Záměr na výstavbu představuje v současné době horký brambor v Dolním Benešově. Společnost BPS Bolatice chce stanici postavit v zemědělském areálu na Moravci a Dolnobenešovští jsou proti. Dobře si pamatují, jaké problémy přinesla ve svých začátcích už zmíněná bioplynka v Klokočově.

Ohroženo se cítí být hlavně asi třicet lidí žijících přímo na Moravci, tedy na samotě jen desítky metrů vzdálené od plánovaného zařízení. V klidu není ani město jako takové. Na nedávném veřejném projednávání se lidé z Dolního Benešova hlasitě ozvali. Odbornému posudku, hovořícímu o jen minimálním až žádném vlivu bioplynky na své okolí a životní prostředí, věří málokdo. Neuklidňuje ani ujištění budoucího provozovatele o nezávadnosti stanice.

V Dolním Benešově zorganizovali také petici, která má už dvanáct set podpisů. „Připojíme ji k dokumentaci o vlivu stavby na životní prostředí, která se bude projednávat na krajském úřadu,“ řekla jedna z iniciátorek, Kristýna Suchánková. Negativní stanoviska vydalo i několik okolních obcí. Záleží už jen na kraji, jak s tím naloží.

Bioplynové stanice jsou pro Opavsko a hlavně pro Hlučínsko podle všeho krajem zaslíbeným. V roce 2008 vedla snaha postavit bioplynku v Hlučíně až k odstoupení tehdejšího starosty města Davida Maňase z funkce. Podvolil se nátlaku pěti tisíců podpisů svých spoluobčanů, kteří stavbu radikálně odmítali. Zazlívali mu, že dal společnosti Cihelna, která stanici chtěla stavět, zelenou bez souhlasu zastupitelstva.

Neuspěly ani snahy vybudovat podobný provoz v Píšti nebo v Závadě. Vlna nesouhlasu místních lidí se kvůli vzniku stanice zvedla též v Holasovicích. Přesvědčila je až exkurze do již fungující stanice a protestující svůj názor změnili. „Bioplynka je těsně před zahájením provozu. Provozovat ji bude naše Zemědělské družstvo Hraničář a žádost o povolení zkušebního provozu jsme už podali,“ řekl ekonom družstva Tomáš Kramný.

Klokočovská bioplynová stanice byla postavena roku 2006 jako první v České republice a její zkušební provoz dobře nedopadl. Místní obyvatelé si stěžovali na silný zápach, který byl kvůli vyváženému digestátu cítit i ve čtyři kilometry vzdáleném Vítkově. Proto musel být provoz v roce 2008 ukončený a nastalo hodnocení všech negativních poznatků. Provozovatel musel provést změny, které by zápach odstranily, a do té doby nebyl trvalý provoz povolený.

V roce 2009 by zkušební provoz opět zahájený a měl prokázat, že bioplynová stanice funguje bez vedlejších účinků. Stavba byla zkolaudovaná v lednu letošního roku, ale lidé v jejím okolí si na zápach stěžují dál. Naštěstí už není tak intenzivní jako dříve. „Je pravdou, že je to lepší než před pěti lety, smrdět to ale nepřestalo nikdy. Záleží na tom, jak se obrátí vítr,“ říká Irena Gašpariková z Klokočova.

Co je to bioplynka?
Bioplynová stanice je zařízení, které ve svých reaktorech zpracovává biomasu, tedy věci organického původu. Produktem je zejména bioplyn, dále digestát a fugát. Bioplyn je spalovaný v kotli a teplo může vyhřívat budovy a ohřívat vodu. Digestát je vhodný jako hnojivo a fugát končívá zpravidla v čističkách odpadních vod. Podle zpracování jsou bioplynové stanice zemědělské, průmyslové a komunální. Na území naší republiky jsou v převažující většině stanice zemědělské. Nutností při provozu bioplynové stanice je kvalitní technologie. Její horší kvalita s případnými nedostatky vyvolává nepříjemný zápach.

Martin Kůs, Klára Jarošová