„Revitalizace náhonu vůbec nebyla jednoduchá, jelikož je velmi starý a technická dokumentace se od něj nezachovala. Až během prací tak například zhotovitelská firma zjistila, že v některých úsecích, kde se předpokládalo dlážděné dno, žádné dno není.

Nánosu bahna zde proto bylo mnohem více, než se všichni domnívali," přiblížila Lada Dobrovolná, mluvčí opavského magistrátu. Ještě před začátkem revitalizace bylo také nutné myslet na živočichy, kteří v náhonu a jeho okolí žijí.

„Ještě před samotnou revitalizací proběhl v celé lokalitě biologický průzkum a byla učiněna veškerá opatření, aby nedošlo k úhynu žádných druhů živočichů či rostlin.

Nyní, po naplnění koryta vodou, může za příhodných klimatických podmínek začít i výsadba bahenních rostlin," dodává Dobrovolná. Nově jsou součástí náhonu například sedimentační nádrže, ve kterých se budou usazovat naplaveniny, které se následně vyvezou.

„Vybudováno bylo také bezbariérové molo. Projekt zahrnoval i inventarizace dřevin pobřežní zeleně či vytvoření rybích úkrytů a zimovišť," uvedl náměstek primátora Dalibor Halátek. Revitalizace přinesla kromě úpravy břehů a koryta také zúžení celého vodního díla tak, aby se změnily odtokové poměry.

„Proud v náhonu je rychlejší, čímž by nemělo docházet k jeho zanášení. Provoz vlastního náhonu v současné době probíhá tak, že se správce toku učí s tímto nově revitalizovaným dílem pracovat. Za pomoci stavidel je regulována a nastavována správná, tedy nově požadovaná výška vodní hladiny v náhonu," doplnil náměstek Technických služeb Opava Martin Girášek.

Devadesát procent z patnáctimilionových nákladů je hrazeno prostředky z dotace Operačního programu životního prostředí. Devět milionů z dotace již městu dorazilo, o zbytek bude nyní žádat.