Méně časté nemoci přenášené i klíšťaty jsou ehrlióza nebo tularemie.

Muž netušil, co mu klíště provede

Starší muž z jedné obce na Jesenicku našel večer na svém těle klíště a vytáhl ho. Zhruba po třech týdnech ho postihly zdravotní problémy, připomínající chřipku. „Léčil jsem je běžnými léky, ale pak to přišlo. Dostal jsem vysoké horečky, bolela mě hlava, chtělo se mi pořád spát a byl jsem úplně otupělý,“ vzpomíná na začátek nemoci.

Byl převezený na JIP opavského infekčního oddělení s diagnózou klíšťového zánětu mozku. „Nejdřív mi bylo hrozně špatně a zlepšovat se to začalo až po týdnu. Nikdy bych nepředpokládal, že takhle dopadnu, ale všechno zlé je k něčemu dobré.

Doktor mi řekl, že už budu mít na klíšťovou encefalitidu doživotní imunitu,“ našel postižený senior po zhruba měsíčním intenzivním léčení znovu optimismus.

Pozor na příznaky

Lymská borelióza je zákeřná v tom, že začíná poměrně nenápadně. Signálem bývá červená skvrna s bílým středem v místě vpichu a v chronickém stádiu bývá mimo jiné typická i dlouhodobá únava. Borelie se v napadeném těle množí a v organismu vyvolávají neurologické, kloubní, srdeční nebo kožní potíže.

Mezi příznaky klíšťové encefalitidy patří v první fázi bolest hlavy i kloubů a malátnost. Tyto potíže po několika dnech ustupují a vracejí se v plné intenzitě v podobě silných horeček, bolestí hlavy, třesavky, zvracení a postiženému vadí i světlo. Potíže jsou důsledkem dráždění mozkových plen a nemocný může někdy i po vyléčení akutní fáze trpět bolestmi hlavy nebo dokonce částečnou obrnou.

Účinnou prevencí proti této velmi nebezpečné nemoci je očkování, prováděné prakticky celoročně. „Očkovanost obyvatel severní Moravy a Slezska zůstává hodně nízká. V Čechách, především na jihu, je minimálně dvojnásobná,“ připomíná primář infekčního oddělení Slezské nemocnice Petr Kümpel.

Klíště si smlsne i na psech

Nakažená klíšťata hodují také na zvířatech a boreliózou trpí i psi. „Projevuje se vysokou horečkou, nechutenstvím, apatií a bolestivostí kloubů. Pro psy však vakcína na lymskou boreliózu existuje,“ uvedla veterinářka z kliniky pro malá zvířata na Rooseveltově ulici v Opavě Lucie Bialková.

Velká zvířata a hlavně skot jsou na tom přece jen lépe, protože je klíšťata zdravotně neohrožují. „Nemoc se u nich projeví maximálně jen zvýšenou teplotou, takže ji farmář vůbec nemusí zjistit,“ prozradil veterinář Tomáš Komárek.

Nebezpečné může být i vytahování klíšťat ze zvířecích kožichů. Kontakt nakaženého cizopasníka s rankou na ruce může mít stejný důsledek jako jeho přímé zakousnutí.

Klíště z těla ven

Odstranění přisátého klíštěte by mělo proběhnout co nejdříve po objevení. K tomuto účelu jsou vhodné gumové rukavice a vytahování je dobré provádět pomocí speciálních kleštiček nebo pinzety. Klíště má být nejprve zakápnuto dezinfekcí a po pěti minutách kývavým pohybem vytáhnuto. Místo vpichu je vhodné potřít dezinfekcí.

A ještě jedno důležité upozornění: Aktivity nakažených i nenakažených klíšťat bývají ve dvou etapách. První bývá utlumená v červenci a znovu se zvyšuje na podzim. Vzhledem k chladnému a deštivému jaru však není vyloučeno, že klíšťata letos první etapu protáhnou až hluboko do léta.

Muž má poruchu řeči a ochrnuté nohy

Pacienti s chorobami vyvolanými klíšťaty stále plní JIP infekčního oddělení Slezské nemocnice. Mezi nimi je například mimoopavský muž středního věku, kterému se při procházce zakouslo klíště a poslalo ho do nemocnice s klíšťovou encefalitidou.

Jeho případ je dost komplikovaný, má poruchu řeči, paměti a ochrnuly mu nohy. „Prognóza je zatím nejistá. Šanci na vyléčení má, ale mohou mu zůstat i trvalé následky. Hodně záleží na tom, jak aktivní bude při rehabilitaci. Přitom stačilo jednoduché očkování a závažné nemoci se mohlo předejít,“ krčí primář Kümpel rameny.

Ojedinělé nejsou na opavském oddělení ani kloubní formy lymské boreliozy. Zatím posledním postiženým je pacient, kterého poslali z krnovské nemocnice na opavské infekční oddělení se závažnějším postižením kloubů.

