.

Upozorňuje, že krávy mohou ležet v boxech na čistých matracích, ale některé si hlavně v létě s oblibou lehají na střední hnojný pás, aby se ochladily. „Netvrdím, že se mi to líbí, protože mám ke zvířatům pozitivní vztah. Určitě bych dal přednost tomu, abych všem našim kravám umožnil takový způsob ustájení, který je pro ně přirozený, ale nejde to.

Technologie chovu dojnic na naší farmě je podobná jako v dalších vyspělých zemích. Světový vývoj žene bohužel ekonomiku do snahy snižovat náklady a zvyšovat produktivitu práce,“ argumentuje Planka.

Zemědělci řešení neznají

Na každém vyprodukovaném litru mléka tratí otický podnik zhruba tři koruny, což je pro něj velká ztráta. Loni skončil v produkci mléka v „červených“ 4,5 milionech korun a letošní ztráta je odhadována až na 18 milionů korun. Důvodem je cena mléka, stlačená hluboko pod skutečné náklady.

„Mléko dodáváme podniku Olma a loni jsme za litr dostávali 8,5 korun, kdežto letos ani ne šest korun,“ říká Oldřich Planka. Řešení problému nezná a neznají ho ani jiní producenti mléka v Evropské unii. Určitou formu nabízejí malochovatelům například automaty na mléko, což však u velkochovatelů nepadá do úvahy.

Problémy lidí ale krávy z velkokapacitních chovů nezajímají. Během svého krátkého života jsou něco jako stroje na výrobu mléka.

Co na to ochránci zvířat?

Redakce fotografie poslala také Občanskému sdruženi ochránci hospodářských zvířat. Viceprezidentka této organizace Zuzana Kovaříková uvedla, že je na nich k vidění běžný standard v chovech mléčného skotu v ČR, státní veterinární správou zcela akceptován.

„Bohužel musím konstatovat, že nemáme dobré zkušenosti s používáním zákona do praxe inspektory krajských veterinárních správ, od kterých očekávám, že budou stát na straně týraných zvířat a ne na straně „chovatelů“.

Další případy téměř totožných podmínek života hospodářských zvířat jsou průběžně zveřejňovány v galerii na www.ohz.cz.

Veterinář: Vše prověřujeme

K problému se vyjádřil i vedoucí Oddělení ochrany zdraví zvířat opavského veterinárního inspektorátu Miloslav Agel. „Občas dostaneme oznámení o tom, že někde dochází k týrání zvířat nebo je jinak zanedbávána péče o ně. Takové informace včetně těch anonymních prověřujeme.

Naštěstí se zatím na Opavsku podobná domněnka nepotvrdila a z naší strany nebylo třeba žádných zákroků,“ řekl a dodal, že také naše snímky projde a pokud na nich zjistí nějakou závadu, vyšle do příslušné stáje zvláštní kontrolu.

Soukromý zemědělec: Je to nemorální, ale dovolené

Krávy z uhlířovského velkochovu na Opavsku žijí v alarmujících podmínkách. Situace, kdy špinavé krávy leží na podlaze bez podestýlky pokryté výkaly, klasifikují ochránci zvířat jako nevyhovující a mnohdy obviňují tyto farmy z týrání zvířat.

Lidé působící v profesích spojenými s chovem krav a produkcí mléka však slova ochránců zvířat o týrání nepotvrzují. V Uhlířově je provozován tzv. bezstelivový způsob chovu, jehož hlavním smyslem je snižování provozních nákladů. Jestli jsou tyto praktiky v souladu s předpisy ČR a EU jsme se ptali odborníků na chov krav, veterinářů i drobných zemědělců.

„Slámu musíte nejdříve svázat do balíků, přivézt a uskladnit. Pak ji používáte jako stelivo a musíte ji pravidelně vyvážet. Často pak dochází k ucpání odpadů v kravíně. Musíte také zaplatit pracovní sílu navíc. To všechno jsou další výdaje,“ vysvětluje chovatel krav Jiří Grygar.

