Zemědělské muzeum by v kdysi „černé“ Ostravě asi hledal málokdo. Zdejší expozice je však ojedinělá a doplňuje širokou paletu nabídky Národního zemědělského muzea (NZM). „Když chcete navštívit opravdovou klenotnici kvalitních potravin, navštivte naši pobočku v Ostravě–Vítkovicích,“ říká generální ředitel NZM Zdeněk Novák.
Nejde přitom jen o prezentaci exponátů. Také samotné haly, přestavěné s podporou fondů EU, jsou ukázkou současné moderní české architektury. Vše se totiž uskutečnilo podle projektů známého architekta Josefa Pleskota a jeho kolegy Milana Šramla. Obě haly propojili vestavbou a v proluce mezi nimi postavili ještě třetí halu.
Celý projekt přestavby hal a jejich proměny na muzeum si vyžádal více než 121 milionů korun. Evropské fondy uhradily z této sumy 85 procent.
V huti tavili měď
„Naše muzeum je mimo území národní kulturní památky Dolní oblast Vítkovice. Jsme „pouze“ v městské památkové zóně. Z tohoto hlediska je to pro nás poněkud jednodušší. I přesto jsme se k obnově původních konstrukcí snažili přistupovat citlivě a s pokorou k této industriální architektuře,“ říká Ivan Berger, ředitel ostravské pobočky Národního zemědělského muzea. Muzeum vzniklo ze dvou původních hal, které jsou pozůstatky měděné huti. Ta sem byla přesunuta zhruba před sto lety.
Během druhé světové války objekt dostal při bombardování Ostravy přímý zásah, ale výroba pak byla velmi rychle obnovena. Provoz byl ukončen v šedesátých letech minulého století.
„Po uzavření měděné huti se v jižní hale opravovaly takzvané Veroniky, což byl vagon, který najížděl pod vysokou pec, a do něj se upouštělo surové železo. Aby vagon vydržel vysokou teplotu, tak je vyšamotovaný. A právě zde se šamotová výplň opravovala. Proto se hale říká Veronikárna,“ upřesnil Ivan Berger.
Galerie českých potravin
Ostravská pobočka nabízí návštěvníkům studijní depozitáře zemědělské techniky, expozice Depozitář potravin a průběžně obměňovanou Galerii českých potravin. I když se to nemusí na první pohled zdát, do původně průmyslové oblasti patří.
„Ostatní regiony kolem Ostravy jsou vyloženě zemědělské. Jesenicko, Beskydy, Opavsko, Hlučínsko, to jsou oblasti s velkým podílem zemědělské půdy, hospodářských rybníků a lesů. Funguje zde také spousta potravinářských podniků. Naším cílem je minulé i současné podniky zemědělské výroby zmapovat,“ podotýká Ivan Berger.
„Když chcete navštívit opravdovou klenotnici kvalitních potravin, navštivte naši pobočku v Ostravě–Vítkovicích.“
Podle něj se muzeum nevěnuje jen polnímu hospodářství, ale chápe zemědělství v širším významu. Patří do něj i zahrady, parky, zadržování vody v krajině, péče o půdu, potravinářství. „To vše je v současné době také aktuální. Návštěvníkům v Ostravě jsme například již představili výstavu "Bez půdy to nepůjde" z Biologického ústavu Akademie věd. I ochrana a péče o krajinu jsou pro nás tématem,“ říká Ivan Berger.
Mendel i ovce
Existují i další vazby tohoto regionu svázané se zemědělstvím. Ze Slezska pochází mimo jiné i jeden z nejslavnějších světových vědců, zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, od jehož narození uplynulo letos 200 let. Narodil se v Hynčicích na Novojičínsku a studoval na gymnáziu v Opavě. „Tam zcela jistě navštěvoval nejstarší muzeum u nás, kde se s přírodovědou seznamoval,“ připomíná Ivan Berger.
Jak přestavba na zemědělské muzeum dopadla, se mohou návštěvníci přesvědčit sami. V současné chvíli zde najdou také výstavu Zemědělství 4.0, která představuje novou generaci zemědělských strojů a systémů. Na výstavě uvidíte mimo jiné robotický dojicí stroj, autonomního zahradního robota nebo tiskárnu pro tisk čokolády.
„Instalace zahrnuje chytrou farmu, dotykové rozhraní k problematice digitální revoluce a řadu dalších prvků, na nichž chceme demonstrovat významné změny v zemědělství, k nimž již několik let postupně dochází. Výstava je k vidění do 28. února 2023,“ zve Ivan Berger.
Bez evropských peněz bychom to nedokázali, je přesvědčen Ivan Berger
Již dva roky, přesně od pátku 18. září 2020, slouží veřejnosti pobočka Národního zemědělského muzea v Ostravě v oblasti Dolních Vítkovic. Muzeum vzniklo v místě dvou bývalých továrních hal a návštěvníci zde najdou expozice věnované potravinám a zemědělským strojům. O tomto zajímavém místě jsme hovořili s Ivanem Bergerem, ředitelem Muzea potravin a zemědělských strojů, které je pobočkou NZM.