„U neléčené boreliózy může dojít k nevratnému poškození chrupavek a k dlouhodobým kloubním potížím. Tato nemoc však může mít ještě závažnější důsledky - postižení srdce nebo i nervové soustavy,“ upozorňuje primář Kümpel.

Na jednotce intenzivní péče opavského infekčního oddělení je v současné době všech šest lůžek beznadějně obsazených i přesto, že průjmových onemocnění je letos zatím o něco méně než loni.

Spal pod širákem, kousla ho liška

Kromě klíštěte vám mohou ublížit i mnohem větší zvířata. Zhruba před měsícem byl na opavském infekčním oddělení pacient pokousaný liščetem, které vzteklinu naštěstí nemělo. S dalším kuriózním případem se lékaři opavského infekčního oddělení Slezské nemocnice setkali zhruba před rokem.

„Přijali jsme mladého účastníka letního tábora, který v noci spal pod širákem a do ruky, kterou měl ze spacáku venku, ho kousla liška. Chvíli se ho pak ještě snažila ochutnávat, ale nakonec odběhla zpátky do lesa. Takové chování jinak velmi plachého zvířete rozhodně není normální, a proto jsme mládence hned očkovali proti vzteklině.

Nakonec byl v pořádku, ale pokoj si nedal. Znovu odjel na jiný tábor a dokonce připouštěl i možnost dalšího spaní venku,“ vzpomíná primář Petr Kümpel.

Zdravotníci dále upozorňují milovníky borůvek na nebezpečí výskytu tasemnice liščí. Její vajíčka pocházejí z liščího trusu a vyskytují se také na borůvkových plodech. Pokud nejsou borůvky před jídlem omyté, mohou se s nimi vajíčka tasemnice dostat až do lidského organismu. Skončí v okolí jater, kde se z nich vylíhnou larvičky, které pak v játrech vytvoří objemný útvar, naplněný tekutinou i množstvím zárodků budoucí tasemnice.

Růstem ničí okolní tkáň a působí na bázi rakoviny. „Tasemnice liščí je skutečně nebezpečné onemocnění. Jednu pacientku na ně léčíme už dlouhodobě a postižení jater bohužel přetrvává,“ potvrzuje primář.

Infekční oddělení je dokonale vybaveno

Infekční oddělení Slezské nemocnice patří k nejstarším infekčním oddělením v republice. Spádovou oblastí je kromě Opavska ještě Bruntálsko, Šumpersko a Jesenicko. Pacienty postižené průjmovými onemocněními, opakovanými infekty, nemocemi z pokousání zvířaty a infikovaným hmyzem, žloutenkou a zvýšenými jaterními testy i s dalšími zdravotními problémy infekčního charakteru, však mívá i z jiných částí republiky.

Komplexní péči v daném oboru poskytuje pacientům bez věkového omezení a disponuje pohotovostní ambulancí s nepřetržitým provozem, infekční ambulancí, poradnou pro cestovní a tropickou medicínu. Má též lůžkovou část včetně JIP, kterou vlastní pouze osm infekčních oddělení v republice.

S ohledem na infekční provoz je celé oddělení napojeno na speciální čističku odpadních vod. Výhodu ve vybavení představuje izolační pokoj pro pacienty s nebezpečnou infekcí, vybavený účinným filtroventilačním zařízením.

Jedná se o zařízení, které je z hlediska vybavení infekčních oddělení v republice vyloženě ojedinělé.

Potěšení z léta mohou pokazit průjmové nemoci

Letní dny mohou lidé trávit na infekčním oddělení také s meningitidou, mononukleózou, encefalitidou, žloutenkou, infekcí kůže a podkoží nebo s infekčními průjmovými chorobami, vyvolanými buď viry, kampylobactery nebo klasickými salmonelami. Další kapitolou jsou průjmy, které rovněž představují možnost vážného ohrožení zdraví.

„Každé průjmové onemocnění může přinášet riziko poškození ledvin, vnitřního prostředí, trávicího traktu nebo krevního oběhu. Některé případy mohou mít těžký a komplikovaný průběh a vyskytly se i případy úmrtí,“ varuje Petr Kümpel.

Průjmy vedou zejména k odvodnění organismu a ztrátám minerálů, takže vyžadují okamžitý zvýšený pitný režim. Je nezbytný, protože během průjmů tělo rychle ztrácí tekutiny. „Taková dehydratace může skončit trvalým poškozením ledvin a napojením na dialýzu,“ varuje primář.

