Park Joy Adamsonové se během let výrazně proměnil. Podle názorů obyvatel, kteří bydlí v jeho těsné blízkosti, k horšímu. Tento závěr vyplynul z debaty mezi občany a zástupci města.

Původně poklidná diskuse se rychle proměnila v přestřelku názorů, ze kterých bylo patrné, že tím nejtíživějším problémem je zeleň. „Zdejší lípy nám způsobují už léta mnoho problémů. Tím největším je špatná průchodnost světla do našich pokojů. V těch pak máme problémy s vlhkem a chladem.

Vznikají nám tak větší náklady za energie, kdy musíme svítiti přes léto, abychom alespoň trochu viděli. Mnoho z nás vytápí byty ještě dlouhou dobu po příchodu teplejších jarních měsíců," říká místní obyvatelka Jana Hahnová.

K jejímu názoru se přidává také Bronislava Slavíková: „Kvůli problematické situaci se stromy jsme podepisovali v minulosti dokonce petici. Pominu-li nedostatek světla, na které máme podle názorů odborníků z města nárok pouze 1,5 hodiny denně, tak je třeba zdůraznit, že odpad z lip nám neustále ucpává okapy, lípový med nám ničí okna, a když je silnější vítr, tak nám větve padají na naše auta."

Místní se shodují na tom, že vykácet stromy nechtějí. Ke zlepšení jejich situace by stačilo stromy patřičně ořezat. To je však podle zástupců města takřka nemožný úkol.

„Na území města je okolo tisícovky stromů. Provádět ořez u každého z nich víckrát do roka je neproveditelné. Větší zásah do daných dřevin pak nedovolují státní normy. Výrazné zkracování jejich délky tedy nepřipadá v úvahu," sdělila vedoucí odboru životního prostředí města Opavy Marie Vavrečková.

Zkracování nebo kácení dřevin by mohlo městu podle názoru náměstka opavského primátora Dalibora Halátka (Změna pro Opavu) více uškodit než pomoci: „Pokud bychom se rozhodli pro zásah do těchto dřevin, tak by nás s velkou pravděpodobností čekaly vysoké finanční sankce z České inspekce pro životní prostředí.

Otázka je to o to složitější, protože se jedná o dřeviny veřejné. Jejich větším ořezem či pokácením bychom sice vyřešili problém místních obyvatel, bylo však také mnoho takových, kteří by s tímto krokem jasně nesouhlasili. Je to těžko řešitelný problém, a to nejen v Opavě."

Co by však mohlo být v parku a jeho okolí vyřešeno v blízké době, je otázka parkovacích míst. Těch je jednak nedostatek a v mnoha případech jsou využívána jako odstavné plochy pro lidi, kteří pracují v centru města nebo na Slezské univerzitě. Zástupci města přišli na veřejnou debatu s více možnostmi jak nedostatek parkovacích míst vyřešit.

„Každá varianta má své plusy i minusy. Parkovací místa by se dala například rozšířit za pomoci obousměrného parkování na ulici Na Rybníčku. Další variantou je zařadit danou oblast do zóny rezidentního státní. Problém by mohly vyřešit také parkovací hodiny," přiblížil několik návrhů Rudolf Klapetek z odboru dopravy města Opavy.

„Všechna parkovací místa okolo parku jsou využívána jako odstavná parkoviště. Mnoho lidí tady nechá svůj automobil celý den a místní pak mají problém zaparkovat,když se vrátí z práce. Tento problém je však mnohem větší. Rezidentní stání pouze v této lokalitě nic nevyřešení. Systém parkovacích karet se musí rozšířit i dále směrem k centru města," říká k tématu Tomáš Hájka.

Komplexní řešení rezidentního stání je pak podle slov Dalibora Halátka v současné době již v přípravě: „Mezi obyvateli města zjišťujeme, jak velký je o rezidentní stání zájem. Jeho zavedení by neměl být problém. Počítám, že se tak stane nejpozději do začátku roku 2019."