„Zemědělci jsou ve složité situaci. Nemají odbyt pro své produkty. A pokud ano, tak často za cenu nižší, než jsou výrobní náklady. Šetří se, kde se dá,“ říká Grygar a jedním dechem dodává: „Mně se tento způsob chovu nelíbí. Kromě estetických důvodů, sláma také snižuje relativní vlhkost v kravíně.“

Svému dobytku vždy slámou podestýlal a nehodlá od toho upustit. „Je patrné že zoohygiena v tomto kravíně je na špatné úrovni. Dobytek by měl být čistý a mít pod sebou nastláno a neležet na studeném. Neodpovídá to standardům, které by měly být dodržovány,“ hodnotí předložené fotografie zootechnik, který si nepřeje být jmenován.

Petr Špánke z krajské veterinární správy k tomu podotýká: „Místo podestýlky mívají krávy tlustou gumu. Vychází to levněji. Je to smutné, ale v moderních velkochovech běžné. Žádné předpisy tím porušovány nejsou.“

A jak komentuje fotografie drobný zemědělec s rodinnou tradicí hospodaření, který chce zůstat v anonymitě? „Krávy vypadají, že na tom zdravotně nejsou špatně. Přestože je tento přístup dovolený, považuji ho za nemorální.“

Jak nejlépe pomoci zvířatům

> každým rokem je pro potravu lidí na celém světě obětováno více než 50 miliard zvířat, v České republice zhruba 150 milionů (nepočítaje ryby)
> statisíce, ba miliony hospodářských zvířat by byly ušetřeny velkého utrpení, kdyby každý z nás snížil spotřebu masa, mléka, mléčných výrobků a vajec
> největší pomocí však je tyto výrobky ze stravy vyloučit úplně a přijmout vegetariánství jakožto osobní odmítnutí podílet se na utrpení ostatních tvorů

Zuzana Urbánková, Jitka Hrušková, Martin Kůs, Radim Kotala

Poznámka

Krávy ve výkalech? Nepruďte. To je o.k.

Válí se ve vlastních výkalech. Ujíždějí jim na nich nohy. Jsou špinavé. Zaschlá hovínka jim na srsti tvoří celé mapy. Jsou to prý krávy čuňata a mohou si za to samy. Pastva na zelené louce? Nebuďte naivní! A nepruďte! Nerozumíte tomu! Vše je v pořádku, vše je o. k.

Nic protizákonného se v tom kravíně neděje. Tato země, v níž žijeme, má přece zákon na ochranu zvířat. A podle zákonů České republiky i zákonů Evropské unie jsou takové krávy, které se z kravína dostanou ven jen při své cestě na jatka, v pořádku. Stejně jako prasata, drůbež a další hospodářská zvířata.

Tematická strana, kterou máte před očima, veselá není. Vznikla poté, kdy nám do redakce přišly fotografie z velkokapacitního uhlířovského kravína, kde jsou chovány krávy na mléko. Byli jsme se tam podívat a je to tak. Ty fotky jsou pravdivými obrázky toho, jak člověk zachází se zvířaty. Ale posuďte podle nich sami, zda jsou tyto krávy týrány, či nikoli.

Oslovili jsme více jak desítku odborníků, kteří k tomu mají co říci, fotky jim ukázali, prostor k vyjádření jim dali a nechali si věci vysvětlit. A tak vám přinášíme vyjádření ředitele Zemědělského podniku Otice, pod něhož kravín v Uhlířově patří.

Přinášíme vám i názory soukromých zemědělců, veterinářů včetně názorů ochránců hospodářských zvířat.

A co vy s tím máte společného? Hodně. Pokud se po tomto čtení při koupi mléka, masa, vajec a dalších potravin zamyslíte, z jakého zvířete pocházejí, a váš výběr jídla to ovlivní, pak tato strana splnila svůj účel.

Zuzana Urbánková