U nejtěžších průjmů musejí být tekutiny do organismu dodávány infusemi. Pokud však léky při domácí léčbě do zhruba tří dnů nezaberou, musí pacient ve vlastním zájmu za lékařem. „Okamžitá návštěva lékaře je velmi nutná u průjmů se zvracením, kdy se odvodnění organismu dále rychle prohlubuje. Stejně tak i při teplotách, výraznějších bolestech břicha nebo v případech, kdy se onemocnění týká malých dětí a starších osob, popřípadě lidí s jinou závažnější chorobou,“ radí primář Kümpel.

Některá průjmová onemocnění způsobuje také klasická salmonela nebo rotavirová infekce. Průběh obou těchto onemocnění je podobný a vyznačuje se horečkami, bolestmi břicha a průjmy. „Rotavirová infekce se od salmonely liší tím, že není vyvolána bakteriemi, nýbrž virem. K onemocnění může dojít například při užším kontaktu s nakaženým člověkem. Základem léčby je neustálý přísun tekutin, dodávaných odvodněnému organismu,“ vysvětluje lékař.

Základem prevence salmonelových onemocnění jsou tepelně dokonale opracované potraviny, což se týká hlavně masných, cukrářských a vaječných výrobků. „Rizikovými potravinami jsou například oblíbený „tatarák“, doma vyráběné majonézy, cukrářké krémy a polotovary. Problémy číhají rovněž u letních opékaček, pokud při nich zůstane jakékoliv maso nedopečené.,“ varuje hygienička Hana Orlíková.

Jedete za exotikou? Nechejte se očkovat

Letní dovolené lákají k výjezdům za hranice všedních dní, ale každý přivezený suvenýr nemusí být příjemný. Při pobytu v zahraničí se čeští turisté stávají kořistí nejrůznějších bacilů a virů, které v navštívené zemi už zdomácněly. Nejčastějším problémem bývá průjem, ale na turisty číhají i další choroby.

„Pro každou zemi je zhotovený seznam doporučených specifických očkování. V určitých případech je u lidí středního a vyššího věku navíc nutno posílit provedená očkování z dětství, nejčastěji proti záškrtu a dětské obrně,“ říká Petr Kümpel s tím, že nejčastějším zdravotním problémem turistů je průjem.

Nejbezpečnější částí Afriky je sever

V severní Africe (Egypt, Tunis, Maroko, Alžírsko) přenáší hmyz nemoci jen vzácně, malárie se vyskytuje pouze v některých lokalitách. Nositeli bacilů průjmových onemocnění, žloutenky typu A nebo amebozy bývají potraviny a voda.

V subtropické Africe (Keňa, Etiopie, Nigerie, Tanzánie, Madagaskar, Seychely) přenáší choroby hlavně komáři, komárci, moucha tse-tse, ale i blechy, vši a klíšťata. Až na výjimky včetně Seychel je všude rozšířena malárie. Častá je horečka dengue, vzácněji smrtelně nebezpečná žlutá zimnice, spavá nemoc, leishmaniosa, mor či skvrnitý tyfus.

Z potravin a vody může turista v těchto místech dostat kromě průjmů i žloutenku A a E, tyfus, choleru nebo dětskou obrnu. Rozšířená tam bývá vzteklina.

Specifická rizika Asie

Východní Asie (Japonsko, Korea, Čína) patří k bezpečnějším oblastem, rozšířenější je horečka dengue a japonská encefalitida. Mongolsko a Čína mají i některá morová ohniska a vyskytují se tam žloutenky A i B. Jihovýchodní Asie (Vietnam, Thajsko, Malajsie, Indonésie, Laos) ohrožuje návštěvníky celoročně malárií, někdy špatně zabírající na léčbu, a HIV, od jara do podzimu také japonskou encefalitidou.

Ve Vietnamu jsou místy ohniska moru, k závažnějším chorobám dále patří úplavice, cholera, ameboza, bilharzióza, žloutenky nebo vzteklina.Ve střední Asii (Indie, Pakistan, Iran) je rozšířená malárie, japonské encefalitida, leishmanioza, žloutenky, cholera a tyfus.

Jihozápadní Asie (Turecko, Sýrie, Saudská Arabie) je zdravotně poměrně bezpečná. V Turecku se ojediněle vyskytuje malárie. Vzácněji se může objevit leishmanioza, ameboza a žloutenky.

V Americe je nebezpečný hlavně střed a jih

Severní Amerika je po zdravotní stránce velmi bezpečná, ale ve střední Americe (Mexiko, Nikaragua, Kostarika, Guatemala, Belize) už bývá častá ameboza a vzteklina. Menší riziko představuje malárie, tyfus nebo cholera.

V jižní Americe (Brazilie, Venezuela, Bolivie, Peru, Equador) je rozšířená malárie, žlutá zimnice, ameboza, žloutenky, cholera, dengue, leishmanioza. V Argentině a Chile cestovatele vážněji ohrožuje jen vzteklina a výjimečně žloutenka.