Ke čtení rozkazů a předání došlo při slavnostním nástupu brigády pod hrabyňským Památníkem druhé světové války. Nový velitel opavské posádky nám odpověděl na několik otázek.

Na začátku by se ale slušelo nového velitele představit… Prozradíte nám něco o sobě?

Je mi 44 let a pocházím z Přerova. Nyní se už však považuji téměř za rodilého Opaváka. Svou vojenskou kariéru jsem totiž začínal na tehdejším vojenském gymnáziu, přičemž vlastně náhodou. Chtěl jsem být chemikem a shodou okolností žádná střední škola v roce 1981 nepřijímala. Vojenské gymnázium zbylo.

Díky studijním výsledkům se mi jako druhému v ročníku podařilo dostat na vysokou školu do Brna, a to již na elektrotechnickou fakultu. Po škole jsem v roce 1990 začínal na základní funkci jako velitel čety v Mariánských Lázních. Zůstal jsem věrný oboru i útvaru a následoval jej do Litoměřic a později, v roce 1993, do Opavy.

Během té doby jsem stoupal ve funkcích a sbíral zkušenosti, mimojiné i v mírové misi v Kosovu. Ve svém volném čase se věnuji rodině, zabývám se entomologií, subtropickými rostlinami, internetem a počítači obecně, když mám čas, tak létám letecké simulátory, miluji knížky Vladimíra Párala… Času je málo a na světě je tolik zajímavých věcí.

53. brigáda patří v naší armádě k těm mladším jednotkám. Nicméně své místo si již vybudovala. Je to tak?

Před měsícem jsme si připomněli páté výročí vzniku brigády a bilancovali úspěchy i neúspěchy. Domnívám se, že se nám za poměrně krátké období podařilo vybudovat fungující svazek, který dosáhl řady významných cílů. Před několika lety jsem na jednom shromáždění našim vojákům říkal, aby vydrželi, že dobré práce si dříve nebo později někdo všimne.

Nyní mohu konstatovat, že 53. brigáda pasivních systémů a elektronického boje a její personál se staly respektovanou odborností vnímanou ostatními složkami armády, svými nadřízenými, ale i veřejností ve městě Opavě, obci Štítina a mnoha dalších. Naší vlastní pílí a iniciativou se nám podařilo prosazovat vojsko elektronického boje.

Co si lidé mají vůbec pod pojmem vojsko elektronického boje představit? Co je náplní brigády?

Elektronický boj, vznešeně řečeno, je činnost, jejímž cílem je získat nadvládu v elektromagnetickém prostředí. Tato činnost má řadu podob. Laicky je to získávání informací o nepříteli sledováním jeho elektronických zařízení. Například radiostanic všeho druhu nebo radiolokátorů na letounech a podobně.

Škála sledovatelných elektronických prostředků nepřítele je velmi široká. Na základě získaných poznatků pak naše jednotky podporují svými informacemi velitele útvarů, kteří pak rozhodují o způsobu ničení nepřítele nebo o přijetí opatření k ochraně vlastních vojsk.

Pracovní náplní, respektive schopností naší brigády je, mimo jiné, také poskytování ochrany před rádiem řízenými výbušnými nástrahami pomocí rušičů. Činnost, která zachraňuje lidské životy před bombami například v zahraniční misi ISAF v Afghánistánu.

Naši vojáci a technika umí rušit spojovací prostředky nepřítele na pozemní i vzdušné technice, můžeme monitorovat letouny na velkou vzdálenost, a přitom zůstat sami skryti. A tak dále. Naše možnosti jsou poměrně široké.

S čím brigádu jako velitel přebíráte?

Převzetí funkce velitele je pro mne velkou ctí a současně velkým závazkem. Osobně ji chápu jako vrchol své vojenské kariéry. Nikdy jsem neusiloval o získání postu jen pro svůj vlastní prospěch a vždy jsem svou odbornou práci považoval současně za svůj koníček. Jsem inženýrem elektrotechniky, ta mě vždy bavila a jí jsem se chtěl věnovat.

Časem jsem v sobě objevil i manažerské schopnosti, které ocenili i mí nadřízení tím, že mne pověřili velením technicky i organizačně velmi komplikovaného svazku. Až dosud jsem cítil podporu svých kolegů, podřízených vojáků i vrstevníků v AČR. Nechci tedy zklamat své nadřízené a současně chci vytvářet i pro své vojáky odpovídající pracovní podmínky.

Vaši brigádu čekají v nejbližší budoucnosti změny. O co půjde?

Padesátá třetí brigáda přebírá od Nového roku do své struktury 102. průzkumný prapor v Prostějově, zásadním způsobem restrukturalizuje současné prapory elektronického boje a pasivních systémů v Opavě a Táboře, restrukturalizuje velitelství brigády v Opavě.

Všechna tato opatření vedou k vytvoření podmínek, aby mohla 53. brigáda průzkumu a elektronického boje, jak zní její nový název, plnit jak stávající, tak všechny nové úkoly a naplňovat nové schopnosti. Díky tomu všemu jsem přesvědčen, že naše práce má nový cíl a smysl.

Nicméně i vás se dotýkají celkové změny v armádě. Ty nejsou vždy pozitivní…

Poslední rok opravdu nebyl jen o úspěších. Snížený finanční rámec se neblaze promítl do služby vojáků. Uvědomuji si, že mnozí z nás tyto probíhající změny velmi intenzivně prožívají. Dokončení profesionalizace armády realizací novely zákona o vojácích z povolání, která má přímý dopad na praporčický sbor a vznik poddůstojnického sboru.

Uvědomuji si negativní vnímání snižování hodností i negativní chápání restruktualizace táborského praporu. Vnímám, s jakou nelibostí přijímají vojáci snižování platů, dopady na jejich výsluhy i další související negativa. Přesto věřím, že naše práce má smysl a věřím tomu i teď, a to i za cenu určitých ztrát.

Jak vnímá opavské vojáky jejich okolí?

Jak jsem už naznačil, opavští vojáci jsou zde i v regionu respektováni a navázali úzkou spolupráci s některými institucemi a organizacemi. Věřím, že i nadále bude tato spolupráce, ať už s magistrátem města Opavy, Československou obcí legionářskou, Sdružením válečných veteránů, obcí Štítina a zdejší základní školou generála Heliodora Píky, Slezským zemským muzeem a jeho Památníkem druhé světové války v Hrabyni, pokračovat.