Dosud neznámý vandal už zde totiž stihl rozbít sklo na slunečních hodinách, policie teď hledá svědky incidentu. Vítkovští policisté přijali oznámení o poškození skleněné tabule na slunečních hodinách, které nesou jméno Halaškovo slunce, v pondělí 10. října.

Rozhledna Halaška a její vesmírné zázemí. Rok 2022.
FOTO: Rozhledna Halaška na Opavsku nabízí i pohledy do vesmíru, už jste byli?

„Ke skutku mělo dojít od 23. září do 10. října. Předběžná škoda je odhadována na pětasedmdesát tisíc korun. Policisté už zahájili úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu poškození cizí věci. Vítkovští policisté přijmou jakékoli informace k objasnění daného skutku, případně ke zjištění pachatele. Veřejnost je může kontaktovat přímo na služebně ve Vítkově, nebo na čísle 974 737 711,“ potvrdila Deníku policejní mluvčí Pavla Jiroušková.

V diskusi pod příspěvkem, který o zničení hodin na sociálních sítích zveřejnilo město Budišov nad Budišovkou, se nicméně uvádí, že ještě v neděli 9. října během poledne a odpoledne měly být hodiny v pořádku, protože u nich byli turisté. K poničení tak mohlo dojít v době z neděle na pondělí.

Diadém není diadém. Šperk z doby bronzové je údajně zlatý ozdobný pásek.
Zvrat v nálezu století: zlatý poklad z Opavy nezdobil hlavu, není to diadém

Nejen budišovští obyvatelé, ale i vedení města jsou z takové události v šoku. Sluneční hodiny zde jsou umístěny teprve měsíc a půl. „Velmi nás to mrzí. Jsme překvapeni nejen my, ale asi i všichni, kteří se na tvorbě zázemí nějak podíleli, že se najde někdo, kdo úmyslně zničí takto hezkou věc, která nijak nikomu neškodí, neubližuje, sluneční hodiny tam jen stojí,“ řekl budišovský místostarosta Pavel Jílek s tím, že po této nepříjemné události se bude město zabývat monitorováním rozhledny a jejího okolí.

Rozhledna Halaška, která dostala název po nejslavnějším budišovském rodákovi, astronomovi a přírodovědci světového významu, Františkovi Ignáci Halaškovi, se stala dominantou Národního geoparku Krajina břidlice a za první rok přilákala deset tisíc turistů. Třicetimetrová, tmavě šedá ocelová věž, která stojí na velkoformátové břidlicové dlažbě, má tvar šipky směřující do vesmíru. Střecha je prosklená, stejně jako podlaha na jednadvaceti metrech. Vyhlídková plošina se nachází ještě o tři metry výše. Z ochozu rozhledny lze při pěkném počasí pozorovat Jeseníky, Beskydy, opavský region i část Olomouckého kraje. Do tématiky vesmíru a geologie jsou laděny i prvky zázemí rozhledny.