Padlí bojovníci wehrmachtu po složitých jednáních nakonec místo posledního odpočinku naleznou v Chebu. Možnost uložení jejich ostatků v Hlučíně padla podle Davida Maňase především kvůli problémům s pozemky. Německá strana tak začala jednat o možnosti pohřbít mrtvé kousek od svých hranic v Chebu.

Jak už jsme v Deníku opakovaně informovali, nabídli se hlučínští radní, že ostatky vojáků pohřbí na rezervní ploše městského hřbitova Březiny. Nabídku zaslali německému Lidovému spolku poté, co byly nepohřbené ostatky vojáků před několika lety náhodně objeveny v krabicích ve skladišti v Ústí nad Labem. Podle válečných zvyklostí jsou padlí pohřbíváni v zemi, kde zemřeli.

Uložení na hlučínském hřbitově by kromě splnění této zvyklosti mělo také symbolický význam. Město totiž bylo za války součástí německé říše a jeho muži bojovali ve wehrmachtu. Zatímco v Chebu myšlenka na uložení ostatků naráží na silný odpor části veřejnosti, v Hlučíně proti pohřbení německých vojáků protestovala pouze ostravská pobočka Klubu českého pohraničí.

Problémy se soukromým pozemkem

O možnosti uložení ostatků vojáků jednalo město Hlučín s Lidovým spolkem pro péči o válečné hroby od roku 2006. V průběhu roku Hlučín navštívil jednatel Spolku pro péči o válečné hroby Rolf Wiedemann a také zástupce velvyslance Spolkové republiky Německo v ČR Konrad Scharinger.

Na základě probíhajících jednáních se město rozhodlo, že německé straně nabídne navazující pozemky sousedící s městským hřbitovem Hlučín-Březiny s tím, že veškeré náklady na uložení ostatků ponese německá strana.

Ještě v listopadu téhož roku začalo město pracovat na potřebné změně územního plánu a začalo se jednat i se soukromými vlastníky a Pozemkovým fondem České republiky.

„Počátkem roku 2007 nastal problém s jedním pozemkem, na němž vázne zástava a nejsou zde zcela jasné majetkové vztahy. Lidový spolek pro péči o válečné hroby byl v časové tísni, kterámu nedovolila čekat na vyřešení problému se zastaveným pozemkem, a proto zahájil jednání s Chebem. Smlouvu podepsaly obě strany na konci května 2008,“ uvedl předevčírem David Maňas.

Obavy z toho, že by tyto technické problémy, na které spolek v Hlučíně narazil, mohly plánovanému projektu zlomit vaz, vyjádřil hlučínský starosta Deníku už loni v květnu. „Hřbitov má být vybudován na pozemcích, které jsou nyní v soukromých rukou, a já tudíž nejsem schopen garantovat jejich cenu. Proto mi německá strana potvrdila, že jedná s Chebem. Sdělil jsem jim, že to beru na vědomí, a že přípravné práce spočívající v ověřování vlastníků pozemků a jednání s nimi, pozastavíme,“ vysvětloval tehdy s tím, že jejich nabídka přesto stále trvá.

Spolek Hlučínu poděkoval

Přestože německá strana uzavřela dohodu o výstavbě německého vojenského hřbitova na městském hřbitově v Chebu, hlučínské nabídky si představitelé spolku váží. „Rádi bychom vám velice a srdečně poděkovali za spontánní ochotu a angažovanost poskytnout německým padlým vojákům poslední místo odpočinku,“ uvedl v dopise adresovaném minulý týden starostovi Davidu Maňasovi Rainer Ruff z Lidového spolku pro péči o válečné hroby.

Radní v Chebu totiž uložení ostatků na svém hřbitově schválili, jejich postoj se však setkal s rozhořčenými reakcemi. V německém nedělníku Bild am Sonntag se objevila informace, že město Cheb požaduje za uložení ostatků německých vojáků nájem pět set tisíc eur a německý tisk označil za skandál, že uložení ostatků vojáků německého Wehrmachtu na hřbitově v Chebu brání příliš vysoké finanční požadavky města.

V Chebu protesty narůstají

Přístup hlučínských občanů k možnosti vzniku německého hřbitova byl podle zástupců města veskrze pozitivní. „Během jednání s německou stranou jsme zaznamenali v rámci veřejné diskuse několik negativních, ale i pozitivních ohlasů. K vyhrocení lokální diskuse v celoplošnou debatu nedošlo,“ potvrdil redakci místostarosta Hlučína Pavel Reiský.

Proti pohřbení německých vojáků protestovala hlavně ostravská pobočka Klubu českého pohraničí, který má blízko ke KSČM. Klub, který se před několika lety neúspěšně snažil zamezit také vzniku německého hřbitova v Opavě, považoval uložení ostatků německých vojáků v Hlučíně za nezákonnou provokaci, což hlučínská radnice odmítla s odkazem na námi zmíněnou skutečnost, že padlí ve válce bývají pohřbeni v zemi, kde položili svůj život.

V Chebu však odpůrci zorganizovali petici, jejímž cílem je vyhlásit o schváleném uložení ostatků místní referendum. „Bez ohledu na podpis dohody budeme pokračovat ve sběru podpisů potřebných pro vyhlášení referenda,“ řekl Deníku organizátor petice Petr Novák z Chebu. Kromě chebských občanů, kteří proti hřbitovu vášnivě protestují v regionálním tisku, vystupuje proti uložení vojáků Wehrmachtu také Klub válečné historie.

Naopak hlučínský starosta David Maňas se podle svých slov od počátku setkával se zcela opačnými reakcemi, než jaké musel odrážet starosta města Cheb Jan Svoboda. „Lidé vesměs říkali, že mít zde německý hřbitov by bylo v pořádku. Byla za mou například jedna paní, která k tomuto účelu nabízela vlastní pozemky.