Ivan BergerKdy se vlastně objevil záměr, založit v Ostravě pobočku NZM?
V roce 2016 tehdejší vedení muzea oslovilo Jana Světlíka, majitele Vítkovic, s tím, že bychom tyto objekty koupili. A byl vytvořen projekt, který se ucházel o evropské peníze, na vytvoření pobočky Národního zemědělského muzea v Ostravě. Nejbližší pobočka muzea je ve Valticích, čili náš region nebyl pokrytý. Místo bylo vybráno proto, že je v kulturně-společenském centru, ve kterém se odehrává mnoho akcí.
Ostrava, to je průmysl, uhlí, ocelárny a podobně. Což se v posledních letech utlumuje. Je symbolikou změny to, že v bývalém průmyslovém provozu vzniklo muzeum zemědělství?
My jsme začali hledat i vazby, které jsou mezi zemědělstvím a potravinářstvím a průmyslem Ostravska. A je jich celá řada. Potraviny, ty se týkají každého z nás. No a potom samozřejmě stroje a průmyslová výroba. Vazeb na Vítkovice je celá řada. Do současné doby například produkují tmavě modré smaltované plechy, ze kterých se vytváří sila sypkých materiálů, jež tvoří panorama českého venkova dodnes. My jsme je využili jako základ výstavních panelů uvnitř muzea. Vítkovice také vyráběly v meziválečném období různé stroje na zpracování potravin. Máme zde vystavené i pluhové ostří ze zdejších železáren. Zajímavostí je, že toto konkrétní ostří měl vykovat Jarek Nohavica, který zde v sedmdesátých a osmdesátých letech pracoval.
„První, co se pořídilo, byly pozemky a haly. A pak se investovalo do rekonstrukce a stavby hal. Bez evropských peněz bychom to nedokázali.“
Byly objekty, ze kterých muzeum vzniklo, již bez využití, určené k demolici?
Ano. Byl na ně demoliční výměr. Podle projektu tady měla být tramvajová smyčka, takže budovy měly jít k zemi. Haly byly v hodně špatném stavu, protože se do nich od 2. světové války vlastně neinvestovalo. Rekonstrukce spočívala v tom, že se musely staticky zajistit. Ve špatném stavu byly střechy a cihlové vyzdívky.
Co všechno vzniklo?
Nešlo jen o rekonstrukci jako takovou. Ale také o přidanou hodnotu, aby zde muzeum mohlo fungovat plnohodnotně. Proto architekt Josef Pleskot přišel s myšlenkou vestavby, která by obě haly propojila. Potřebovali jsme prostor, který bude vytápěný, abychom nefungovali čistě jako nějaký studený depozitář. Vestavba je velkorysá, má více než sedm metrů na výšku a v proluce ještě vyrostla třetí hala, která se tyčí na ocelové příhradové konstrukci ve výšce třináct metrů nad zemí.
Co vše zde vystavujete?
Tematicky jsme muzeum rozdělili, takže v nevytápěných prostorech, které jsou vně vestavby, jsou otevřené depozitáře zemědělské techniky. Devadesát procent věcí, které jsou u nás vystavené, přišlo z pobočky v Čáslavi, kde je uložena a vystavena největší sbírka zemědělské techniky u nás. My jsme si vypůjčili takovou ochutnávku, ale stroje postupně doplňujeme především o ty z našeho regionu.
Vaše muzeum ale není jen o zemědělské technice, týká se také potravin…
Ano. Máme dvě expozice, které se věnují potravinám, jsou to Galerie českých potravin a Depozitář českých potravin. Galerie je taková polo expozice, polo výstava. Obměňujeme ji co půl roku, máme třicet solitérních vitrín, v každé je vystavena jedna současná česká potravina. Vlastně povyšujeme produkt běžné spotřeby na umělecké dílo, které je galerijně nasvětlené. Tato potravina ale musí být něčím výjimečná, buď je regionální či má značku kvality, nebo je to třeba vítěz soutěže, nebo je to potravina, která má nějaký příběh. U těch, které by nevydržely půl roku vystavení, nám šikovný sochař, se kterým spolupracujeme, vytváří nejedlé modely.
Druhá expozice je nazvána Depozitář potravin. Na třiceti metrech prezentujeme formou unikátního modulárního regálu 30 témat, která se potravin dotýkají. Kromě infografiky nebo originálních exponátů využíváme dotykové a čichové interaktivní prvky. Věřím, že se nám podaří doplnit i prvky chuťové.
Šlo by takové muzeum vybudovat bez dotace, nebo by bez ní nikdy neexistovalo?
Samozřejmě ne. V našem případě to platí úplně. Jsme muzeum, které vzniklo na zelené louce. Jsme úplně nová pobočka. První, co se pořídilo, byly pozemky a haly. A pak se investovalo do rekonstrukce a stavby hal. Kromě evropské dotace má také velký podíl ministerstvo zemědělství a financováním provozu nám velkoryse také pomáhá Moravskoslezský kraj. Ale bez evropských peněz bychom to nedokázali.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
