Vedoucí lékař ostravského transplantačního centra Jiří Samlík uvedl, že na čekací listině je v Moravskoslezském kraji osmdesát pacientů, kteří potřebují transplantaci ledvin.

Jakou mají tito pacienti šanci, že jim budou ledviny transplantovány, jak dlouho v průměru čekají?

Šanci na transplantaci ledvin mají všichni pacienti zařazení do čekací listiny. Čekací doba je různá, je závislá na krevní skupině pacienta, na aspoň částečné shodě s HLAskupinou dárce. Vzpomínám si na pacienta, který byl transplantován druhý den po zařazení na čekací listinu, ale na druhé straně je mnoho pacientů čekajících dva i tři roky. Zda se dočkají transplantace, závisí na jejich zdravotním stavu, hlavně na postižení kardiovaskulárního systému a na výskytu jiných nemocí, které je ohrožují na životě.

Proč se v Ostravě nyní transplantují „jen“ ledviny?

V Česku je sedm transplantačních center, která transplantují ledviny. V Brně a v pražském IKEM se kromě ledvin transplantují srdce, játra a slinivka břišní, pražský Motol transplantuje i plíce. Pro potřeby České republiky je počet transplantačních center a jejich specializace zcela dostačující.

Jaká je úspěšnost transplantací ledvin?

Transplantaci ledvin vnímá většina lidí jako chirurgický výkon, ten je prakticky stoprocentně úspěšný. Další osud transplantované ledviny závisí na umění vybalancovat následující léčbu tak, aby imunitní systém pacienta tento orgán neodmítl a aby byla zachována funkce transplantované ledviny. Tato fáze transplantace je nejdůležitější a i po stabilizaci léčby může kdykoliv dojít ke ztrátě funkce transplantované ledviny. Nezřídka k ní dochází i vinou pacienta, který nedbá na rady ošetřujícího lékaře.

O kolik let může transplantace prodloužit život?

Úspěšná transplantace srdce, jater nebo plic může lidský život zachránit a prodloužit mnohdy o desítky let.Od transplantace ledvin však toto neočekáváme, protože za rovnocennou náhradu nefunkčních ledvin pacienta považujeme i dialyzační léčbu. Úspěšná transplantace ledviny ale výrazně zkvalitní život pacienta, který by jinak musel docházet dva- až třikrát týdně na několikahodinovou dialyzační léčbu. Není zanedbatelná ani ekonomická výhoda transplantace ledviny. Zatímco roční dialyzační léčba jednoho pacienta stojí zdravotní pojišťovny zhruba okolo jednoho milionu korun, pacient s transplantovanou ledvinou potřebuje ročně jen léky za zhruba 250 tisíc korun.

Jak dlouho funguje transplantovaná ledvina?

Funkce transplantované ledviny je velmi rozdílná, nefrologové ostravského transplantačního centra pečují například o čtyři pacienty patnáct let po transplantaci ledviny. Průměrná doba funkce transplantované ledviny je asi sedm až osm let. Je závislá na mnoha okolnostech. Pokud její funkce ustane, pacient je zařazen znovu k dialyzační léčbě a může být opakovaně zapsán na čekací listinu a transplantován.

Převažují u vás transplantace ledvin od živých, či zemřelých dárců?

Vnašem centru - stejně jako v celém Česku - výrazně převládají pacienti s transplantovanou ledvinou od zemřelého dárce.

Je pravda, že transplantace ledviny ze živého dárce vede k lepším výsledkům než transplantace ze zemřelého dárce?

Z celosvětových statistik vyplývá, že doba funkce ledviny při příbuzenské transplantaci je ročně o deset procent vyšší než při transplantaci ze zemřelého dárce. U příbuzenské transplantace jde totiž vždy o zdravý a plně funkční orgán ihned transplantovaný příjemci.

Je možné, aby někdo prodal svůj orgán? Setkali jste se během své praxe s takovýmto přáním?

Nedávno chtěla prodat svoji ledvinu za 300 tisíc korun jedna žena z Čech a řešit tím tak svoji těžkou finanční situaci. Prodej lidských orgánů v Česku není možný, jde o trestný čin. Občas se telefonicky lidé informují i o této možnosti, ale po vysvětlení mě již nekontaktují.

Žena čeká na transplantaci ledviny už potřetí

Paní Dana (celé jméno má redakce Deníku k dispozici) se mezi lékaři a zdravotními sestrami transplantačního centra a dialyzačního oddělení ostravské fakultní nemocnice cítí skoro jako doma. Léčí se tu dvacet roků.

„Jsou něco jako moje druhá rodina,“ oceňuje zdravotníky. Ve svých čtyřiačtyřiceti letech má za sebou nespočet dialýz a dvě transplantace ledviny. Na třetí čeká.

„Poprvé mi ledvinu transplantovali v roce 1993. Byla jsem zrovna na noční dialýze, když mi oznámili, že se pro mě našel vhodný dárce. Na sedm let, co darovaný orgán fungoval, se mi život mnohem zlepšil. Pak jsem zase musela dvakrát nebo třikrát týdně dojíždět na dialýzu, když se telefon v roce 2004 s potěšující zprávou ozval znovu. Tentokrát ledvina dobře sloužila tři roky. Teď znovu dialýza a čekání…“ popisuje žena.

„Člověk si zvykne. Beru život tak, jak jde, se vším, co mi přichystal. Proč si ho ztrpčovat obavami, co bude?“ Smířila se i s tím, že v těle nosí cizí orgán. Zpočátku ji zajímalo, kdo byl její dárce, jaký měl osud, teď už ne. Snaží se nepřipouštět si, že žije i díky někomu, kdo už není.

„Stejně to nemůžu změnit. A lékaři dárce neprozradí, nesmějí. Je to tak asi lepší,“ míní pacientka. Snaží se žít jako každý jiný zdravý člověk. Alkohol nikdy nepila, nekouřila, takže se nemusí jako ostatní v tomto omezovat. Chutná jí i jídlo chudší na bílkoviny.

„Kvůli nemoci jsem se sice nestihla vdát a mít vlastní rodinu. Ale mám spoustu přátel, jejichž dětem jsem dělala chůvu, hodně čtu, chodím do kina, divadla, ráda cestuji, věnuji se turistice. Teď je všechno mnohem jednodušší než dříve. Medicína i technika jdou rychle dopředu. Dialyzační centra jsou už skoro v každém okrese, zmizely pořadníky na dialýzu. Nemusím také věčně sedět doma u pevné linky a čekat na zazvonění. Nejsou nutné transfuze krve, nejsem tolik unavená. Můžu cestovat, třeba příští týden jedu na dovolenou do Itálie, mám domluveno, že dialýzu budu absolvovat tam,“ líčí paní Dana.
#nahled|https://g.denik.cz/58/45/infografika_transplantace_adm350.jpg|https://g.denik.cz/58/45/infografika_transplantace.jpg|Transplantace#