Spolu s dvěma dalšími členy expedice Petrem Vlkem a Vítězslavem Pláškem procestoval v lednu Chile. Expedice projela zemi od patagonských ledovců až po vyprahlou poušť Atacama. Všude sbírali herbářové vzorky rostlin i dřevin a semínka.

„Jako dendrologa mě tyto vzorky hodně zajímaly. Podařilo se získat unikátní druhy semen, které v arboretu zasadíme a pokusíme se je zapěstovat. Viděli jsme například původní porosty blahočetu chilského a v korunách pabuků zase poloparazitické rostliny podobné našemu jmelí. Na rozdíl od něj však nádherně kvetou a jejich květy opylují kolibříci,“ krátce vzpomíná Dalibor Lička.

Žádná jedovatá havěť členy expedice neohrožovala

Kromě rostlin se členové expedice potkali se zvířaty, která se ve volné přírodě vyskytují pouze v Chile. „Viděli jsme například hned tři druhy divokých lam, menšího pštrosovitého ptáka nandu pampového, patagonskou šedou lišku a na jihu též dva druhy tučňáků. Ti byli vyloženě přátelští a pustili nás do těsné blízkosti,“ vybírá Dalibor Lička namátkově ze své paměti.

Špatné vzpomínky na setkání s místními živočichy naštěstí žádné nemá, protože se s žádnými jedovatými hady nebo pavouky nesetkal. Nepříjemné zástupce hmyzí havěti představovali jen ovádi zhruba ve velikosti čmeláka.

Ceny některého zboží byly nečekaně vysoké

Zajímavý zážitek na severu Chile poskytlo stanování u nejvyšších gejzírů El Tatio, které jsou výškou 4 450 metrů nad mořem nejvýše položenými gejzíry světa. „Vysokohorské potíže se nám tam nevyhnuly a projevily se migrénou. To nebyl příjemný pocit, ale naštěstí jsme se brzy aklimatizovali.

Jednoduchá však nebyla ani cesta k nim. „Dvakrát jsme zapadli v písečné návěji tak, že jsme museli auto vyhrabávat z písku. Podruhé jsme přitom málem zničili spojku,“ konstatuje vedoucí arboreta.

V Chile českou trojici občas zaskočily ceny. Před odjezdem sice čerpali informace z Průvodce po Chile, ale nevěděli, že je už zastaralý. „Po příjezdu jsme zjistili, že všechno je jinak. Hlavně pohonné hmoty a jídlo, označované v našem průvodci za levné, byly právě ty položky, které nám rozpočet nečekaně provětraly,“ usmívá se Dalibor Lička.

O zážitky se cestovatelé s veřejností podělí výstavou

Z profesního hlediska se zaměřil také na stav chilských národních parků a jejich úroveň považuje za výbornou. „Chilané si jich skutečně hledí, a proto je ochrana místní flory i fauny dokonalá. Správci byli skutečně příjemní, a pokud alespoň trochu ovládali angličtinu, rádi si popovídali. Poradili nám cesty k zajímavým rostlinám i dřevinám a vycházeli nám maximálně vstříc.

Po celé cestě od hranic Peru k Argentině jsme viděli i různé druhy kaktusů. Ty jsme však nesbírali, jen jsme si je nafotili. Cestu expedice i vzorky si mohou zájemci prohlédnout na výstavě, která bude ve výstavní síni arboreta zahájená vernisáží 23. února od 16 hodin. Veřejnost si může fotografie z cesty po Chile, herbářské vzorky i videoprojekci prohlížet až do 13. dubna.