„Den před tím, než maminka umřela, jsme byli hodně překvapeni. Viděli jsme, že má obě ruce připoutané obinadlem k rámu postele. Podle sestry prý proto, že vstávala, a to prý pro ni nebylo bezpečné,“ napsala nám čtenářka.

Pozastavuje se nad tím, že matka měla připoutané obě ruce, takže se nemohla najíst, napít, ani v případě potřeby zazvonit na sestru. S dotazem po příčině takového postupu později telefonicky kontaktovala náměstkyni pro ošetřovatelskou péči Slezské nemocnice Lenku Hankovou, ale ani po šesti týdnech se slíbené odpovědi nedočkala.

Náměstkyně si na případ pamatuje. Tvrdí, že v žádném případě neskončil zametený pod kobercem, ale prověření si vyžádalo více času.

„Paní se mnou bohužel nekomunikovala písemně, a proto jsem se při následném shánění informací u vedoucích pracovníků interního oddělení i u sester musela spolehnout jen na svou paměť. Její pocity naprosto chápu a je velká škoda, že nereagovala už při návštěvě.

Měla si okamžitě stěžovat přímo vedoucím pracovníkům hned na místě, kde šlo ještě všechno přesně dokázat. Zpětně už to bývá obtížné, protože každá strana si stojí na svém stanovisku. Podle sester byla paní neklidná a pro její bezpečnost i pro podávání infuzí musela být přikurtovaná.

V tomto duchu jsem informace dostala a v těchto dnech jsem je stěžovatelce písemně zaslala,“ řekla Hanková s tím, že lékaře i zdravotní personál znovu upozornila na nutnost větší a přesnější komunikace s příbuznými pacientů během návštěvní doby.